Krásy Orlických hor a polského příhraničí odkrývají pohledy z rozhleden

Realizace projektu Česko-polská Hřebenovka – Východní část zdárně pokračuje i letos a přístupné jsou již rozhledny ve Vysoké Srbské a Olešnici v Orlických horách na české straně, v Polsku pak na Kladské hoře a na Jagodne.

Rozhledna na Velké Deštné získala v březnu titul Nejkrásnější rozhledna Česka, o půl roku později se stala také stavbou roku Královéhradeckého kraje v soutěži, kterou již po sedmnácté pořádal Královéhradecký kraj společně s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českým svazem stavebních inženýrů, Svazem podnikatelů ve stavebnictví a Českou komorou architektů.

Do třetice obdržela 23. listopadu Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za inspirativní řešení dominanty v přírodním prostředí udělenou v rámci Českých cen za architekturu 2020.

Konstrukce věže, slavnostně otevřené 26. října 2019, má tvar nepravidelného pětiúhelníku o celkové výšce 18,64 metru. Zajímavý design odkazuje na vítr a déšť, který tu bývá častým jevem.

Vyhlídková plošina ve výšce 17,34 metru skýtá atraktivní výhledy na Krkonoše, Národní park Stolové hory, Broumovské stěny, Bystřické hory, Králický Sněžník i Jeseníky. Za dobré viditelnosti je možné přehlédnout nejen celé Rychnovsko, ale spatřit třeba hrad Kunětická hora nebo chladicí věže Chvaletické elektrárny.

Nejsnadnější přístup vede po Jiráskově cestě ze sedla pod Šerlichem, kde lze využít parkoviště, je tu i zastávka autobusu. Zdatnější využijí možnost výstupu po zelené značce od osady Luisino údolí.

Po červencové kolaudaci byla (s ohledem na situaci s koronavirem) až 19. září slavnostně předána rozhledna na Feistově kopci v Olešnici v Orlických horách. Vzápětí po zpřístupnění, jež tomu předcházelo, se během léta stala vyhledávanou metou turistů – za první měsíce provozu ji navštívilo přes 8 tisíc lidí, což zaznamenalo počítadlo na turniketu.

Tato stavba má výšku téměř 30 metrů, čtvercový půdorys a otevřenou osmiúhelníkovou vyhlídkovou plošinou v sedmém patře s výhledem na Orlické a Bystřické hory, Vrchmezí nebo Rozkoš. Navíc leží v těsné blízkosti Naučné geologické stezky, která poskytuje další zážitky.

Už předtím, 28. srpna, se konalo slavnostní otevření vyhlídkové věže na Kladské hoře, druhém nejvyšším vrcholu polských Bardských hor, která dosahuje výšky 762,7 metru. Rozhledna má úctyhodnou výšku 34,50 metru a výstup vyžaduje zdolání 160 schodů. Výhled na Kralický Sněžník nebo Orlické a Bardské hory ovšem za tu námahu stojí.

Jen o pár dní později, 31. srpna, se slavilo pro změnu na české straně v obci Vysoká Srbská. Tam se jedná o dřevěněnou turistickou rozhlednu „Na Větrné hůrce“ o celkové výšce 18,90 metru. Konstrukci tvoří 12 dřevěných sloupů s ocelovým točitým schodištěm uprostřed, vlastní rozhledová plocha se nachází zhruba 15 metrů nad zemí. Rozhledna vyrostla nedaleko česko-polské cyklostezky vybudované v rámci přeshraničního programu v období 2007–2013. Můžete se zde potěšit výhledy na Krkonoše, Hejšovinu, Bor, Orlické hory a Bludné skály.

Další „do party“ se v tomto roce stala rozhledna na Jagodne u Bystřice Klodzké, oficiálně otevřená 8. září. Jedná se o nejvyšší vrchol Bystřický hor, na němž od roku 1909 stávala dřevěná rozhledna, která byla ale v 60. letech zničena. Nová věž má tyto parametry: výšku 23 metrů, vyhlídkovou plošinu 19 metrů nad zemí, a tedy také nad vrcholky okolních stromů, což umožňuje obdivovat panoramata Bystřických a Orlických hor nebo Kralického Sněžníku. Ale to stále není vše.

Právě nyní finišuje stavba rozhledny na kopci Šibenik u Nového Hrádku, která unikátně využívá již neexistující demontované větrné elektrárny, a proto má také díky zužitkování tubusu naprosto odlišný vzhled. Vyhlídková plošina z kovových roštů bude 32 metrů nad zemí.

Nedílnou součástí projektu je informační centrum, kde turisté naleznou zázemí v podobě sociálního zařízení či zdroje vody, navíc si zde budou moci ohřát jídlo. Vedle nabídky propagačních materiálů celé Hřebenovky tu budou promítány propagační filmové spoty a návštěvníci dostanou další informace o společném území.

Nejednoho z nich možná překvapí, že právě odtud lze zahlédnout jak rozhlednu na Velké Deštné, tak na Feistově kopci a navíc i 50 metrů vysokou telekomunikační věž u Sendraže, sloužící jako rozhledna od jara 2009. Po točitém schodišti lze vystoupat do výšky 28,3 metru, odkud se otvírá výhled na Orlické hory, Podorlicko, Podkrkonoší, Krkonoše či Ještěd.

Pocit volnosti, který dodávají pohledy z výšky, a krása naší krajiny jsou zvláště nyní nejlepší náplastí na chmury způsobené zákeřným virem. Neváhejte! Tato „vakcína“ je k dispozici okamžitě a zdarma.