Krmení rejnoků: hlavní tahák nejnavštěvovanějšího místa Moravy

Hlavním lákadlem zoo je Zátoka rejnoků. Obrovský bazén se slanou vodou má obsah 110 metrů krychlových. Od roku 2014 se v něm prohánějí až metroví rejnoci druhu siba ománská.

Koukat na ryby v akváriu je běžné, tady rejnoky můžete nakrmit a pohladit. Jsou hladcí, mazliví, ocucnou vám ruku. Při příchodu do pavilonu si musíte umýt ruce, a můžete si i zakoupit kalíšky s krmivem.

Do vody se nesmějí strkat ruce s náramky, na to vás dozorující služba upozorní. Neustále se pohybující stíny po hladinou se najednou vynoří u ruky, zážitek je to velmi silný. V Evropě není žádná podobná expozice, ředitel zoo Roman Horský se nechal inspirovat v USA.

Zlínská zoo chová 216 druhů zvířat, jejím bonusem je, že v areálu je jedinečný téměř pohádkově vyhlížející zámek s bohatými sbírkami. Patřil rakouskému rodu Seilernů, ti položili základ budoucí zoo. Její vznik se datuje po roce 1948.

Zahrada je rozdělena podle světadílů. Takže tu nejsou zvířata různě na přeskáčku podle toho, jak vyhovoval terén areálu.

Zlínská zoo byla v minulém roce nejnavštěvovanějším místem Moravy. Prošlo jí 682 826 lidí, což je neuvěřitelné číslo, ale není se čemu divit. Protože je zakomponována v anglickém parku plném vzrostlých stromů, má ideální podmínky pro chov všech druhů zvířat, k tomu perfektní návštěvnické zázemí, restaurace, stánky, ale i řadu herních prvků pro děti. Mně se moc líbily fontánky, v nichž se ve vedřinách mohli caparti vyblbnout.

Zvířat ze všech kontinentů je tu mnoho: sloni mají parádní výběh, nosorožci, žirafy, zebry, neustále ve vodě řádící lachtani či vydry. Chloubou jsou medvědi pyskatí, opice, nádherní papoušci a jinačí opeřenci, před zámkem se na molech i ve vodě vyhřívají aligátoři.

Dalšími zvířaty jsou například gauři indičtí, nejmohutnější tuři na světě. Přicestovali minulý rok po dlouhých jednáních z indické zahrady Mysore.

Jsou jedním z mnoha druhů, které se zoologické zahrady snaží zachovat. Zoo není vůbec jen o tom, mít ve výbězích či teráriích, voliérách zvířata. Jednou z nejdůležitějších funkcí je právě záchovný program ve spolupráci s ostatními renomovanými zahradami.

Zlínští například spolupracují s prestižní americkou zahradou v San Diegu, do které mohli poslat odchovaná mláďata nesytů afrických. Z Ekvádoru dorazí jaguáři, aby našli své místo v budovaném výběhu.

Jednou z nejhezčích partií zoo je japonská zahrada Mu-shin ve spodní části areálu. Je to místo vhodné k meditaci, najdete tu od sošek asijských božstev (nechybí samozřejmě Buddha) po modlící mlýnky. K tomu nádherné bonsaje, kameny, dřevěný most přes potok, místo je přímo stvořené pro odpočinek.

Při návštěvě bylo zrovna tropické vedro, takže řada zvířat odpočívala a nehýřila aktivitou. Ale stále bylo se na co dívat. Bohužel jsem nespatřil prapodivného ptáka kiwi, také je zdejším unikátem.

Zahradu zdobí mnoho plastik, dřevěné sochy vytvořili afričtí umělci. K jednotlivým světadílům najdete řadu vysvětlujících infotabulí.

Velmi zajímavý je program 4Nature. „Když si návštěvník zvolí vstupné v programu 4Nature, dostane žeton v hodnotě 2 korun na podporu ochrany volně žijících zvířat. Má na výběr ze 3 projektů, sám si zvolí, jaké zvíře chce pomoci zachránit. V minulém roce se tak vybralo 1 100 272 koruny. Oproti minulému roku máme kvůli koronaviru návštěvnost o 100 tisíc menší, ale i tak lidé stále více chodí. Jsme z osmdesáti procent soběstační, propad vstupného je ale velmi citelný,“ říká mluvčí zahrady ing. Romana Bujáčková.

Za vstup, dárkové předměty, dopravu a ubytovací a stravovací služby utratili návštěvníci v roce 2018 595 milionů. Na daňových odvodech je to 250 milionů. Čísla hovoří za vše.

Kdybyste si nenašli ve zlínské zoo své oblíbené zvíře, určitě stojí za to se projít velkým zalesněným parkem plným živé přírody. V každém ročním období.