Článek
Unikátní prostory v podzemní části památníku, které byly vybudované v roce 1953 a vznikla zde laboratoř, kde týmy lékařů celých devět let pečovaly o mrtvolu prvního dělnického prezidenta, se rozhodlo muzeum otevřít právě v sobotu, v den 64. výročí únorového převratu.
Jde o stálou expozici s názvem Laboratoř moci, jejíž stěžejní částí je místnost, kde ve skleněné kostce uvidí návštěvníci lehátko, na němž se rýsuje ležící tělo přikryté prostěradlem, vedle něj jsou stolečky s uniformou a lékařskými medikamenty. Celá expozice je ovšem díky stísněnosti, tmě, hře světel nad improvizovaným náhrobkem Gottwalda a hlavněmi kulometů v každém světlém bodě, do kterého se člověk podívá, velmi emotivní.
Expozice připomíná zneužití tohoto místa
„Dnešní doba je přebitá informacemi, ale tady nejde o ně, ale o pocit, o emoce. Je to expozice, kterou je třeba vnímat svěračem. Tak to na vás dolehne. Hned jak jsem viděl ten prostor, vyšel jsem ven a nakreslil to ještě na chodníku,“ řekl při otevírání expozice její architekt Vladimír Soukenka. Tyto trochu děsivé prostory navazují na výstavu Rudá muzea, která bude otevřena už jen do 1. dubna. K expozici Laboratoř moci patří i doprovodný program na tento a příští víkend s názvem I zlo může být pozlátko, plný komentovaných prohlídek a projekcí filmů.
Pouze minulou sobotu a neděli se dalo nahlédnout i do balzamovací knihy, kde jsou vedeny den po dni záznamy o tom, jak nejprve sovětští lékaři a pak čeští odborníci devět let pečovali o mrtvolu představitele naší země.
„Nově otevřená expozice připomíná zneužití tohoto místa, je mementem a varováním, jak může být demokracie křehká a jak snadno mohou lidé přijít o svou svobodu,“ připomněl složitou historii památníku Michal Lukeš, ředitel Národního muzea, které Vítkov spravuje.
Proletářská Pantheon i mauzoleum Gottwalda
Památník osvobození se v padesátém roce proměnil v proletářský Pantheon a poté se přeměnil na mauzoleum Klementa Gottwalda.
„Muzeum v Národním památníku na Vítkově se věnuje méně šťastným okamžikům naší historie. Proto zde byla nastálo nainstalována scéna připomínající posmrtnou manipulaci s tělem našeho prvního dělnického prezidenta,“ připomněl Lukeš, který rovněž naznačil, že další realizovaná výstava v těchto prostorách bude věnována období protektorátu.