Myší dírou k loži prince Bajaji, které mělo sloužit orgiím sekty

K Adamovu loži můžete sejít buď Myší dírou od zámku Hrubá Skála, nebo, pokud vyrazíte časně ráno a máte štěstí, nechat auto na mini parkovišti nad rozcestníkem U Adamova lože. V obou případech lze udělat malé kolečko a prohlédnout si obě sluje.

Průchody romantickými skalními rozsedlinami jsou zážitkem jako z pohádky samy o sobě. Dá se jimi ale projít a pokračovat do množství zajímavých cílů v okolí. Volím cestu Myší dírou po zelené značce u parkoviště zámku. Ani ne 100 metrů dlouhý přitesaný průchod skalami je chvílemi tak úzký, že hodně statný návštěvník může mít problém se protáhnout.

Historie Myší díry sahá do středověku. Podoba, kterou má dnes, pochází z roku 1838. Tehdy v ní Lexové z Aehrenthalu nechali vytesat schody pro snadnější průchod. Původem český šlechtický rod se v 19. a první polovině 20. století hojně zasloužil o rozkvět Hruboskalského panství a celkový počátek rozvoje turistiky v Českém ráji díky budování potřebné infrastruktury a rekonstrukci památek.

Ačkoli tak sestup po často vlhkých, a tedy i kluzkých pískovcových schodech vyžaduje určitou opatrnost, nepochybně se to nedá srovnat s časy před jejich zbudováním. Pozornost při průchodu rozptyluje pohled k vrcholkům skal obrostlých břečťanem, odkud se snaží pronikat světlo. Dorazíte-li v tu správnou denní dobu, můžete zde pořídit působivé fotografie.

Zaujme i samotný povrch zdejších pískovcových skal s pravidelně důlkovanými stěnami - voštinami ve formě kulovitých jamek či šikmých „šňůrek“, které vznikaly po staletí.

Myší díra ústí do Zámecké rokle, která má, stejně jako ostatní hluboké a úzké rokle skalního města, specifické podmínky. Téměř vždy je tu vlhko a chladno, daří se tu tak hlavně mechům a kapradinám.

Od rozcestníku Pod Myší dírou ve 346 m.n.m. je to k Adamovu loži jen 300 metrů po modré. Cestou zhlédnete několik půvabných skalních věží, dokud nedojdete k dalšímu vytesanému schodišti, které stoupá rovněž úzkou skalní soutěskou. Ta v nejužším a nejtemnějším místě tvarem připomíná klíčovou dírku.

Když jí projdete, ocitnete se v bývalé Venušině sluji, kterou nechal zřejmě na konci 18. století vytesat František Adam z Valdštejna. Na jedné straně se nacházel oltář lásky s nahou mileneckou dvojicí, naproti pak právě Adamovo lože, rozlehlá kamenná pohovka, kterou jako by podpírali dva lvi. Oltář lásky už je dnes jen obtížně znatelný, na což mělo vliv jak pobuřující téma nahých postav, kterou si šlechta přála odstranit, tak samotná eroze.

Adamovo lože, které je shora kryté skálou, je stále dobře viditelné, jen řečené lvy už by identifikoval málokdo. Na destrukci se bohužel značnou měrou podílejí i neukáznění návštěvníci, kteří na skalní reliéfy sahají a všude v jejich okolí vyrývají nápisy, čímž měkký pískovec nevratně poškozují.

Už tak romanticky a tajemně působící atmosféru rokle zhruba v první polovině 20. století okořenila pověst o Adamitech. Členové sekty prý měli za husitských válek u lože sloužit mše, a dokonce pořádat orgie. K podpoře pověsti měl být do skály dokonce vytesán nápis: „Bible Kralická z boží vůle jest, byla a bude“. Má se však jednat jen o lidovou slovesnost sloužící k podpoře turismu.

Pravděpodobněji zní fáma, že k milostným hrátkách na studeném kamenném loži v minulosti sice docházelo, ale nejednalo se o členy sekty, ale o mladé milence a hosty jen tři kilometry vzdálených lázní Sedmihorky, kteří si dávali tajná dostaveníčka v soukromí lesa. Přítomný oltář lásky k tomu musel zamilované vyloženě provokovat.

Kdo na kamenné pohovce lehával prokazatelně, byl princ Bajaja ze stejnojmenné pohádky (1971), který ve sluji pobýval i se svým koněm. Princezna pak zase projížděla pod mostem nedalekého hradu Valdštejn, jenž je nejstarším v Českém ráji a dá se k němu po červené turistické trase dostat za 2,5 kilometru od rozcestníku nad ložem. Stačí jen vyjít dalším úzkým přitesaným průchodem ve skále. Zajímavostí, za kterými lze pokračovat, je ale na výběr mnohem víc.