Na Kuksu si hrabě Špork vytvořil meditativní oázu

Večerní procházky Braunovým Betlémem, Festival barokního divadla a hudby Theatrum Kuks, každoroční vinobraní, výstavy a přednášky, např. o historii lékárenství, i rozsáhlé množství cyklostezek. Proslulý mecenáš, hudebník, znalec literatury a divadla, vydavatel knih a zapálený budovatel by měl dnes ze svého díla radost.

V barokním areálu ve východních Čechách odstartovaly před pěti lety rozsáhlé revitalizační projekty placené Evropskou unií, které chtějí obnovit dávný lesk velkoryse modelované krajiny na obou březích Labe. Stav architektonické perly začal uvadat kvůli nezájmu Šporkových dědiců a řadě nešťastných pohrom už krátce po smrti významného šlechtice. Život zde však neustal a dnes Kuks nabízí spoustu kulturních a společenských akcí po celý rok.

Špitál, zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce z roku 1720 a kostel Nejsvětější trojice, dostavěný v roce 1710, tvoří celek, který dnes vnímáme jako zámek Kuks. Původní dřevěný zámek vyhořel a byl stržen v roce 1901.

Tyto stavby jsou však jednou ze součástí rozsáhlého barokního krajinného projektu v údolí horního toku řeky Labe asi 6 km severně od Jaroměře. Hrabě František Antonín Špork si tady, na zděděném panství Chroustníkov a přilehlém Hradišti, začal modelovat svou krajinu snů.

Rozsáhlé majetky mu umožnily zaangažovat do projektu nejlepší umělce své doby a umožnit tak návštěvníkům propojit zábavu, studium, rozjímání i léčbu. Vznikl rozmanitý, barokně-divadelní svět, který je právem obdivován.

Pompéznost, pitoresknost a prolínání realit dotvářeli třeba najatí zaměstnanci panství, kteří měli zajištěno, kolik piva týdně dostanou, aby pro návštěvníky Nového lesa hráli poustevníky a potají jim pouštěli umělý vodotrysk.

Léčivý zdroj tu byl velmi slabý, avšak zdejší lázně vyrostly jako první. Ve své době byly jedny z nejvýstavnějších v Čechách, ale jejich sláva trvala včetně pozvolného a nezadržitelného úpadku ve 30. letech 18. století pouhých čtyřicet let. Roku 1702 přibylo dřevěné divadlo, přesně pět let poté, kdy se tu odehrálo první představení.

Do barokního komplexu bylo včleněno také závodiště zvané rejdiště, kde hosté provozovali dnes neznámou hru s kroužky ringelspiel, studijní Dům filozofů s knihovnou pro hraběcí hosty a ovocné a bylinné zahrady Milosrdných bratří, kteří se starali o nemohoucí muže v hospitalu.

Do krajinného celku patří také území severovýchodně od Kuksu, zvané Hubertovo údolí, kde byl lovecký zámeček a takzvaný Nový les. Špork ho odkoupil 26. února od města Dvůr Králové nad Labem za 2900 zlatých. Vzniklo tak meditativní místo se sochami barokního sochaře Matyáše Brauna. Jeho Betlém leží přesně na protější ose zámku.

Většina děl, která tvořila ve své době monumentální celek, však zanikla kvůli řadě ničivých událostí po Šporkově smrti. Už v roce 1740 to byla povodeň, která zničila celé labské údolí včetně Domu filozofů. Během sedmileté války tudy dvakrát prošla pruská armáda, která sem zanesla choleru. Propukla tu také celá řada požárů.

Velkolepé dílo pozoruhodného šlechtice, který upoutával pozornost svou konfliktní povahou, zálibou v nekonečných sporech a značně svobodomyslným pojímáním katolické víry, se začalo povážlivě hroutit. Jako by pravý labský břeh, kde stál hospital, šlechtická hrobka a hřbitov, symbolicky zvítězil nad břehem levým, kde lázeňské hosty oblažoval slabý léčivý pramen, divadlo a závodiště.

Se stejnou symbolikou je jednou z prvních akcí, která vdechla Kuksu nový život, podzimní vinobraní. Jako za hraběte Šporka tu na levém břehu, břehu života, po kaskádovém schodišti zdobeném sochami tritonů teče každoročně začátkem září bílé víno.

I když je Kuks, jehož název je odvozen od starogermánského slova kukus, značícího podíl na výnosu zlatého dolu, známý spíš jako perla vrcholného českého baroka než jako vinařská obec, přesto tu skupinka nadšenců na jaře 2005 vysadila na jižním svahu sazenice vinné révy.

Na ploše téměř půl hektaru byly vysazeny tradiční burgundské odrůdy, které do našich zemí nechal přivézt již Karel IV. Spolu s nimi je vysazen i světový unikát. Jsou jím sedm set let staré keře téměř již zapomenuté odrůdy našich předků, Tramínu bílého, přezdívaného Brynšt.

Majitel vinic a prezident zdejšího vinobraní Stanislav Rudolfský tu již pošesté přivítal spolu s hejtmanem Královéhradeckého kraje Lubomírem Francem na pět tisíc návštěvníků. Měli možnost degustovat vína od více než 25 vinařů z Čech, Moravy i ze zahraničí.

„Snažíme se oživit celý komplex Kuksu. S postupným zánikem Šporkovy myšlenky se setkáváme už od roku 1780. V celém prostoru Nového lesa se začal těžit kámen pro stavbu nikdy nepoužité vojenské pevnosti Josefov. To samozřejmé znamenalo dramatický zásah do okolí soch v Betlémě,“ říká ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks Jiří Skalický.

„Právě k němu bychom rádi nasměrovali návštěvníky, pokud zavítají na Kuks. Proto tu pořádáme večerní pochody se svíčkami. Také chceme otevřít v jednom z lázeňských domů multimediální sál, výstavní prostory a stravovací zařízení, v druhém zase turistické informační centrum. Projekt Granátové jablko, jež bylo symbolem Milosrdných bratří obstarávajících hospital, zase chce do roku 2014 obnovit dnes nevyužívané a zchátralé části barokního hospitalu Kuks a vdechnout jim nový život,“ shrnuje.

„Stejně tak nám jde o zachování divadelních a hudebních festivalů, rozšíření sítě cyklostezek a záchranu drobné sakrální architektury. Celkově chceme rozšířit nabídku turistických služeb. Vždyť z Kuksu je všude kousek!“