Na hrad Kostomlaty můžete jen na vlastní nebezpečí

V 19. století sem hromadně jezdili například klienti teplických lázní. Za první republiky mířily k hradu davy turistů z celých Čech. Posledních padesát let však hrad postupně chátral.

Od roku 1998 pečovalo o zříceninu Občanské sdružení pro obnovu hradu Kostomlaty. Jedenáct nadšenců pravidelně pořádalo brigády s cílem zajistit nejnutnější údržbu památky. Na větší investice neměli peníze.

Začátkem loňského října získala hrad od státního podniku Lesy ČR obec Kostomlaty pod Milešovkou. Rázem se otevřely nové možnosti, včetně přístupu k dotacím na rozsáhlejší opravu hradu.

Veškeré plánované úpravy hradu si podle odhadů vyžádají nejméně padesátimiliónovou investici. Snadné nebude přivést do areálu ležícího na kopci nad obcí elektřinu, bez které nelze plánované stavební úpravy realizovat a zároveň vybudovat dostatečné zázemí pro turisty.

Nejstarší dochovaná zmínka o hradu je v kupní smlouvě z roku 1333, kdy Boreš z Riesenburku a jeho synové Boreš a Slávek prodali hrad Chotěborovi z Hirštejna. Ten však za další rok a půl prodal tento majetek nástupci českého trůnu Karlovi, tehdy markraběti Moravskému.

Karel IV. však hrad udělil v léno svému věrnému Habartovi staršímu z Žerotína. Po něm zde vládli jeho příbuzní a potomci.

Jakoubek z Vřesovic tento hrad dobyl za pomoci svých spojenců a potom se domluvil s Albrechtem z Dubé o odkoupení hradu i s majetkem k němu přináležejícím, což potvrdil i císař Zikmund, na jehož stranu mezitím Jakoubek přestoupil.

Pak zde působili jeho potomci, v roce 1562 byl ale hrad již opuštěn. V polovině 19. století byla v areálu dolního nádvoří zříceniny hradu zbudována restaurace a byla opravena a zpřístupněna turistům hlavní věž. Po roce 1948 byla hospůdka rozebrána.

Z bývalého hradu se dochovaly vstupní brána, hradní příkop, velká část hradeb, sklepení a dvě okrouhlé věže. Přístup k hradu byl veden nejprve dolní branou, kterou se vstupovalo na nádvoří.

Dominantou dolního nádvoří byla obranná, stavebně zajímavá věž. Její výška je asi dvanáct metrů. Samotný hrad byl ochraňován hradbami a parkánem. V jihozápadní části byla vybudována okrouhlá velká věž s podsebitím, tvořící dnešní siluetu hradu.

Horní část věže se nazývá máselnice a má výšku od ochozu šest metrů, celá věž je vysoká třicet metrů. Vstupovalo se do ní z patra, zřejmě po dřevěném můstku.

Původní hrad měl pouze jedno patro, později došlo k přístavbě dalšího patra. Pozornější návštěvníci tak mohou spatřit zbytky cimbuří, které bylo na původním patrovém hradě, nebo místo kde byla kamna a zachovala se část kouřovodu. Vzácná je také dochovaná omítka z poslední přestavby.

Hrad, jenž je navzdory notnému poškození údajně nejzachovalejší stavbou svého druhu v Českém středohoří, je veřejnosti volně přístupný, avšak na vlastní nebezpečí.