Hlavní obsah

Na Helštýně vyrůstá oáza se stromovou katedrálou

Právo, Aleš Fuksa

Zpříjemnit prostředí při výšlapu na památný vrch Helštýn se rozhodla radnice ve Valašském Meziříčí. V těchto dnech dokončuje společnost Městské lesy a zeleň výsadbu 57 jabloní, topolů a dubů. Tyto v jednom shluku vytvoří zelenou katedrálu podle návrhu umělce Jiřího Černického, která bude stěžejní součástí unikátní Florální oázy.

Foto: MěÚ ValMez

Zaměstnanci městských lesů vysazují stromy u vrchu Helštýn.

Článek

Meziříčská radnice pracovala na přípravě jedinečného nápadu uplynulé dva roky. „Nebylo vůbec snadné vybrat lokalitu, která by byla vhodná pro vznik Florální oázy a umístění katedrály stromů o rozměrech 51 krát 30 metrů. Nakonec jsme zvolili vrch Helštýn, který je nejen oblíbeným cílem výletů, ale patří také k dominantám našeho města,“ vysvětlila místostarostka Yvona Wojaczková (ANO).

Jedinečnou zelenou stavbu doplní květnatá louka. Součástí projektu je i arboretum starých odrůd ovocných stromů — jabloní, hrušní, slivoní a třešní.

U hustopečských sadů vzniká mandloňové arboretum

Cestování

Projekt florální katedrály vznikl podle jejího autora Jiřího Černického jako ohlédnutí za dějinami architektury. „Pro naše rané předky byl posvátný například háj, les či jiné místo v přírodě. Z tohoto konceptu vycházela starověká a středověká architektura, když třeba stavitelé katedrál využívali strukturu dubů. Tuto historickou zkušenost jsme se pokusili využít v 21. století tím, že jsme navrátili architekturu zpět do lesa a vytvoříme katedrálu stromů,“ představil hlavní myšlenku Černický.

Připomíná oběti války

Výsadbu stromů dokončí zaměstnanci Městských lesů a zeleně v průběhu následujících dnů. Náklady na výsadbu a úpravu lokality Helštýna přesahují půl milionu korun. „Na vznik Florální oázy jsme obdrželi dotaci bezmála 463 tisíc korun od místní společnosti CS CABOT. Zbývající náklady pak uhradíme z rozpočtu města,“ doplnila místostarostka.

Od roku 1948 stojí na Helštýně památník obětí 2. světové války podle návrhu architektů Josefa Místeckého a Jaroslava Hlaváče. V roce 2019 jej během rekonstrukce doplnil také půdorys barokního letohrádku Belvedere, jenž zde stál až do poloviny 19. století.

Památky zatím patří řemeslníkům

Cestování

Výběr článků

Načítám