Článek
Hlavním cílem výpravy do míst, kde za kopečky na blízkém horizontu je již Polsko, bude Broumov a jeho jedinečný klášterní komplex. Ovšem cestou nelze odolat pozvánce k jedné z četných přírodních krás oblasti.
Broumovské stěny jsou vskutku přírodninou naprosto nepřehlédnutelnou. Výrazný skalnatý hřbet mezi Policí nad Metují a Broumovem ční hrdě nad Broumovskou kotlinou a nabízí mimořádné zážitky. Stačí vstoupit do míst se spoustou pískovcových skal, strží, roklí a také vyhlídkových míst. Takže vstupujeme...
Hvězda.
Vybrali jsme si Hvězdu, jedno ze známých míst Broumovských stěn. Skalnatý vrchol v nadmořské výšce 674 metrů nese na svém hřbetu dřevěnou turistickou chatu a barokní kapli Panny Marie, vybudovanou v roce 1733 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Na půdorysu pěticípé hvězdy. Důvod „hvězdného“ označení místa je však ještě staršího data – v roce 1670 zde nechal opat Tomáš Sartorius vztyčit dřevěný kříž s pozlacenou plechovou hvězdou.
Vyhlídka od Hvězdy.
Od kaple i blízkých skal je vynikající vyhlídka do Broumovské kotliny. V době naší návštěvy počasí nebylo zrovna nakloněno našemu úmyslu dohlédnout co nejdál, takže vězte, že pokud budete mít více štěstí, zmocníte se svými objektivy určitě lepších obrázků než my.
Premiant Lotrando
Jen co jsme dorazili na dohled Broumova, počasí zrušilo naši klatbu a na krajinu seslalo zlaté osvětlení. O to více vynikly domy a věže na nejvyšších místech města na ostrohu nad řekou Stěnavou. Dominantou zmíněného místa je benediktinský klášter, národní kulturní památka.
Broumovský klášter.
Průvodce už na náš čekal. Usměvavý, v kostýmu, jímž se lišil na první pohled, se jménem, jímž se lišil ještě víc. Do klášterních interiérů nás totiž vedl stejnojmenný syn loupežníka Lotranda, premiant zdejšího gymnázia. Postava z Čapkovy pohádky se ujala role podobně jako další historické či legendární postavy na dalších devíti objektech v rámci projektu Otevřte 13. komnatu.
„Nejprve se podíváme do klášterního kostela zasvěceného svatému Vojtěchovi,“ oznámil Lotrando, zachrastil klíči, otevřel vstupní bránu – a my se ponořili do příšeří nádherného prostoru.
Interiér kostela sv. Vojtěcha.
Také tento svatostánek je spojen se jménem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Podle jeho návrhu byl po požáru barokně přestavěn v letech 1685 až 1688. Prohlídka je tu zážitkem, prostředí s bohatou vnitřní výzdobou, freskami, dřevěnými sochami, oltářními obrazy dýchá tajemnem i čímsi slavnostním.
Unikát na plátně
Podobných kopií existuje čtyřicet, ve střední Evropě (severně od Alp) se nachází ovšem jen jedna jediná. Navíc velice zdařilá. Řeč je o kopii tzv. Turínského plátna, vystavené v broumovském refektáři. Více než metr vysoké a téměř čtyři a půl metru dlouhé dílo nese na sobě zřetelný otisk mužské postavy. O originálu této relikvie se traduje, že v ní bylo po snesení z kříže zahaleno tělo Ježíše Krista.
Schody, jež vzápětí zdoláváme, nás vedou a vynášejí k dalšímu pozoruhodnému interiéru. Vcházíme do klášterní knihovny, do království se zhruba 17 tisíci svazky.
Klášterní knihovna.
Na závěr jsme zvolili cestu přesně opačnou – Lotrando nás zavedl do sklepení, v jehož přítmí leží 34 mumií. Převezeny sem byly z kostela sv. Prokopa ve Vamberku.
A to je pro dnešek vše. Ovšem už zítra můžete vy sami své kroky zamířit na další místa této pozoruhodné oblasti. Na turisty tu čekají například Adršpašsko-teplické skály, další skalní města, rozhledna na Ruprechtickém Špičáku, spousta památek, Stolové hory v polském příhraničí a další cíle - stačí si jen vybrat.
