Na Doupov se nesmí, ale Valeč, jeho brána, se stále více otevírá

Je to také díky kastelánům, kteří se o toto výjimečné dílo starají. Památka je v gesci Národního památkového ústavu, a i když stát financuje podstatnou část nákladů, správci se snaží, velmi úspěšně, přilákat na Valeč návštěvníky na řadu kulturních akcí.

Dávno je již vyvrácena hluboce zakořeněná historka, že zámek v roce 1976 vyhořel vinou dětí, které ho v tehdejším domově založily úmyslně a způsobily devastující požár.

Oheň vznikl podle hasičského posudku působením sálavého tepla v komíně na nosný trám a zničil téměř vše. V té době se tu nacházel dětský domov.

Při příjezdu na Valeč směrem od dálnice D6 z Prahy na Karlovy Vary vykoukne jako pozvánka na hezký výlet zámecký kostel Nejsvětější Trojice, za ním stojí zámek.

Zámecký areál je ohrazený. Park představuje jedinečnou ukázku krajinného urbanismu dokonale sladěného s barokním stavitelstvím, kde krom samotné zámecké budovy upoutají pozornost repliky soch barokního mistra kamene, rakouského sochaře působícího převážně v Čechách, Matyáše Bernarda Brauna a jeho synovce Antonína.

Park je hezký ve všech ročních obdobích, ale když kvetou louky, stromy jsou plné listoví a jehličí, na lípě bzučí včely, to je tu nejpěkněji. Taky zurčí fontána obklopená galerií soch, prostě pohoda. Pokladna je zároveň občerstvením, co více si přát.

V parku se dokončuje oprava rozsáhlého teatronu, který byl před pár lety jen kupou kamení na svahu kopce. V dobách zámecké slávy tu tekl vodopád, diváci obdivovali nádhernou scenérii přírodního divadla.

Teatronem se nazývalo hlediště antického divadla, hojně se vyskytoval v barokních francouzských nebo italských zahradách. Na spodním stupni je umístěn štampašský znak, ten původně zdobil zámecké průčelí.

Velká oprava čeká ještě polorozpadlý skleník a nedaleký letohrádek.

Na prostranství u zámku roste přes třicet metrů vysoká borovice pojmenovaná Černá dáma, v roce 2021 jí bylo 260 let. Mohutný strom vypadá jako strážce zámku.

Roste na počest vítězství mladé komtesy, která u mladého jehličnanu hrála šachy se svým otcem, vášnivým hráčem. Ve hře byl její osud, v případě prohry se měla stát ženou přestárlého šlechtice. Černou dámou ale dala otci mat. Co s ní bylo dál, pověst již neříká.

Valeč se zmiňuje v polovině 14. století jako dvojmajetek bratrů Ctibora a Beneše z Valče. Jako zámek se ale hlásí do světa od konce 17. století. Na místě zničeného renesančního sídla si nechal postavit barokní skvost hrabě Jan Kryštof Kager ze Štampachu. Protože pozemek u stavby je velmi rozsáhlý, nechal zbudovat také zahradu, tu po jeho smrti rozšířil a stavbami obohatil jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globenu.

Valeč je dvoupatrový objekt se dvěma hranolovitými věžemi obrácenými směrem do obce. Zámek má čtyři křídla, ta uzavírají obdélníkový dvůr, střecha je mansardová.

V plenéru stojí kopie Braunových soch s alegoriemi lidských vlastností a postav antických bohů. Je to po Kuksu největší kolekce Braunových děl.

Působí nádherně nejen ve volném prostoru, ale také v lapidáriu v objektu bývalé kovárny, kde se setkáte s jejich různobarevným nasvícením doprovázeným barokní hudbou, což je mimořádně silný zážitek. Nesmí tam ale být moc lidí, to poté ztrácí výjimečnou atmosféru.

Expozici vytvořil zámek ve spolupráci s Fakultou umění a designu Západočeské fakulty v Plzni. Na její přípravě spolupracoval zámek s Fakultou umění a designu Západočeské univerzity v Plzni, která připravila originální světelné i zvukové efekty.

Braun ještě pro zámeckého pána vysochal české patrony na sloup Nejsvětější Trojice u kostela a pomník Františka Antonína Šporka, apoteózu, stojící poblíž teatronu. Originály soch po ničivém požáru (1976) převezli do lapidária v kladrubském klášteře (nyní se nacházejí ve valečském lapidáriu v objektu bývalé kovárny).

Brauna doporučil Kagerovi jeho přítel hrabě František Antonín Špork, stavitel Kuksu, který na Valeč jezdil, zejména za dcerou Jana Ferdinanda. Braun ale nedostal zaplaceno. Panství bylo zadlužené.

Zahradu v 19. století upravili na krajinářský park s romantickými stavbami. Poté se zde střídali majitelé, nejznámějším byl dr. Jan Larisch-Mönnich. O majetek přišel po aplikaci Benešových dekretů, vyhnali ho ze zámku i z panství, ale stačil s sebou odvézt většinu mobiliáře.

Zámek se, jako mnoho podobných objektů v majetku státu, stal sídlem rozličných organizací, kterým byla kulturní památka pouhou uživatelskou pomůckou. Po válce sloužil zámek jako sanatorium pro válečné veterány, pak sem přišly korejské děti, když v jejich domovině řádila válka. Do objektu se neinvestovalo, jen se udržoval.

Roku 1953 sem nastěhovali dětský domov, což bylo alespoň částečnou zárukou, že zámek nespadne. Bohužel v roce 1976 od poškozeného komína zámek vyhořel, co nezničil oheň, to zdevastovaly proudy vody. Narušila se statika, hrozilo stržení. Technická obnova spolkla obrovské finanční prostředky, zámek byl dlouho jen troskou s obvodovými zdmi. S rekonstrukcí se začalo až v roce 1995.

Zámek nemá žádnou stálou expozici, většina místností je prázdná, v některých probíhají příležitostné výstavy.

Nejhezčí je zrestaurovaný Braunův sál s barokní výzdobou.

V přízemí je raritní audiovizuální expozice zachráněných gotických fresek z odstřeleného kostela svatého Wolfganga.

Strop tvoří zachráněná prkna z blízkého pivovaru. Vytvořil ho bývalý student ZČU Jakub Hadrava známý svou instalací duchů v kostele Luková.

Vše je doplněno fragmenty soch a starými fotografiemi regionu, který zabrala armáda jako výcvikový prostor (Vojenský újezd Hradiště).

Park je otevřený celoročně. Od roku 2006 tu probíhá multižánrový festival Povaleč. Všechny akce jsou na webových stránkách zámku.

Ve správní budově u zámku je možnost ubytování.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní zámek Valeč