Článek
Auto můžeme zaparkovat kousek nad sušickým hřbitovem a odtud jít po červené turistické značce na Žižkův vrch (619 m n. m.). Cestou budeme míjet roztomilé a zvědavé lamy, nedůvěřivě pozorující klokany či odhodlané osly, kteří hned přijdou k plotu společně s pštrosem. Rozhodně je to příjemné zastavení, a pokud s vámi půjdou děti, je třeba počítat s delším zdržením.
Pak nás čeká prudké stoupání k jedné ze sušických dominant – téměř dvou a půl metru vysokému kalichu, umístěnému na třímetrovém zděném podstavci.
„Původně Šibeniční vrch s krásnou vyhlídkou na Sušici byl v roce 1924, na paměť pětistého výročí úmrtí husitského vojevůdce Jana Žižky, přejmenován na Žižkův vrch. Byl zde umístěn 2,46 m vysoký litinový kalich, který zhotovila firma Leopold Schifauer, továrna na stroje, slévárna kovů a železa v Klatovech, za paušální částku 4456 Kč,“ uvádí se na oficiálních stránkách Sušicka.
Od kalichu budeme pokračovat dále po značené trase až na louku, která je ohraničená silnicí do Albrechtic. Tu přejdeme u vjezdu do bývalého vojenského areálu a vydáme se do mírného stoupání. Po necelých tři sta metrech dorazíme k prvním polorozpadlým budovám.
Utajovaný objekt
Když budeme pokračovat po cestě, která se stáčí vlevo, narazíme na další kdysi utajované a před běžnými zraky skrývané objekty, v nichž byla uschována munice pro vojenské posádky v Sušici. Mimochodem nedaleko odsud, na kopci Kalovy (727 m n. m.), byl také „muničák“.
Zanechme ale tuto část naší historie za zády a po lesní cestě směřujme k přívětivějším místům. Po chvíli opustíme les a po levé straně nás nejprve zaujme kříž, na jehož kamenném podstavci je srdce. Za ním se pak pozvolna zvedá louka k vrcholu kopce s názvem V Zálužském lese (745 m n. m.). Pokud se na ni rozhodnete vydat, určitě neprohloupíte, protože poskytuje úžasnou šumavskou atmosféru s krásnými výhledy.
Prosluněná obloha vám umožní pozorovat středověký hrad Kašperk, bájné sídlo Keltů na kopci Sedlo (902 m n. m.), který se nachází nad obcí Albrechtice, či tajemný a pověstmi opředený Javorník (1 066 m n. m.). Když budete pokračovat ještě o kousek dál, otevře se vám pohled směrem do vnitrozemí.
Spor strašínského faráře se Sušicí
Při tomto výhledu pozorného diváka jistě zaujme sakrální stavba pod malou vesnicí Rok. Původně zde stávala menší kaple, avšak v druhé polovině 18. století byla postavena větší a prostornější.
„Péči nad ní převzal děkan P. Prokop Harrer ze Sušice, jenž ji také 12. června 1779 vysvětil. Poté zde sloužil mše každou sobotu v 9 hodin ráno sušický kaplan. Kvůli těmto mším vznikl ještě v srpnu 1779 mezi sušickou městskou obcí a strašínským farářem P. Františkem Königem vážný spor. König tvrdil, že se do kaple umístil obraz Panny Marie (podle něj dříve umístěný ve stromě a později ve sloupu), k němuž začalo putovat hodně lidí a docházelo k opadávání poutnického zájmu o strašínskou Madonu,“ dočteme se v rozsáhlé publikaci Památky města Sušice.
Kde se Panna Marie zastavila?
Panna Marie byla a je v této části Šumavy stále uctívána a není proto divu, že se zrodily různé pověsti. Například v Pamětní knize Albrechtic u Sušice je zmiňováno, že „na Ouperku u Hrádkova pole je kámen označen číslem, kruhem a v kruhu šlépěj. Tam prý stála P. Maria a dívala se do Strašeně“.
A na skále u strašínského kostela Narození Panny Marie je zase otisk jejího prstu. Právě sem každým rokem přicházejí desítky lidí, neboť se má jednat o místo s příznivými účinky pro lidský organismus.