Článek
Rodištěm svatého Prokopa je vesnička Chotouň na Kolínsku, opředená svatoprokopskými legendami, kde jsou dodnes ve vzduchu cítit zázraky.
Nad střechy zemědělských usedlostí vyčnívá věž barokního kostela svatého Prokopa, jehož nepřehlédnutelná architektura neomylně prozrazuje rukopis slavného českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Mistr se vyměření stavby v roce 1708 osobně zúčastnil, dokončena pak byla o pouhé dva roky později.
Oral s pekelníkem
Kostel je v tomto regionu jedinečnou ukázkou dynamického směru vrcholného baroka, který je typický právě pro Santiniho. Navazuje na něj takzvaný prokopský dvorec, kde snadno najdete malé okénko, za kterým se měl údajně v roce 970 pozdější světec narodit.
O kus dál na návsi narazíte na sochu sv. Prokopa, jak přišlapuje ďáblovi hlavu k zemi. Stojí nad pramenem zázračné vody, jejíž pití prý posiluje mužskou potenci a ženám zaručuje početí dívky.
Pramen tu vytryskl, když ještě malý klouček Prokop zarazil proutek do země. Na východním okraji vsi se nachází mohyla z doby bronzové, u které končí takzvaná čertova brázda. Tu vyoral Prokop, když poustevničil na Sázavě. Do pluhu tehdy zapřáhl čerta a oral s ním od dnešního Sázavského kláštera až do Chotouně.
Ještě předtím, než sedřeného pekelníka u vsi propustil na svobodu, musel rarach seškrabat z pluhu všechno bláto. A bylo ho tolik, že z něj vznikla právě tato mohyla.