Má nedostavěný chrám v Panenském Týnci magickou moc?

Psychotronici mluví o velkém silovém potenciálu, citlivé povahy zde mají pocity doteku „čehosi“. Pozitivní zóna prý má tvar kříže, je to dobře patrné i z nákresu na zdech. Existuje snad i jakási síla, která má údajně bránit toto místo před úmyslem zde postavit cokoli jiného. Klášterní stěny, jejichž spodní pískovcová část je posetá drápanci monogramů a různých nápisů, mají pomáhat při léčbě deprese.

Je to vše jen prý a snad? Jak poznáte energeticky nejsilnější místa? Leží ve středu katedrály, na plotě u vchodu do areálu je to vyznačeno na nákresu.

Nevelká chrámová prostora přitahuje neustále návštěvníky, být tu sami by se rovnalo téměř zázraku. I v nynější době je tu stále živo, takže zapomeňte na meditaci. Ale určitě je pozitivní, že tu narazíte na tři občerstvovací místa s okénkovým prodejem potravin i nápojů.

Panenský Týnec je nyní trochu odříznutý od hlavní cesty na Louny, která se rozšiřuje. Kdysi tudy vedla Via regia, Královská cesta spojující Prahu s Lipskem.

U ruin stojí bývalý klášter přestavěný v 19. století na zámek. Nyní je využíván místním úřadem.

Označení týn se používalo pro místo osady ohrazené kůly, plaňkami popřípadě sruby, jež neměla na rozdíl od hrádků nebo tvrzí příkopy ani náspy. Základem je v keltské slovo dűnum. Později se vyskytuje jako germánské tűn. Na našem území se rozšířilo od 10. do 12. století. Nejčastěji byly týny ve vztahu k církevnímu majetku, viz Týn nad Vltavou, Týn nad Labem, Horšovský Týn, Panenský Týn je na tom stejně.

Týnec se připomíná listinně v roce 1115, ve spojitost i kladrubským klášterem, v roce 1321 již figuruje jako městečko.

Habart ze Žerotína (někdy psaný ze Žirotina), mocného českého rodu, který měl statky v okolí, zde založil pro sestry panny klarisky ženský klášter. Proto Panenský. (ale až do 16. století vsi říkali Žirotský Týnec). Klarisky nosí hnědý šat s bílým pásem, jeptišky zachovávají přísnou klausuru mlčenlivosti.

Výstavba byla poděkováním za vyléčení jeho ženy Škonky (Scholastiky) ze Šternberka z neplodnosti svatou Anežkou. Ta v roce 1234 přijala pět klarisek z Itálie a založila klášter na Františku.

Kolují dohady, že tu měla být i pochována, její tělo sem prý bylo přeneseno z Prahy. O jejím hrobu není dosud nic známo.

Kdy se začalo se stavbou kláštera, se přesně neví, ale v roce 1382 vyhořel a záhy ho znovu obnovili. V roce 1410 byla stavba přerušena. Do kláštera byly pozvány klarisky z Prahy. Sestry obývaly klášter do roku 1420, kdy se přestěhovaly do Prahy, utíkaly před husity, kteří církevní majetky vypalovali a zajatce při tom nebrali.

Husité vypálili i pražský klášter, ten zůstal po 136 let pustý.

Po roce 1443 byl panenskotýnecký klášter znovu obnoven.

Z monumentálního chrámového kostela čnějí jen lodní pilíře. Chrám má 21 metrů dlouhé kněžiště, šířka je 9 metrů, nedokončené stěny dosahují asi do 20 metrů, zvonici přistavěli později. Ze tří lodí zbyla jižní s klenutou tribunou a ústupkovým portálem, kus zdi západní a základy zbytku. Tři pilíře skončily během staletí v základech okolních domů.

Žerotínové vymřeli v roce 1467, poté majetek přešel na Lobkovice.

Třicetiletá válka rozvrátila přes půlku Evropy. Panenský Týnec byl zpustošen, vydrancován byl i klášter. Lobkovicové se stáhli na své majetky do Prahy. Když se městečko znovu vzpamatovalo, postihl ho 30. července 1722 velký požár, shořelo 28 domů.

V té době tu již znovu byly klarisky, klášter vzkvétal i díky prodeji kapek svaté Anežky, což byl místní lék. S výrobou se začalo v roce 1730. Církevní reformy Josefa II. pohřbily všechny řády, a tím i klarisky.

Zpustošené panství roku 1797 zakoupil bohatý pražský měšťan Jan Tuscany. Byl to podnikavec, na nové silnici vedoucí obcí vybíral mýto čtyři krejcary, to mu docela slušně vynášelo.

V Panenském Týnci se sjeli i tehdejší mocní muži Evropy, stalo se tak 19. srpna 1813: František I., císař rakouský, Bedřich Vilém III., císař pruský a ruský car Alexandr I. Jednalo se o postupu proti Napoleonovi.

V té době se již začalo mluvit o magické moci panenskotýneckých ruin.

Nakonec objekt koupila rodina Herbensteinů, které patřila od roku 1872 do roku 1945.

Na hřbitově najdete klasicistní empirovou hrobku Tuscanyů z roku 1800 a hrob botanika, vynálezce a cestovatele Benedikta Roezla.