Markéta, dcera Otce vlasti, naslouchala na křivoklátském hradu zpěvu slavíků

Kamenný hrad postavili v letech 1224 až 1235. Dříve o něco dál stálo hradiště, to je datováno rokem 1110.

Zvučná jména hostily kamenné zdi: například Přemysla Otakara I., nebo Přemysla Otakara II., který hrad proměnil na královské reprezentační sídlo. Václav I. zde zřídil centrum panství Rokytensko. Na hradě se odehrávaly události ponuré (bylo zde vězení), ale i radostné.

Jednou z nich byl pobyt první manželky Karla IV. Blanky z Valois. Manželům se tu 24. května 1335 narodila dcera Markéta, a Karel z radosti nad děckem nařídil obyvatelstvu v okolí chytat a pod hradem nasazovat zpěvné ptactvo.

Slavíci zpívali pod okny Blance již před porodem, po narození se měla i malá princezna kochat ptačím zpěvem. Když Markéta povyrostla, procházela se pod hradem po cestičce, které se dodnes říká Slavičí.

Několik let tu žila a dvě děti porodila Filipína Welserová, rakouská šlechtična, se kterou se tajně oženil Ferdinand II. Tyrolský v lednu 1557 na zámku v Březnici. Protože Ferdinandovi, tehdy ještě arcivévodovi, nebyla rodem rovná, musel sňatek proběhnout v utajení. Ferdinandův otec Ferdinand I. se o sňatku dozvěděl až po narození vnuka.

Potomky okamžitě vyloučil z následnictví, ale sňatek po delší době začal tolerovat, s tím, že se musí tajit a Filipína nikdy nesmí vystoupit po manželově boku. I své děti musela vydávat za nalezence, když byly po porodu položeny u dveří březnického zámku.

Welserová se při pobytu na Křivoklátě zasloužila o zlepšení podmínek vězněných členů Jednoty bratrské, biskupa Jana Augusty a kněze Jakuba Bílka. Věznili je tu v letech 1547-1563. Když roku 1567 nastoupil Ferdinand na tyrolský trůn, odstěhovali se na zámek Ambras u Innsbrucku. Čtyři roky před Filipíninou smrtí, v roce 1576 papež jejich manželství uznal. Zemřela na jaterní chorobu.

Kvůli ní odmítl Ferdinand polský trůn. Druhou ženou byla jeho neteř Anna Kateřina z mantovského rodu Gonzaga.

Křivoklát má asi prvenství mezi požáry poničenými hrady, hořelo tu čtyřikrát. Nejhorší oheň vznikl 18. srpna 1826, to už ho vlastnila knížata z Fürstenberku. Vypadalo to na trvalou zkázu, ale k jeho obnově došlo v polovině 19. a začátkem 20. století.

„Byv již napolo zříceninou, došel důstojného obnovení, což děkovati spanilomyslnému knížeti Emilovi z Fürstenberka, který se práce této veliké a vysoce nákladné sám třetí v Čechách podjal.“ (Čas hradů v Čechách, díl 2., str. 16)

V roce 1929 přešel Křivoklát do majetku státu.

Nejcennější budovou je trojkřídlý palác s knížecí knihovnou čítající 52 tisíc titulů. Královský sál je největší místností hradu, hvězdicová klenba pochází z doby Vladislava Jagellonského, zrovna jako sál na Pražském hradě.

Skvostná je i kaple, ta se sálem zůstala plamenů ušetřena. Při prohlídce navštívíte Augustovo vězení, knihovnu, sál, kapli, obrazárnu, komnatu s připomínkou na Filipínu Welserovou, knížecí muzeum a Velkou válcovou věž.

Nejznámějším vězněm byl alchymista na dvoře Rudolfa II., podvodník a šarlatán Edward Kelley. Uvěznili ho ve věži Huderce, když v souboji zabil císařského úředníka. Chtěl prchnout, ale zlomil si nohu při spouštění se po laně, zemřel na hradě Hněvíně po dalším pokusu o útěk.

Hrad je velmi atraktivní filmovou lokací. Co chvíli se tu natáčejí pohádky nebo dobrodružné filmy. Naposledy výpravný Jan Žižka. (Dále např. Jak se budí princezny, Honza málem králem, Třetí princ, Anděl Páně, Slasti Otce vlasti, Noc na Karlštejně, Martin Luther, Lékař umírajícího času, Bathory, Letopisy Narnie, Johanka z Arku a desítky dalších…)

Na hrad je nádherná vyhlídka od pomníku knížete Fürstenberka, který mu nechali postavit jeho zaměstnanci, o než se vzorně staral (v roce 1918 bustu strhli kladenští radikálové, o deset let později se navrátila, opět byla svržena - na své místo se definitivně vrátila v červnu 1929).

Nádherná je procházka k vyhlídce a Berounku od altánku Paraplíčko. Naučná stezka Brdatka končí ve Zbečně (Hamousův statek). Pro děti je určen Rekreačně naučný areál v lese nedaleko hradu.

Přesto že je zavřeno, stojí procházka kolem Křivoklátu za výlet.