Moravský Betlém proslavila jeskyně Šipka, Trúba i perníkové uši

A v neposlední řadě – pokud tudy projíždíte směrem do Beskyd nebo do Ostravy, na kilometry daleko vás bude „pronásledovat“ štramberská dominanta, čtyřicetimetrová válcová věž zvaná Trúba, jediný dochovaný pozůstatek gotického hradu.

Vzhledem k husté terasovité zástavbě pod zříceninou připomínající na sebe nalepená vlaštovčí hnízda se městu říká Moravský Betlém. Velká část objektů včetně desítek původních valašských roubenek je součástí městské památkové rezervace.

Zároveň městečko obklopuje příroda protkaná značenými turistickými cestami. Téměř do všech směrů musíte stoupat do kopce, ale námaha stojí za to – aniž byste nachodili spoustu kilometrů, můžete si malebný Štramberk prohlédnout z několika vyhlídek. Jedna z nich se nachází poblíž zmíněné jeskyně, která inspirovala světoznámého malíře a ilustrátora dobrodružné literatury Zdeňka Buriana. Město je však spojeno i s dalšími významnými osobnostmi.

Pomníky věnované některým z nich najdete v Národním sadu, který letos slaví sto let od svého založení. Galerií pod širým nebem na úpatí vrchu Kotouč (511 m n. m.) vede naučná stezka, po níž za hodinu zvládnete projít všechno podstatné. Areál s kopiemi bust velikánů českých dějin a kultury a dalšími sochami se rozkládá na vápencovém podloží, díky němuž se lokalita s charakterem skalní stepi stala unikátním kusem přírody.

Parkoviště se nachází přímo u vstupu do Národního sadu, který lze navštívit celoročně. Hned za dětským hřištěm začíná cesta stoupat. Některé úseky tvoří schody opatřené zábradlím, kde to za mokra může klouzat. Bezpochyby největší atrakcí na trase je jeskyně Šipka, která proslavila Štramberk ve vědeckém světě, když v ní v roce 1880 Karel Jaroslav Maška, gymnaziální profesor z Nového Jičína, nalezl zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte ve věku osmi až deseti let.

Při archeologickém výzkumu bylo objeveno také na 80 tisíc kostí a zubů různých zvířat, jako jsou jeskynní medvěd a lev, hyena, mamut, levhart, pižmoň, sob, los či srstnatý nosorožec. O pravěkém osídlení jeskyně svědčí řada nalezených předmětů, opracované kosti a parohy a pět set padesát kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu.

Volně přístupná jeskyně a její okolí přitahují i filmaře. Natáčely se zde například pohádky Když draka bolí hlava, kde měl jednu ze svých posledních rolí Karel Gott, nebo Čerte, drž se svého kopyta.

Nad jeskyní najdete vyhlídky na Trúbu a centrum Štramberka, dřevěnou zvoničku a bustu skladatele a častého návštěvníka města Leoše Janáčka, který je symbolicky natočen směrem k jeho rodným Hukvaldům, vzdáleným zhruba deset kilometrů.

Po pár stech metrech vás kolem sochy svatého Václava a busty Bedřicha Smetany značka přivede na vyhlídku na vápencový lom, který se brzy po svém otevření v roce 1880 stal nejrozsáhlejším v celém Rakousko-Uhersku. Názornější ukázku toho, jak těžba postupně „požírá“ horu, nejspíš hned tak nespatříte. Kotouč, který sloužil jako strážní kopec, přitom spolu s Radhoštěm, Pradědem a Hostýnem tvoří čtveřici moravských mytických vrchů opředených mnoha pověstmi.

Nálezy dokládají významné osídlení na svazích Kotouče už čtyřicet tisíc let před naším letopočtem. Až v raném středověku se centrum začalo přesouvat na protější Zámecký kopec (509 m n. m.) se slavnou Trúbou. Ta je pozůstatkem obranného hradu Strallenberg, jehož vznik je zahalen tajemstvím – neví se totiž, kdy přesně a kdo ho založil. Původní vstup do věže byl sedm metrů nad zemí z ochozu spojeného s palácem.

Dnes se na Trúbu, která od začátku minulého století (tehdy byla také zastřešena) slouží jako rozhledna, dostanete po novodobě přistavěných schodech kolem Jaroňkovy útulny z roku 1925 stojící na místě někdejšího horního paláce, kde se prodávají vstupenky. Na ochoz věže, odkud dohlédnete na beskydské vrcholy a za příznivého počasí až do Tater, vede sto osmdesát schodů.

Na místě dolního paláce se v současnosti nachází roubená turistická chata pojmenovaná podle lékaře a štramberského starosty Adolfa Hrstky (1864–1931), který se zasloužil mimo jiné o rozvoj turismu, záchranu pozůstatků hradu a založení Národního sadu. Po hradbách Jaroňkovou uličkou se sedmi roubenými stavbami lidové architektury z konce 18. století a středověkou roubenou studnou dojdete na náměstí obklopené měšťanskými domy.

V jednom z nich je umístěno Muzeum Zdeňka Buriana (1905–1981), světově uznávaného malíře v oblasti paleontologické rekonstrukce, který ve Štramberku strávil prvních pět let života a později se sem vracel. Významnými památkami na náměstí jsou barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a novorenesanční kašna z přelomu devatenáctého a dvacátého století s alegorickou postavou Hygie. Nejen v centru narazíte na obchůdky, v nichž je k dostání pro město typická cukrovinka – štramberské uši.

K pečení kornoutů z perníkového těsta se vztahuje pověst o Tatarech, kteří při obléhání Štramberku místním uřezávali uši a nasolené je nakládali do sudů. Ty pak posílali svému chánovi, aby věděl, kolik křesťanů v boji zabili. V současnosti se na památku těchto ukrutností pečou uši s několika příchutěmi včetně pepřových, k dostání jsou také v obřím provedení.

Za procházku stojí také ulice Horní a Dolní Bašta pod náměstím, o nichž se v průvodci píše jako o živém skanzenu. Nachází se v nich nejcennější část památkové rezervace – řada zachovalých roubenek. Tento typ architektury do Štramberku přinesli valašští pastevci, kteří tehdejší předměstí začali osídlovat v 16. století.