Článek
Je všeobecně známým tajemstvím, že na Moravě vedle oficiálních pěstitelských pálenic existují i ty nelegální – černé. Alespoň jedna se najde v každé vesnici – pečlivě skrytá ve sklepě či stodole a využívaná jen okruhem zasvěcených, aby nedošlo k jejímu vyzrazení. Podomácká výroba pálenky patřila a stále patří zvláště na moravském venkově k typickému koloritu. Ačkoliv jde o fenomén, který nikdy nevymýtily ani hrozby sebepřísnějších postihů, žádné muzeum se tomuto tématu dosud nevěnovalo.
Shromáždit tři desítky vystavených exponátů nebylo jednoduché. „Začal jsem v hospodě. Chlapům jsem poručil borovičku a pak vyzvídal, kde by se našlo něco zajímavého. Obavy z postihu ale logicky bránily tomu, aby se majitelé veřejně svými mnohdy zajímavými přístroji pochlubili.
Nakonec pomohla spolupráce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Takto jsme získali několik pálenic, které byly v minulosti zabaveny policií,“ popsal zrod expozice její spoluautor Jiří Severin.
Kuriozitou je třeba pálenice věnovaná z Norska, na níž se pálilo až za polárním kruhem. Nejmenší pálenice měří na výšku pouhých 45 centimetrů, ta nejstarší pochází z roku 1900.
Některé další exponáty muzeum získalo darem od odvážných příznivců či sběratelů.
Kuriozitou je třeba pálenice věnovaná z Norska, na níž se pálilo až za polárním kruhem. Nejmenší pálenice měří na výšku pouhých 45 centimetrů, ta nejstarší pochází z roku 1900.
Mezi návštěvníky budí velkou pozornost zejména pálenice důmyslně zabudovaná do staré bubnové pračky pračky Romo Fulnek.
„Mě osobně vedle toho velmi překvapila pálenice zabudovaná do koupelnových kamen. Do té doby jsem netušil, že i tohle je možné,“ poznamenal Jiří Severin. Muzeum lidových pálenic vzniklo v jedné z bývalých stodol ve vlčnovském areálu památek lidového stavitelství.
Pálenka jako lék
V přízemí jsou k vidění nejen destilační zařízení, ale také třeba desítky láhví s různě zdobenými vinětami.
Atmosféru doplňuje koutek zařízený ve stylu venkovské kuchyně a hospůdky, v němž si může návštěvník na chvíli spočinout, poslechnout písničky pijáků či zhlédnout tematický film.
Na vyvýšených ochozech podél stěn je soustředěna naučná část, která pomocí informačních panelů výstižně přibližuje nejstarší zmínky o výrobě pálenky, považované lékaři ve středověku za vynikající léčebný prostředek, přes výrobu kořalky ve vrchnostenských palírnách až po soukromé a pěstitelské pálenice.
Dozvíte se, z jakých surovin se pálilo a pálí, co je podstatou procesu destilace nebo jak bývalo v minulosti postihováno černé pálení.
Výroba pálenky v černých, tedy nepřihlášených domácích zařízeních, z nichž není řádně odváděna daň, byla ještě donedávna trestným činem. Od 1. ledna je už „jen“ přestupkem, za nějž hrozí majiteli odhalené černé pálenice pokuta až tři tisíce korun a eventuální problémy spojené s daňovým únikem.
„Muzeum ale není oslavou nelegálního jednání. Chtěli jsme zachytit leckdy až neskutečnou lidovou vynalézavost, tvořivost a fantazii.
Lidem zpravidla nikdy nešlo ani tak o peníze, které ušetřili na dani, ale o dobrodružství. Je to jistá forma furiantství,“ dodává Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti, pod jehož hlavičku Muzeum lidových pálenic patří.
Pár tipů pro chuť i pobavení | |
---|---|
Dech mrtvé milenky | Do skleněné nádoby nasypeme 6 g anýzu, 1 g kmínu, 1 g koriandru, 1 g fenyklu a zalijeme 2 l vínovice. Nádobu uzavřeme a necháme uležet dva týdny na teplém místě. Poté přecedíme a nalijeme do láhve, kterou necháme ještě další tři týdny uležet. |
Bezový sen proletáře | 1 kg zralých plodů černého bezu nasypeme do skleněné nádoby a zalijeme 2 l destilátu (vínovice, jablkovice). Nádobu uzavřeme a necháme měsíc uležet na teplém místě. Přecedíme a dochutíme studeným sirupem z vody a cukru. Pak nalijeme do láhve, zazátkujeme a necháme zrát asi půl roku ve sklepě. |
Jablečný žabí hněv | 5 kg zralých, čistých jablek, nakrájených na čtvrtky, vložíme nejlépe do kameninové nádoby, posypeme 1,5 kg cukru a zalijeme 1,5 l jablkovice nebo vodky. Nádobu uzavřeme a necháme ve tmě a teple asi dva týdny. Nalijeme do láhve a necháme tři měsíce uležet. |
Česnekový stěnolez | 250 g oloupaného, pokrájeného česneku ve skleněné nádobě zalijeme vínovicí. Uzavřeme a necháme uležet dva týdny na slunečném teplém místě. Užívejte 10 až 20 kapek denně pro zdraví. |
Žmolkovica | V hrnci či rendlíku zkaramelizujeme přiměřené množství cukru, zalijeme destilátem (jablkovice, vínovice). Můžeme mírně naředit vodou. Přivedeme do varu. Nakrájíme na kostičky přiměřené množství špeku, osmahneme a vlijeme včetně omastku do nápoje. Povaříme a ještě horké podáváme. |
Oskerušovo–rumový tlamolep | Vypeckované zralé plody namačkáme v hrnci s přiměřeným množstvím rumu (zalít po povrch), dochutit badyánem, celou skořicí, rozinkami, perníkovým kořením a cukrem. Nechat tři měsíce uležet. |
Pramen: Muzeum lidových pálenic – rukověť návštěvníka |
Užitečné informace
JAK SE TAM DOSTAT
Vlčnov se nachází na Slovácku, na moravsko–slovenském pomezí, na půl cesty mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem.
Je proslulý bohatými folklórními tradicemi, zejména slavnostní Jízdou králů.
OTEVÍRACÍ DOBA
Pondělí až čtvrtek od 9 do 17 hodin po předchozím objednání, ostatní dny 13–18 hodin (bez nutnosti objednávek)
KONTAKT
Tel. 572 675 130, ksk@vlcnov.cz, www.ksk.vlcnov.cz, www.slovackemuzeum. cz
CO NAVŠTÍVIT V OKOLÍ
Aquapark Delfín v Uherském Brodě, historické centrum Uherského Hradiště, Baťův kanál, Archeoskanzen Modrá, Letecké muzeum Kunovice