Na okřídleném koni či dělové kouli se proletíte jedině v Muzeu Karla Zemana

Karel Zeman (1910–1989), filmový režisér, výtvarník, loutkář a animátor, je společně s Hermínou Týrlovou a Jiřím Trnkou považován za zakladatele tehdy československého animovaného filmu. Hovoří se o něm i jako o pokračovateli francouzského filmaře Georgese Mélièse. Inspirací Zemanem se netajili režiséři Terry Gilliam, Tim Burton nebo Steven Spielberg. V éře celá desetiletí před digitálními efekty a zapojením počítačů uměl Karel Zeman zavést diváky na Měsíc, do pravěku i podmořského světa.

Respekt Karlu Zemanovi vyjádřily i osobnosti jako Charlie Chaplin, Pablo Picasso či Salvator Dalí. Kdyby ještě žil rytec Gustav Doré, jistě by žasl, kolik podnětů dal Zemanovi a jak pro změnu on jeho práci dovedl pojmout pro oživení filmu.

Muzeum na Malé Straně mile nostalgicky zanese pamětníky do časů, kdy měli možnost vidět Zemanovy filmy premiérově v kině, stejně jako umožní dětem doslova se dotknout světa fantaskna, světa inspirovaného pocitem a vizemi Julese Verna a ve sféře filmařské nepochybně zmíněným Georgesem Mélièsem, průkopníkem kinematografie.

Od úvodního seznámení se s poetickým filmem Inspirace, představujícím taneční pantomimu se skleněnými figurkami sklářského výtvarníka Jaroslava Brycha, přes loutkové filmy o  příhodách pana Prokouka nebo o příběhu Krále Lávry, mohou návštěvníci muzea zhlédnout ukázky z mnoha Zemanových snímků, vidět kostýmy z filmů Baron Prášil, Na kometě a Ukradená vzducholoď.

Jsou zde prezentovány i jeho unikátní, velice ceněné filmové triky, pracující s perspektivou i kombinací hraného a animovaného filmu.

Cesta do pravěku představuje i cizojazyčné verze, stejně jako pravěkou vážku, jejíž křídla je možno mechanicky ovládat. Dále je k vidění mj. ponorka hraběte Artigase z Vynálezu zkázy. Naprosto originální je část věnovaná Baronu Prášilovi, kde je nainstalována technika umožňující návštěvníkovi usednout na okřídleného koně, spustit snímání a výslednou fotografii okamžitě odeslat na zvolenou e-mailovou adresu.

Obdobně lze interaktivně pracovat s figurkami na pozadí zvolených filmů Vynález zkázy či Ukradená vzducholoď.

Typické zpracování mají některé Zemanovy animované pohádky, zejména z roku 1977 na plátno převedená lužickosrbská pohádka, resp. legenda z přelomu 17. a 18. století Čarodějův učeň, literárně zpracovaná Otfriedem Preußlerem (1923–2013) s temnějším, až hororovým vyzněním.

O tři roky mladší Pohádka o Honzíkovi a Mařence je již bázlivým dětem přístupnější, ale mnohé z předchozího filmu je z ní v dobrém, ba až v nejlepším, stále cítit.

Finále patří výhledu na Kampu, muzejnímu obchůdku a díky klíčování na zelené pozadí exkluzivní možnosti usednout na dělovou kouli a exportovat se do sekvencí filmu.

Muzeum myslí i na handicapované návštěvníky, krom toho, že je bezbariérové, není zapovězené neslyšícím. Pořádá i letní filmové příměstské tábory, kroužky kreslené a počítačové animace, workshopy animace, tematické výtvarné dílny a další.

Muzeum je k dohledání na dvorku Saského dvora, kde již vzducholoď nad vchodem napoví, že návštěvník místo neminul. Samotný Saský dvůr je spjat s králem a císařem římským Karlem IV., který jej roku 1348 daroval saským vévodům. Část komplexu objektu přiléhající Kampě, je využívána jako Zemanovo muzeum.