Krásná Hora nad Vltavou láká na viklan opředený pekelnou pověstí

Přesné datum založení obce není známo. Víme však, že již počátkem 14. století se u Krásné Hory dolovalo zlato, ze kterého dal král Jan Lucemburský razit mince. Osada se v těchto místech nacházela pravděpodobně již dříve, asi koncem 13. století, kdy se tu zlato rýžovalo. Později se přešlo na hlubinnou těžbu.

Název Krásná Hora je odvozen právě od dolování antimonu a zlata (červená, krásná ruda a hora jakožto v původní slovanštině důl). Přídomek „nad Vltavou“ se začal používat až v roce 1907, aby nedošlo k zaměnitelnosti s obcemi stejného jména.

Městem byla Krásná Hora pravděpodobně již za Jana Lucemburského. Dokazuje to trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s tímto titulem. V roce 2012 byl status města obnoven. Krásná Hora byla založena pod vrchem Strážník, jenž býval velmi důležitým strážním místem na župní hranici velké župy kamýcké. Z kopce se otevírá hezký výhled na celé město, kterému vévodí kostel s radniční věží.

Město se může pyšnit malebným náměstím s několika zajímavostmi, a proto se zastavíme nejprve tady. V minulosti se tu velmi často konaly vánoční trhy a poutě. V posledních letech se trhy vrátily a kromě vánočních se můžeme těšit třeba na velikonoční či letní jarmark.

V zadní části parku stojí kamenný korec. Na čtverhranném kamenném podstavci můžeme vidět okrouhlou miskovitou míru s malým otvorem na straně, která sloužila k měření obilí na trhu. Korec je místním unikátem. Podobné kamenné korce mívala totiž i jiná okolní města, jako třeba Votice nebo Sedlčany. Nikde se ale neuchovaly.

Podstavec je mladší než miska a pochází z roku 1822. Původně korec ale na tomto místě nestál; na travnatou plochu uprostřed náměstí byl přemístěn z původního umístění u domu čp. 27.

Vedle korce si všimneme barokního mariánského morového sloupu s pozlacenou sochou Panny Marie z roku 1722. V roce 1862 byla původní dřevěná socha vyměněna za železnou. Tu původní bychom pak našli ve výklenku v rodinném domě na jižní straně náměstí.

Za sloupem vykukují radniční hodiny, které přitáhnou náš pohled při odbíjení celé. Po podrobnějším zkoumání objevíme na vrcholu zkřížená hornická kladívka. Když projdeme ulicí vedoucí západním směrem od náměstí, dojdeme až k základní škole a ke kostelu sv. Mikuláše. Z obou stran této významné architektonické památky si lze prohlédnout zajímavé pomníky.

První byl vystavěn k památce padlým v první světové válce. Druhý nás překvapí svou monumentálností. Pomník je ozdoben čtyřmi bílými lvy, krásnohorským znakem a malým letadlem na vrcholu. Tento památník zde stojí jako vzpomínka na tři padlé letce, kteří se při závěrečném vojenském cvičení v roce 1929 srazili svými letadly nad nedalekou osadou Přední Chlum.

Po prohlídce pamětihodností si uděláme procházku na další místní zajímavost, kterou je viklan Vindiš. Kámen se nachází jeden kilometr od města nad údolím potoka Pivoňka, jižně od vrcholu Na Krámcích (449 m n. m.).

Cesta vede kolem rybníka Obecňák, žlutá turistická značka nás následně zavede lesní cestou až k viklanu. Nechybí zde ani informační tabule o historii či místní fauně a flóře. Je tu božský klid. Kromě ševelení větru v korunách stromů je slyšet už jen pracující datel.

Žulový balvan Vindiš není možné díky jeho rozměrům přehlédnout. Obdivuhodné je, že se dotýká na okraji skalního podloží pouze velmi malou plochou svého povrchu. Ať se snažíme, jak se snažíme, s kamenem nehneme.

Viklan byl původně mnohem větší a jeho délka dosahovala zhruba pěti metrů. Zdejší pověst praví, že jej tu upustil čert, kámen se rozdělil vejpůl a pekelník viklan podupal svými kopyty.

Historikové ovšem přichází s reálnějším vysvětlením. Dříve se v této oblasti využívaly žulové balvany jako zdroj snadno dostupného stavebního materiálu. V důsledku práce místních kameníků byla proto z viklanu odštěpena nejméně celá polovina původního skalního bloku. Zůstala tu tedy jen jihovýchodní část kamene, na němž jsou doposud patrné stopy po zarážení klínů, podobně jako na viklanu Vrškámen u Petrovic. Stopy po práci kameníků jsou znatelné i na dalších balvanech, které leží na svazích v okolí.

Po výletu nám vyhládne, a tak se rozhlížíme po nějakém lokále s občerstvením. Vrátíme se tedy zpátky na náměstí, kde nacházíme restauraci.

Tady ovšem stojí za to navštívit i samotný úřad, který má poměrně zajímavou minulost. Jedná se totiž o bývalou tvrz s barokním jádrem, která byla postavena v roce 1554 a později přestavěna na sýpku. Od roku 1991 je tato památka chráněná.

V této historické budově vznikl v přízemí právě zmiňovaný městský úřad a první patro je využíváno jako muzeum. Momentálně je zde možnost navštívit do 10.3. každou sobotu od 13 do 16 h výstavu čokolády v Československu, která byla vytvořena u příležitosti vzniku Československé republiky. Zblízka si tak lze prohlédnout staré obaly a krabice od čokolád Orion, Figaro či Zora.

K nepřehlédnutí je tu velká malovaná historická divadelní opona z roku 1878, která dříve visela v restauraci Na Sále. Na oponě je město vyobrazeno z pohledu kopce Strážník. Na malbě můžeme poznat místní kostel, školu i bývalou tvrz. V popředí stojí před bustou J. K. Tyla múza s amorkem.

V prostorách je mimo jiné dlouhodobě i výstava nebeského fotografa Jiřího Jirouška, který muzeum obohatil o své úchvatné letecké snímky Krásné Hory nad Vltavou a okolí. Do 9. 6. zve pak nově muzeum na výstavu s názvem Česká vrcholná gotika v modelech.