Klášter Sankt Florian ohromí knihovnou, ale i varhanami geniálního skladatele

První písemné zmínky o svatostánku pochází z roku 819, kdy byl již významným poutním místem. Uvádí se ale, že se v místech původního kostela nacházel i menší klášter. V 11. století zde vyrostl románský kostel, a to hlavně díky iniciativě pasovského biskupa Altmanna. Jím povolaný řád augustiniánů zde vystavěl roku 1071 klášter. Přestože je sv. Florián patronem hasičů, právě ohnivý kohout přinesl klášteru roku 1235 plamennou zkázu, po níž následovalo zbudování kláštera nového.

Současná barokní podoba kláštera pochází ze 17. století. Až do své smrti v roce 1708 zde pracoval stavitel Carlo Antonio Carlone, v jehož stylu a vizích pak pokračoval Jakob Prandtauer. Z jeho práce je k vidění například mramorový sál v jižním křídle nebo budova konventu, nejvýznamnějším projektem tohoto mistra je však mohutný klášter Melk, na kterém pracoval od roku 1702 do konce svého života.

Knihovna z roku 1744 je dílem Steyra Gottharda Haybergera, jejíž inventář dnes čítá na 150 000 svazků.

Unikátním pokladem zde vzniklým je tzv. Obří Bible sv. Floriána z let 1140–1150 o rozměrech 66 x 48 cm napsaná latinsky na pergamenu a bohatě ilustrovaná. Některé její listy se během let poztrácely, poslední nálezy z hornorakouského poutního kostela Maria Schöndorf se datují dokonce až k roku 2019. Knihovna slouží i k badatelským účelům.

Oltář vysoký 20 metrů v bazilice Nanebevzetí Panny Marie opět zdobí červený mramor. Obraz Marie na nebesích je dílem Giuseppe Ghezziho, protilehle na kůru se pak tyčí pozlacené „Brucknerovy varhany", na které tento génius za svého působení v klášteře (1850–1855) hrával.

Brucknerův sarkofág se nachází v podzemní kryptě, symbolicky přímo vertikálně pod varhanami. Bezejmenné pak jsou kosti 6 000 lidí objevené v roce 1291. Na tomto místě jsou pochováni představení kláštera i poustevnice Wilbirgis.

Obrazárna představuje výběr z nejvýznamnějších prací mistra tzv. dunajské školy (kam se řadí například také Lucas Cranach starší) Albrechta Altdorfera, jenž byl ovlivněn Dürerem.

Novodobá historie zasáhla do života kanovníků. V lednu 1941, kdy opatství zabralo gestapo a mniši byli přesunuti do kláštera Pulgarn, Goebbels plánoval na přání Hitlera zřídit kulturní centrum, ve kterém měly ony velké varhany hrát do ucha příznivcům nacismu.

V areálu je možné se i ubytovat a odpočinout si od spěchu, jehož je dnešní doba plná, a za zpěvu ptáků v zahradě nebo místního vyhlášeného chlapeckého pěveckého sboru Florianer Sängerknäben zažít souznění s životem místních kanovníků. Ostatně i náš známý genetik Gregor Mendel (tedy ten, po kterém se jmenuje brněnská univerzita) byl krom vědce opatem brněnského kláštera augustiniánů.

O provozní době a přístupnosti jednotlivých sekcí opatství více na webu kláštera. Bazilika je volně přístupná, jak je v Rakousku zvykem, ale císařské apartmány momentálně nejsou součástí prohlídky.