Článek
V téhle malé osadě, části obce Vilantice, ležící severozápadně asi 10 km od Jaroměře, žije trvale pouze 25 obyvatel. Ale rozhodně se vyplatí tam zajet. Protože co stavení kolem návsi, to památka hodná obdivu.
Podivný ctitel
A člověk neví, kam zamířit dřív. Zda do malebného kostela Nanebevzetí Panny Marie, nebo tiše postát na hřbitově s barokním portálem u prastarých rovů pánů z hradu Vřešťov.
U hrobky krásné paní Vely tam stával kostlivec, její milenec. Prý to byl fext, dost děsivá bytost, které se šlo jen těžko zbavit. Kdo na něj totiž vystřelil, tomu s ironickým komentářem hodil náboj pod nohy. Platila na něj pouze skleněná kulka. Jenže – kdo takovou míval u sebe? Inu, měla to paní Vela divné choutky.
Z dílny Matyáše Brauna
Na hororového amanta ale rychle zapomenete u roubené pozdně gotické zvonice s vysokým šindelovým stanem. Při troše štěstí z ní zacinká zvon, který příjemně rezonuje celým prostorem kolem. Osmiboké zvonici zdatně konkuruje ve středu návsi barokní sloup se sochou Jana Nepomuckého. Jde nejspíš o dílo Matyáše Brauna, který vytvořil i sochy Ctností a Neřestí pro nedaleký Kuks.
Ale tím zdejší kochání nekončí. Pamětní deska na zdobeném průčelí usedlosti čp. 3 upozorní, že se tu r. 1731 narodil klavírní virtuos a pedagog František Xaver Dušek. V pozdějších letech u něj na pražské Bertramce trávil pohodové chvíle jeho přítel, hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, který tam dokončil předehru k opeře Don Giovanni. K uctění jeho památky každoročně probíhají v Chotěborkách hudební slavnosti.
Atmosféra vesničky je prostě mimořádně podmanivá. Stačí se nadechnout, pomalu rozhlédnout návsí a najednou jste v úplně jiném světě.