Hlavní obsah

Legenda templářského pokladu u hradu Veveří znovu ožívá

Právo, Miroslav Homola

Milovníkům záhad se zrychlil tep a zvýšil tlak. U kostelíku Matky Boží pár set metrů od legendárního hradu Veveří nad korytem Svratky se začalo s průzkumem podzemí.

Článek

Právě tam, u tajuplné církevní stavby, která se zde datuje již osm set let, by totiž měl být jeden z možných vstupů do stále neprobádaného podzemí. Právě tam pod šklebící se kamennou hlavou ve zdi a dalšími symboly, jejichž význam si už generace hledačů pokladů nedokáží jednoznačně vysvětlit, by také mohl být první krok k bájnému pokladu templářských rytířů.

Nebo také k prostorám, které dodnes možná ukrývají nacistický archiv a snad i další cennosti z druhé světové války. Na Veveří totiž bylo nejen školicí středisko techniků, ale i vývojové dílny tajných zbraní. Podle některých názorů templářská minulost hradu zajímala i Němce a především jejich okultní společnost Thule, která měla úzkou spojitost s ideologií na hradě zabydlených představitelů SS.

Dělníkům zavazovali oči

Podle pověstí, které však část historiků zásadně odmítá, se mělo na hradě v roce 1304 konat velmi slavné a zásadní zasedání templářské kapituly, jíž předsedal velmistr řádu pověstný Jakub Molay. Hned poté údajně začaly v bytelném objektu podivné stavební práce. Dělníkům, kteří byli na práci do podzemí nasazováni, zavazovali oči.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Odborníci ze společnosti Geodrill změřili podzemní anomálie v sakristii a okolí kostelíku u hradu veveří. Právě zde by měla být podle mnoha legenda jedna ze vstupů do podzemí.

Ani to je však neuchránilo od smrti, když dílo dokončili. A právě v podzemních prostorách měl zmizet obrovský poklad, ve kterém mělo být i dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti. Údajně šlo o válečnou kořist, kterou si měl dovézt kníže Břetislav z Polska.

Poklad a tajemno kolem něj pak nedal spát, často k velké nelibosti mnoha historiků či kastelánů, i řadě hledačů, jejichž první doložený nástup byl na konci 19 století. Ale nebyli to jen amatérští dobrodruzi. V létech 1950 a 1951, tedy v době tuhé totality nepřející sakrálním stavbám, proběhla generální oprava válkou poničené Matky Boží. Je s podivem, že o rekonstrukci, do které tehdy stát dal nebývalých 941 000 korun, nebyly nikde žádné podrobnější zmínky. A ještě podivnější bylo, že se na pracích podíleli - údajně brigádnicky - tehdejší příslušníci SNB.

Paví ocas měl ukazovat vchod do podzemí

Naposledy se velmi vážně průzkumem podzemí zabývali hledači v sedmdesátých letech. Půl metru pod zemí objevili mimo jiné mramorovou desku zabalenou do látky, na níž byly mosazné body a jakási kruhová výseč v podobě pavího ocasu. Údajně mělo jít o pomůcku, která by za pomoci tajných azimutů měla ukázat na některý bod se snad zasypaným vchodem do podzemí. Dochovala se jen její fotografie, deska zmizela stejně jako tehdy další prokazatelně existující plánky, po kterých zůstaly také jen fotografie.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Odborníci ze společnosti Geodrill změřili podzemní anomálie v sakristii a okolí kostelíku u hradu veveří. Právě zde by měla být podle mnoha legenda jedna ze vstupů do podzemí.

Tyto a další detaily dlouhé historie nedaly spát ani čejkovickým templářským sklepům, které iniciovaly nedávnou výstavu o pověstném pokladu a okolnostech jeho hledání na Veveří a především pak geofyzikální průzkum, který začal ve čtvrtek.

Poklad mají odhalit moderní přístroje

Moderními přístroji tam systémem dipólového magnetického profilování hledali anomálie v podzemí kostelíku, jeho sakristii a v blízkém okolí. „Měřením získáme čtyři obrázky elektromagnetického pole, kdy nižší frekvence podle prostředí například ve vápenci dosáhne až do 20-30 metrů. Zde předpokládám, že bude dosah zhruba nejméně šest metrů pod zem,“ řekl Právu jeden z techniků Jan Tomešek, geofyzik ze společnosti Geodrill. Jak doplnil, je to pro ně jakýmsi zpestřením v práci, ovšem každý historicky zajímavý nález je pobaví. Například ve Vyšším Brodě našli hrob Petra Voka či chodbu z fary do kostela v obci Přepychy ve východních Čechách.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Odborníci ze společnosti Geodrill změřili podzemní anomálie v sakristii a okolí kostelíku u hradu veveří. Právě zde by měla být podle mnoha legenda jedna ze vstupů do podzemí.

„Cílem průzkumu je objasnit či udělat jakousi tečku za mýty či polopravdami, které legendu provázejí. I když tečku nad krásným tajemstvím zřejmě nelze udělat nikdy,“ uvedl archeolog a historik Zeno Čižmár.

„Nevěřím pohádkám o pokladu. Ale vzhledem k lokalitě, kde kdysi bývala vesnice a za zdmi kostela se pravděpodobně ukrývali lidé před válečnými zločinci, možná i v podzemí, pak je docela možné, že se skutečně nějaké prostory najdou,“ domnívá se místní farář, který má kostelík, jenž je běžně zavřený, na starosti. A měl pravdu. Už ve čtvrtek dopoledne první počítačové výsledky z měření ukázaly, že se pod kostelem nachází dosud nepoznané klenby. Na konečný verdikt je však ještě brzy. Výsledky měření geofyziků se budou vyhodnocovat ještě nejméně dva týdny.

Související témata:

Výběr článků

Načítám