Podorlickému kultovnímu místu Dřízna se vrátila jeho původní krása

Uplyne 170 let od narození P. Aloise Mádra, který tam v roce 1888 inicioval stavbu kaple zasvěcené Panně Marii Lurdské, a také 130 let od vybudování čtrnácti zastavení křížové cesty v přilehlé lesní stráni. Je jen stěží uvěřitelné, že v podstatě jediný člověk financoval většinu nákladů – 3 328 zlatých 72 krejcarů na kapli a 2000 zlatých na křížovou cestu (zbytek věnovali věřící).

Pro zajímavost lze doplnit, že loňská oprava kapličky, financovaná obcí Přepychy za podpory Královéhradeckého kraje, ministerstva pro místní rozvoj a také zdejších dárců, stála téměř 1,2 milionu korun.

Údolí Dřízna si přitom tento duchovní z nedalekého Bohdašína, který přišel na farnost v Přepychách v roce 1875, jistě nezvolil náhodou - na jeho začátku vyvěrá vydatný pramen, jenž údajně nikdy nevyschne, a navíc jsou v jeho okolí další. O zdrojích velmi dobré vody věděli lidé už mnohem dřív. Z roku 1819 pocházel první skutečně prokázaný kříž v údolíčku.

Přestože má poutní místo význam především pro věřící, za návštěvu stojí každému, kdo má rád přírodu. Cesty sem vedou z několika světových stran. Ať si vyberete kteroukoliv z nich, do poslední chvíle nebudete tušit, jak malebnou, zároveň však poněkud tajemnou lokalitu objevíte.

Teprve když vyjdete z lesa, rozprostře se před vámi údolní louka s kapličkou, křížem, památníkem, je tu i studánka Křížovka. Zastavíte-li se a nasajete zdejší jedinečnou atmosféru, určitě budete souhlasit, že genius loci tomuto místu nelze upřít. Po vstřebání prvních dojmů si nezapomeňte projít křížovou cestu, která také stojí za obdiv.

Jistě i vás napadne, co vlastně znamená slovo Dřízna? Odpověď na otázku, odkud pochází nebo jak toto místní pojmenování vzniklo, nelze nalézt ani v historických pramenech.

Podle jedné verze tu pohanští předkové pálili své mrtvé a konali „tryzny“, z čehož mohlo vzniknout označení Dřízna. Další verze se přiklání podobnosti se staročeským dřiezha, dřiezka, tedy tříska nebo odštěpek, což by napovídalo vztahu k dřevorubectví…

Je dobře, že se díky vedení obce Přepychy údolí vrátil bývalý lesk. Práce, které zde od roku 2015 proběhly, dodaly místu na původní přitažlivosti, patrné z pohlednic starých téměř sto let. Vedle tradičních bohoslužeb slouží dnes kaplička i pro vítání nových občánků. Ti při příležitosti slavnostního aktu dostávají miniaturní medailonek, věrný obraz mnohonásobně zmenšené dřevořezby Matky Páně od místního řezbáře Křivky, umístěné u studánky Křížovka.

Další překvapení pak na vás čekají nedaleko. Vystoupejte po turistické značce na kopec Osičina, nejvyšší bod nad zalesněným údolím. Na jeho plochém vrcholu v nadmořské výšce 416 metrů se nachází rozhledna, tedy spíše 54 metrů vysoký telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou 33 metrů nad zemí.

Když zdoláte 165 schodů, budete mít při dobré viditelnosti Orlické hory, Králický Sněžník, ale i polské Stolové hory či Krkonoše jako na dlani. Na jižní straně dohlédnete až na Železné hory, Kunětickou horu či do rovinatého Polabí.

Pozornosti by ale neměly uniknout ani odhalené pískovcové skály podél silnice mezi Přepychami a Záhornicí s dřevořezbami pruského krále Fridricha a generála Gideona Laudona v životní velikosti, které tu byly odhaleny v roce 2018 na připomínku střetu obou vojevůdců.

Zkrátka v době, kdy jsou uzavřeny galerie, muzea i památky, lze ducha i tělo osvěžit objevením pozoruhodných přírodních koutů, jichž je v Podorlicku (a nejen tam) bezpočet. Dřízna patří mezi ně.