Klatovské katakomby znovu otevřely své poklady

V roce 2011 prošla tato památka rozsáhlou rekonstrukcí. Vzniklo muzeum barokního jezuitského období v Klatovech, které ukazuje i třicet pohřbených mumií a splňuje nároky na moderní techniku. „Líbí se mi, že to není jen obyčejná výstava, ale je tady i celá řada informací k jednotlivým artefaktům a historii,“ pochvalovala si přímo v muzeu Miroslava Kloučková z Pardubic.

Muzeum se rozkládá na ploše 300 metrů čtverečních a návštěvníci v něm mohou obdivovat také třicet mumií.

Po rekonstrukci je vchod z Denisovy ulice a každého návštěvníka překvapí už moderní recepce, kde jsou k dostání první informace. Samozřejmostí je také například historický tematický film nebo elektronické informace, kde si může každý vyhledat fakta, která zrovna potřebuje.

K historii katakomb se vyjádřil místostarosta Klatov Václav Chroust: „Krypty pod klatovským jezuitským kostelem byly budovány jako součást stavby kostela v letech 1656 až 1676.“

Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu a jeho dobrodinců z řad místní šlechty, vojska, měšťanů. V létech 1676 až 1783 do nich bylo uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. V roce 1784 panovník Josef II. zakázal pohřbívání v kryptách, a tak posledním zde pohřbeným se stal v roce 1783 Antonín Weichs.

„Zřejmě nejznámějším z pohřbených je Pater Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v první polovině 17. století,“ konstatoval místostarosta.

Prozradil, že těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k mumifikaci – takže dnes váží 8 až 10 kilogramů. Větrací systém, jenž ústil až na střeše kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčena.

„Při opravě střechy jezuitského kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci stavebním odpadem větrací šachty a kanály, které stoupaly zdivem pilířů až pod střešní římsu. Tím se zcela změnilo prostředí ve sklepení a převážná část mumií se rozpadla. Celkem 140 zničených mumií bylo v roce 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Místo uložení ostatků připomíná pamětní kámen s textem,“ poznamenal Chroust.

V současné době mohou návštěvníci v klatovských katakombách zhlédnout třicet mumifikovaných těl, sedm dalších je uloženo ve veřejnosti nepřístupné části krypt.

Všechna těla jsou předmětem péče konzervátorů, o klimatické podmínky krypt se stará klimatolog. Podrobnosti o Katakombách Klatovy lze získat zde.