Když se jedna z nejatraktivnějších tuzemských lokalit, rašeliniště Soos, zahalí do bílého hávu

Donedávna byla rezervace od konce listopadu do března uzavřena, nyní je přístupná i v zimě, ale jen za příznivých povětrnostních podmínek, které v těchto dnech podle vyjádření Kateřiny Wünschové z františkolázeňského Městského muzea úplně nepanují. Na povalových chodnících je námraza, která by mohla způsobit úraz.

„Během prosince je naučná stezka rezervace Soos přístupna veřejnosti denně od 8 do 16 hodin. Pokladna a prodejna suvenýrů je uzavřena a úhrada vstupného je možná pouze platební kartou přes návštěvnický „kiosek“. Otevření stezky je závislé na povětrnostních podmínkách, proto sledujte aktuální informace na facebookovém profilu Městského muzea Františkovy Lázně. V případě nepříznivého počasí (námrazy, sněhu) bude stezka uzavřena. Vstupné: Dospělí 50 Kč, děti do 15 let zdarma,” informuje web muzea.

Soos je dokladem pozdní vulkanické činnosti, což dokazuje nejen minerální slaniště, ale celá oblast, ve které vyvěrají minerální prameny. Na jejich vývěru je založena existence západočeských lázní.

Rezervací vede asi jeden a půl kilometru dlouhý povalový chodník, jediná cesta, chůze mimo je přísně zakázána. Půjdete po dně vyschlého jezera, které je utvořeno z místy až sedm metrů silné křemeliny, což jsou pozůstatky řas a rozsivek.

Na nejdůležitější informace z geologického, zoologického i botanického hlediska upozorňují tabule. Nejvíce krom rezavě zbarvené půdy upoutají mofety, označované jako bahenní sopky, tudy přes vodu probublává oxid uhličitý.

Mofety jsou smrtící pastí pro drobné živočichy a ptáky, kteří se k nim přijdou napít. Některé z mofet mají průměr až 70 centimetrů. Když voda vyschne, uslyšíte hlasité syčení unikajícího plynu. Mofet je v rezervaci přes dvě stě.

Rostou tu převážně břízy a olše, krajina má ráz tajgy. Trochu to připomíná ruské filmy. Najdete tu velkou škálu slanomilných rostlin, mimo jiné i orchidej korálici trojklannou. Všude roste množství rákosu, ten poskytuje u rybníků, které najdete na kraji rezervace, úkryt vodním ptákům a obojživelníkům.

Nedaleko vchodu vyvěrá Císařský pramen, jeho voda je velmi chutná, dalším vřídlem je pramen Věra.

Velkou atrakcí je úzkokolejná dráha Kateřina o rozchodu 600 mm, zbudovali ji pro dopravu kaolinických a pórovinových jílů z lomu u Nové vsi. Materiál dopravovala k železnici vedoucí do Františkových Lázní. V létě je v provozu.

U vstupu do rezervace najdete malý geopark, naproti stojí muzeum s expozicí přírody a pavilon s expozicí Dějiny Země s modely druhohorních pravěkých ještěrů v životní velikosti.

Součástí výstavy jsou i velkoplošné reprodukce obrazů Zdeňka Buriana a informace z oblasti paleontologie.

Vedle rezervace je i záchranná stanice živočichů. Také je tu restaurace, většina návštěvníků ale využívá pohostinství v Novém Drahově, kde stojí i několik hrázděných statků chebského typu.

Několik kilometrů odtud je původně románský hrad Vildštejn.