Levné rande i jeden z nejkrásnějších výhledů na Čechy v jednom

K rozhledně se vydávám od rozcestníku Pod Alainovým křížem v 566 metrech nad mořem nedaleko Košova, který je částí Lomnice nad Popelkou. Rozhledna Tábor, známá také jako Tichánkova, je inzerována jeden a půl kilometru po červené turistické značce a je součástí Zlaté stezky Českého ráje. Celá červeně značená trasa má na délku 119 kilometrů a spojuje nejvýznamnější místa Českého ráje mezi Jičínem a Mladou Boleslaví.

Lesní cesta od rozcestníku stoupá nejprve pozvolna, postupně se ale mění ve slušný strk, na jehož vrcholu jsem během jasného prázdninového dne orosená potem. Po cestě potkávám jen jedno auto jedoucí stejným směrem, které se s nezpevněnou cestou plnou kamenů dost potýká. Ne nadarmo se turisté ubytovaní v penzionu u rozhledny obvykle vydávají sjízdnější silnicí z druhé strany.

Na zalesněném vrchu ve výšce 683 metrů nad mořem mě vítá nejprve zamřížovaná, ale otevřená brána kostela. Zakladatelem poutního místa na Táboře byl podle pověsti arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ten měl sám vynést na horu kříž, který připevnil na strom. Tím měla začít poutní tradice Tábora.

Roku 1527 byl na příkaz Viléma z Valdštejna na vrcholu Tábora postaven dřevěný kostel, na jehož místě dnes stojí barokní kostel Proměnění Páně z roku 1704, který nechali zbudovat hrabě Václav Morzina s manželkou Evou Konstancií. Během poutní sezony od května do půlky září se mše v kostele mají konat každý čtvrtý pátek v měsíci od 18 hodin a během zdejších svátků.

Na Tábor se můžete vydat i severní stranou z Lomnice nad Popelkou křížovou cestou se 13 zastaveními, která byla z peněz dárců postavena v roce 1989 a na přelomu tisíciletí zrekonstruována. Křížová cesta je oblíbená zejména během pouti na Tábor, která se obvykle koná v neděli po svátku Proměnění Páně po 6. srpnu. Po cestě se můžete zastavit u tzv. studánky Křížovky u jedné z kapliček, o níž se tradovalo, že má kouzelnou moc a umí uzdravit bolavé oči.

První rozhledna na Táboře vyrostla už v roce 1888 pod rukama mistra Pošepného. Dřevěná konstrukce však začala poměrně brzy uhnívat a z bezpečnostních důvodů musela být stržena. Druhou rozhlednu nechal zbudovat Okrášlovací spolek v čele s učitelem Josefem Tichánkem, který na ni neúnavně sháněl finance a byl propagátorem turistiky v regionu.

Cihlovou věž měl navrhnout místní architekt Václav Salaba a stavět se začala na jaře roku 1911. Z 35 metrů vysoké rozhledny, dokončené v září téhož roku, měl být za dobré viditelnosti výhled na většinu Čech, celkem 50 věží a 12 dalších rozhleden. Slavnostní otevření se konalo 17. září 1911 a rozhledna později na památku svého iniciátora dostala jméno Tichánkova.

O dva roky později byla u rozhledny postavena turistická chata. V 90. letech přešel objekt do soukromých rukou, nový majitel jej chtěl rozšířit, ale práce zůstaly nedokončeny. Až před deseti lety byl po změně vlastníka dokončen rozestavěný hotel a rozhledna prošla nutnou rekonstrukcí. Při té příležitosti o tři metry vyrostla a na její vrchol byl umístěn telekomunikační vysílač a četné antény.

Do vyhlídkového patra ve výšce 26 metrů se návštěvníci dostanou přes samoobslužný turniket. Vstupné stojí 20 korun nebo jedno euro a automat bere pouze mince: 1, 2, 5, 10 a 20 korun nebo 1 euro a drobné nevrací, přijďte proto raději vybaveni.

Pak už stačí jen vystoupat 145 schodů, z nichž většina je dřevěná a dostatečně široká a posledních pár točitých kovových, a otevře se vám výhled na Čechy jako na dlani.

Ač stojím na vrcholku rozhledny za poměrně jasného dne, včerejší večerní bouřky mají bohužel na svědomí opar, který halí okolní kopce i zmiňované věže. I částečný výhled do krajiny je ale působivý. A co teprve za ideálních podmínek třeba o západu slunce. Romantičtější rande za 40 korun lze vymyslet jen stěží.

A kdo by po návštěvě Tichánkovy rozhledny toužil po dalším objevování, může se po modré stezce spustit příjemnou lesní stezkou ke dva kilometry vzdálené Alainově věži, skvostu romantického historizujícího neogotického stavitelství.