Kestřany na Písecku ukrývají unikát

První písemná zmínka o Kestřanech pochází z roku 1315, kdy byl majitelem Horní tvrze Albert z Kestřan. Páni z Kestřan měli již od prvopočátku manskou povinnost vůči panovníkovi, což znamená, že v případě potřeby museli sloužit králi čtyřmi zbrojnými koňmi.

Dalším významným členem rodu byl Vaněk Koktan, jenž Kestřany získal koupí v roce 1446 od svého strýce Arnošta. Vaněk u Horní tvrze nechal přistavit věže a hradbu s bránou a udělal z ní na tu dobu moderní a pohodlné sídlo. Možná i z toho důvodu si Kestřany vybral v roce 1452 král Jiří z Poděbrad jako místo pro odpočinek v době, kdy táhl na Písek. V roce 1460 se stal dalším majitelem synovec Vaňka Bohuslav, který v roce 1475 přikoupil Dolní tvrz a založil nedaleký Velký Potoční rybník, jenž je dnes přírodní památkou.

Bohuslavovi synové Václav a Jiřík prodali svou část roku 1492 Jindřichu ze Švamberka. Po koupi si Jindřich u krále Vladislava vymohl osvobození Kestřan z manských povinností. Král tak učinil ve prospěch všech kestřanských statků. Roku 1495 Jindřich dokoupil poslední díl Kestřan, a tím sjednotil panství do jednoho celku. Právě Švamberkové tvrz přestavěli do podoby, kterou můžeme vidět dnes.

Dolní tvrz byla předělána na pivovar. V té době panství mělo 41 rybníků a bylo téměř stejně výnosné jako panství orlické.

Po smrti Jana Viléma II. ze Švamberka roku 1651 panství zdědila jeho dcera Františka Polyxena, která si v témže roce vzala hraběte Karla Francze Paara. Proto, aby měli novomanželé větší pohodlí, nechali si vedle tvrzí postavit nový zámek s velikou okrasnou zahradou a vinicí.

Polyxena na Kestřanech žila i po smrti manžela do roku 1678. Poté je prodala Elišce Zuzaně Vratislavové z Geršoftu, od které je koupil v roce 1685 Adam Humprecht Fortunát Koc z Dobrše, pozdější hejtman prácheňského kraje. Hospodaření s tvrzí mu bohužel vůbec nešlo, a tak majetek nakonec již v roce 1700 prodal knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenberku.

Tím byly Kestřany připojeny k protivínskému panství a na zámku se usadil schwarzenberský správce. Všechny cennosti odtud byly převezeny na ostatní schwarzenberské statky.

V 18. století byly v areálu provedeny určité změny. Starý dřevěný most vedoucí na Horní tvrz byl nahrazen kamenným a také byl postaven lihovar s dalšími hospodářskými budovami. Schwarzenberkům Kestřany zůstaly do první pozemkové reformy v roce 1924, kdy panství prodali Státním lesům a statkům.

Za komunismu byly tvrze v rukou JZD, což stavu areálu neprospělo. Na Horní tvrzi se až do 70. let bydlelo. Poté přešel celý areál pod Prácheňské muzeum a tvrze čekaly opravy. Roku 1990 komplex zakoupilo Zemědělské družstvo Kestřany, které Horní tvrz vlastnilo až do roku 2005, kdy ji koupila rodina Haladových. Od té doby je tedy v soukromých rukou.

Dodnes se u Horní tvrze dochovaly gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou. K tvrzi dále patří i dvě nižší budovy pocházející pravděpodobně ze švamberské přestavby v 15. století. Součástí přestavby byla i kaple sv. Máří Magdaleny zaklenutá sklípkovou klenbou. Kolem tvrze se dříve nacházel vodní příkop.

Dolní tvrz je obehnána hradbou, která je zesílená válcovou baštou v severním nároží. Vchod býval původně u západu. Uprostřed obdélného dvora stojí kdysi obytná hranolová dvoupatrová věž. Na hradbě, věži a baště jsou stopy po krakorcích, na kterých spočívaly hrázděné ochozy. Při jižní straně hradební zdi je přistavěno přízemní obytné stavení s gotickým portálkem. V severozápadním nároží se nachází budova s renesanční klenbou.

Prohlídka probíhá bez průvodce. V hospodářské budově najdeme pokladnu a expozici náčiní a strojů či archeologických nálezů. U pokladny dostaneme brožuru s mapou a historií. V areálu se můžeme pohybovat volně, což nám vyhovuje. Přístupná je pro nás Horní tvrz, kterou si můžeme projít skrz na skrz všude, kde jsou otevřené dveře. Můžeme obdivovat například pozůstatky fresek v palácovém traktu či dobovou kuchyni v purkrabství.

Kestřany jsou otevřeny celoročně. Momentálně prochází revitalizací celého areálu, což je vidět na každém kroku. Cílem je zde vybudovat expozici „Život na středověké tvrzi“ a též se uvažuje o doprovodné expozici, která by připomněla rod Švamberků, za jejichž působení tvrze získaly svoji středověkou podobu.

Horní tvrz okouzlila i filmaře. Objevila se například v pohádce Pravý rytíř (2016). Poznat ji můžeme v záběrech, kdy se do svého panství vrací na koni král Teodor v podání Lukáše Vaculíka. Dále byla tvrz využita pro část sídla zlého čaroděje, jako například hlavní brána, nebo vinné sklepy, které posloužily jako vězení. Zbytky pohádkového hradu se natáčely na Landštejně.

Tvrz pořádá také různé akce. Začátkem března se v areálu Horní tvrze například pro zájemce uskuteční pravá staročeská zabijačka. Kestřany jsou mimo jiné dobrým výchozím bodem pro cyklistiku, protíná se tu několik cyklotras, které vedou krajinou plnou rybníků a blat. Nedaleko se nachází i golfový areál.