Malý zámek s velkou duší. Jizvy po minulém režimu vzal na Stránově čas

Na místě dnešního zámku původně stála v roce 1429 dřevěná tvrz Bohuňka ze Stránova. Poté zde nechal postavit pevný gotický hrad v letech 1463-1468 Jaroš ze Sovojovic a pojmenoval jej Nový Stránov. V letech 1545-1589 náležel hrad známému rodu Berků z Dubé. V roce 1589 se majitelem stává Karel z Biberštejna, jenž byl také císařským radou a mincmistrem Království českého.

Později hrad sňatkem získal Michal Slavata z Chlumu. V tomto období byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Kolem roku 1642 zámek získává příslušník braniborské šlechty Jan z Lisau. Následně na zámku žije jeho syn Rudolf Adam z Lisova spolu s manželkou Alžbětou Ludmilou, která byla pravnučkou astronoma Tycha de Brahe. Společně měli 15 dětí, avšak jen šest z nich se dožilo dospělosti. Alžběta dokonce sepsala rodinné paměti, v nichž popisuje významné události své rodiny.

V roce 1746 na panství přichází barokní kavalír z aristokratického rodu Jan Václav z Příchovic, který v okolí zámku zanechal dodnes viditelné stopy. Stránov byl barokně upraven, v zámeckém areálu byla vystavena barokní pískovcová kašna a v roce 1767 byl v předzámčí postaven kostel sv. Václava. Roku 1794 se majitelem stal svobodný pán Vojtěch Herites, po jeho smrti Jan Herites a do roku 1864 rytíř Bedřich Neubauer.

Dnešní romantický vzhled zámek získal při novorenesanční přestavbě na konci 19. století. V roce 1917 jej kupuje v té době zatím ředitel Škodových závodů Josef Šimonek, jenž byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do baronského stavu. Jeho syn František žil na zámku s rodinou až do znárodnění v roce 1950. Poté se zde nacházel dětský domov a v předzámčí bylo JZD. Od roku 2003 je Stránov znovu v rukou rodu Šimonků a od roku 2004 je zpřístupněn veřejnosti.

Již při příjezdu nás zámek Stránov okouzlí. Vede k němu klikatá cesta obklopená stromy, z nichž se zničehonic vynořují krásné zámecké arkády a vysoká věž. Parkovací stání najdeme kousek u zámku u výběhu s koňmi.

Na informační tabuli se dočteme, že se v těchto místech nacházel ovocný sad s vodojemem, kolem něhož dal František Šimonek vybudovat bazén se skákacím prknem a skluzavkou, kurt na volejbal a také malou zoo. Tehdejším prvním přírůstkem se stalo lvíče Caesar. Také tu měli svůj domov dva medvědi Míša a Béďa, krokodýl, opice, dikobraz či drobné ptactvo.

V období války byl provoz velmi náročný, a to především ve shánění potravy. Situace se stala kritickou po roce 1948, a tak se František rozhodl zvířata věnovat děčínské zoo. Dnes tu není kromě místních koní po zoologické zahradě ani stopy. Vše bylo zničeno komunistickým režimem.

Před vstupem do areálu zámku si nejprve prohlédneme kostel sv. Václava, který rodina Šimonkova zastřešila a zachránila před demolicí. Uvnitř se nachází několik obrazů a krásné velké lustry. Dnes kostel slouží jako pietní místo ukládání ostatků členů rodu Šimonkových.

Zámecká prohlídka nás provede sálem s gotickou kaplí. Prohlédneme si sbírku motýlů, historických kočárků a panenek nebo repliky historického nábytku. Volně si pak můžeme vyšlápnout schody na gotickou věž s vyhlídkou.

V roce 2013 v areálu přibyla zámecká kavárna. Příjemné posezení najdeme nejen uvnitř, ale také venku na nádvoří. Otevřena bývá i mimo standardní otevírací dobu zámku. Velmi fotogenické jsou renesanční arkády.

Nás okouzlila i procházka v zámeckém parku, který působí opravdu pohádkově. Kromě bílých laviček tu najdeme vysazené růže, levandule či další okrasné keře. V zadní části se nachází i jezírko s lekníny. Atmosféra je tu velmi klidná, příjemná.

Po prohlídce se přímo nabízí zde usednout a pozorovat létající motýly, nebo poslouchat ševelení stromů. K prohlédnutí jsou tu i dobové fotografie rodiny. Na parku je vidět hodně práce. Poté, co sloužil jako dětský domov, hodně zpustl. V loňském roce tu byly vysazeny nejen popínavé růže, ale také nové stromy a keře. Je vidět, že se majitelé starají.

Na zámku lze uspořádat svatbu, večírek, samozřejmě se tu konají různé kulturní akce. V říjnu a listopadu je například možné zúčastnit se „Tajemného večera“ v rámci detektivního divadelního představení, které je kombinované se čtyřchodovým menu od zámeckého kuchaře.

Stránov okouzlil nejen nás, ale i filmaře. Jistě nepřekvapí, že se tu natáčely právě pohádky. Uvést můžeme například Začarovanou lásku nebo O svatební krajce. V roce 1933 se zde také natáčela první česká zvuková detektivka s názvem Záhada modrého pokoje.

Zámek je v říjnu otevřen o víkendech od 10 do 16 hodin.