Když jsou vodopády v Bobří soutěsce při síle

Dojem mi ostatně nedaleko Verneřic potvrdí i skupinka pravidelných návštěvníků zdejší soutěsky… Zmíněné místo i nahlas vyslovený názor jsou v tuto chvíli ale ještě přede mnou, v blízké budoucnosti; úvod návštěvy třetihorního vulkanického pohoří na severu Čech bude zasvěcen místům výrazně vyšším. České středohoří má v tomto ohledu opravdu co nabídnout, skvělých vyhlídkových míst je tu požehnaně.

Buková hora (683 m n. m.) je už z dálky nápadná nepřehlédnutelnou, více než 180 metrů vysokou vysílací věží, turistu ovšem potěší zejména svým mohutným vrcholovým skaliskem jen o pár kroků dál.

Pohled z Humboldtovy vyhlídky zejména západním směrem je odsud skvělý. Koberec lesů pod a před vámi, úplně vlevo na horizontu se vypíná homole Milešovky, v labském údolí je dobře patrné Velké Březno, dál za ním Ústí nad Labem, ještě dál krušnohorské kopce…

Humboldtova vyhlídka je pojmenovaná po německém přírodovědci a cestovateli, spoluzakladateli vědecké geografie. Alexander von Humboldt na místo nad Zubrnicí zavítal v roce 1837 – jeho návštěvu připomínala nejprve dřevěná, později bronzová pamětní deska. Nedochovala se ani jedna, ovšem vědcovo jméno vyhlídce zůstalo.

Mezi významnými návštěvníky Bukové hory nechybí ani hlavy korunované – patnáct let po Humboldtovi se tu ocitl saský král Fridrich August II., o tři čtvrtě století dřív císař Josef II. se svým doprovodem. Dne 14. října 1778 se tu totiž vybírala vhodná stanoviště na pozorování pohybu pruského vojska v tehdy aktuálně probíhající válce o bavorské dědictví.

Ale zpět k výpravám turistickým…

Orientačně je „dobytí“ Bukové hory velice snadnou záležitostí. Od Verneřic lze i autem dojet až těsně pod vrchol. A poté se k vyhlídkovému místu nechat vést červeně značenou turistickou stezkou.

Před avizovanými vodopády, k nimž to z Bukové hory je slabých deset kilometrů východním směrem, učiníme krátkou odbočku na sever. Další zastávkou bude obec Merboltice, nad níž se vypíná Strážný vrch. Jeho nadmořskou výšku 601 metrů o dalších patnáct zvyšuje rozhledna, veřejnosti zpřístupněná v roce 2007.

Kdysi tu měla předchůdkyně – na počátku minulého století dřevěnou vyhlídkovou věž, která byla stržena po první světové válce, poté ještě jednu, ta zanikla v šedesátých letech. Pro úplnost: na vrcholu Strážného vrchu, kam první stezka byla vybudována již v roce 1886, v průběhu času stávaly také chata a hostinec.

Z Merboltic vede zájemce o daleký kruhový výhled na České středohoří, Říp, Lužické a Krušné hory – a pochopitelně i na Bukovou horu – modře značená stezka. Až na vrchol jsou to z obce necelé dva kilometry. K rozhledně se lze vypravit rovněž z osady Velká Javorská – po zelené a modré je to zhruba dvojnásobně dlouhá trasa. Rozhledna je volně přístupná.

Malé parkovišťátko dává na vědomí, že k vodopádům je to už jen nějakých šest set metrů. Podobně kousek je to k východnímu konci Verneřic, k části zvané Loučky. Třetí část středohorské výpravy míří do údolí Bobřího potoka – do náruče přírodní památky Bobří soutěska.

Potok, v závěru dubna opravdu plný vody, postupně obklopují až třicet metrů vysoké skalní stěny; území o rozloze téměř hektarové je chráněno od konce šedesátých let minulého století. Okolo spěchající vody vede upravená, zeleně značená stezka. Za prvním můstkem je již zřetelně slyšet vodopádův hlas.

V působivé, vysloveně až romantické lokalitě se pohledům nabízejí dokonce vodopády dva. Na hlavním toku Bobřího potoka „má vodopád charakter kaskády až skluzavky o úklonu zhruba 40 stupňů,“ uvádí Martin Janoška v průvodci Nejkrásnější vodopády České republiky. „Voda zde překonává výšku přibližně 4 metry a vytváří vějířovitě se roztékající, široký proud na šikmo ukloněné skalní ploše…“

O nějakých dvě stě metrů dál o sobě dává vědět vodopád méně vodnatý, zato vyšší – zhruba šestimetrový (některé zdroje nabízejí osmimetrovou výšku). Tento vodopád vznikl na pravostranném přítoku Bobřího potoka, stružce subtilnější, díky vlhčímu jaru přesto solidně vodou zásobené.

Další cíle v okolí: skanzen Vísecká rychta v nedalekých Kravařích, památkově působivý Úštěk, křížová cesta na Kalvárii v Ostrém, zřícenina hradu Helfenburk, blízko je to i na severozápadní výběžek CHKO Kokořínsko, zejména ke zřícenině hradu Ronov na stejnojmenném vrchu.