Kam za nejhezčími výhledy? Tady je přes 100 tipů na české vyhlídky

Pohled na město stověžaté se snad nikdy neomrzí. Výhledů na centrum i jeho přilehlé části je v metropoli nespočet. Fotografie hlavního města zobrazující jeho majestátnost i historii se proslavily ve světě a mnoho cizinců nalákají na dovolenou ve střední Evropě.

Jedním z nejznámějších záběrů je výhled ze Staroměstské mostecké věže. Při západu slunce zde pořídíte opravdové skvosty. Pohled z druhé strany, na druhý břeh a Staroměstskou věž, nabízí druhá Malostranská mostecká věž. Obě stráží vstup na Karlův most.

Pokud si chcete výhled užít při pikniku nebo posezení na lavičce, zavítejte do některého z městských parků a sadů. Oblíbeným místem Pražanů jsou Riegrovy sady, Petřínské sady nebo Havlíčkovy sady čili Grébovka, kde si v létě můžete vychutnat dobré víno. Tradičním vyhlídkovým místem je i Vyšehrad, odkud podle legendy skákal bájný kůň Šemík.

Turisticky patrně nejnavštěvovanější vyhlídkou Středočeského kraje je vyhlídka Máj. Pohled na řeku Vltavu protékající hlubokým skalnatým kaňonem do tvaru podkovy připomíná z výšky scenérii z některého národního parku v USA. Tento český unikát se však nachází nedaleko hlavního města, u obce Teletín ve Středočeském kraji. Velmi podobný útvar se nachází také na Příbramsku z vyhlídky Solenická podkova na Solenický meandr. I tudy totiž Vltava protéká a mezi přehradami Kamýk a Orlík tvoří jeden z meandrů Vltavské kaskády.

Výhled do krajiny skrze skalnaté balvany nabízejí Drábské světničky na planině Hrada v Příhrazských skalách. Skalní pevnost (přístup do skalního hradu) je veřejnosti uzavřená, je však možné procházet areálem. Vede tudy trasa po červené značce, auto lze zaparkovat na nedalekém parkovišti na Krásné vyhlídce.

Po vyhlídkových okruzích se můžete vydat na Berounsku. Tetínské vyhlídky mají okruhy dva, první vede kolem kostelů svaté Ludmily a Kateřiny, druhý okruh vás zavede k vyhlídkám na vrch Damil. Ten je tvořen devonskými vápenci a je také významným nalezištěm trilobitů a dalších zkamenělin. Druhý okruh má celkem deset zastavení.

Za výlet stojí ve Středočeském kraji i další vyhlídky na Příhrazských skalách, vyhlídka na vrchu Hostibejk v Kralupech nad Vltavou nebo Rabyňská vyhlídka na pravém břehu Slapské přehrady.

V hlavní roli, co se týče vyhlídek a výhledů Královéhradeckého kraje, je bezesporu Sněžka a další krkonošské výhledy - a také vyhlídky v Prachovských a Adršpašsko-teplických skálách. O tom, kam se vydat na výlet za výhledy v Krkonoších, jsme psali zde.

V Prachovských skalách si můžete zvolit ze tří okruhů podle náročnosti. Malý okruh má 1,5 kilometru, během jehož zdolávání projdete nejužším místem skal Myší dírou až na vyhlídku Českého ráje, nemine vás ani Vyhlídka míru. Velký okruh o délce 3,5 kilometru je o něco náročnější, na Pechovu vyhlídku je nutné vystoupat mnoho kamenných schodů. Projdete se labyrintem skalních masivů u Šikmé věže a prohlédnete si místo i z výšky ze stejnojmenné vyhlídky. Výhledy si ale v rámci Velkého okruhu užijete i na dalších místech. Pokud se chystáte na rodinný výlet, je možné zvolit i trasu pro kočárky.

Celkem 3,5 kilometru dlouhý turistický okruh na návštěvníky čeká také v Adršpašsko-teplických skalách. Skalní město sestává z tisíců skalnatých věží zasazených do nádherné přírody, i zde narazíte na krásné výhledy. Například z vyhlídky na Starozámeckém vrchu, kde leží zřícenina hradu Adršpach. Během procházky skalním městem můžete obdivovat skalní útvary Milenci, Starosta a Starostová, Štěpánská koruna, Malý a Velký konšel nebo Velký vodopád vysoký 16 metrů.

Nedaleko odtud, v severovýchodním cípu Královéhradeckého kraje, se nachází národní přírodní rezervace Broumovské stěny. Jedná se o 12 kilometrů dlouhý hřeben, jež skrývá hned několik skalních vyhlídek s dechberoucími výhledy do okolní přírody. Broumovské stěny jsou tvořeny samostatnými skalními městy, skalními věžemi, hlubokými roklemi a výjimečnými skalními hřiby. Vydejte se například na vyhlídky Koruna, Božanovský špičák, Machovský kříž, Kovářovu nebo Zaječí rokli, Slavenskou vyhlídku či Kamennou bránu.

O něco dále od hranic si výhledy na celou Jičínskou kotlinu můžete vychutnat ze skalnatého vrchu Přivýšina z vyhlídky Václava Čtvrtka. Výhledy si můžete užít již z vrchu Brada, přes který se vydáte na Přivýšinu po modré a zelené turistické značce.

Jasným tipem, kam za výhledy v Libereckém kraji je rozhledna na hoře Ještěd. Stejně pěkný rozhled do okolní krajiny ale nabízí i vyhlídka Červený kámen na Ještědském hřebeni, odkud navíc spatříte i samotný ještědský vysílač.

Liberecký kraj je nicméně známý rozlehlými okolními horami, jejichž vrcholy nabízí nepřeberné množství míst, jež skýtají ty nejkrásnější výhledy do okolní krajiny. Jen skalních vyhlídek je tu několik, jmenovitě například Holubník, Jezdec, Dračí kámen, Popova skála, Hlavatice, Kamenná vrata, Krkavčí skála nebo skalní vyhlídka Paličník. Po schůdkách vytesaných do skály můžete vystoupat také na vrchol skalní dominanty Ořešník ve Smědavské pahorkatině. Odtud se rozprostírá nádherný výhled na Frýdlant, Hejnice, Raspenavu, Smrk, Ptačí vrchy nebo Poledník.

Vyhlídky vás ale neminou prakticky při žádném výletu do přírody. Při procházce v Besednických skalách, Hruboskalském skalním městě, Klokočských a Betlémských skalách nebo v Příhrazských skalách se na mnoha skalních vyhlídkách rozprostírají nádherné výhledy do okolní krajiny. Za zmínku jistě stojí také skalní vyhlídka Ořešník v Jizerskohorských bučinách, Čapská palice v Roverských skalách u Pavliček nebo vyhlídka Šeřín v Krkonoších.

Dodaleka se rozhlédnete i z věže majestátního hradu Bezděz. Na pěší i cyklistické túry za vyhlídkami je zase jako dělaný národní geopark Ralsko. Prozkoumat v něm můžete vulkanické horniny, vystoupat na nesčetné vrcholy s vyhlídkami nebo navštívit místní hradní zříceniny. Obdivovat tu můžete mnohé přírodní úkazy jako například rašeliniště, skalní věže a brány. Setkáte se zde i se zvěří, především ptactvem. A pokud byste se přírodou přece jen nabažili, Ralsko je známé také těžbou železa z místních pískovců, po jejichž stopách se můžete i dnes vydat prostřednictvím stezek. Ralsko navíc nabízí také dvě cyklotrasy, na své si tak přijdou také cyklisté.

Opomenout nelze ani další vyhlídky, jako jsou Polední kameny, Mariánská vyhlídka, Myší skála, vyhlídka Finkův kámen, vyhlídky nad Lázněmi Libverda nebo vrchol Bílá skála nad Rejdicemi.

Královnou krásných výhledů i turisticky oblíbené destinace Ústeckého kraje je Pravčická brána, kde se natáčel i slavný film Letopisy Narnie. Scenérie skalního mostu doplněná o nádhernou přírodu v pozadí inspirovala v minulosti mnoho slavných umělců. Do roku 1980 mohli návštěvníci vystoupat přímo na skalní oblouk, poté však sem byl z důvodu zachování přírodní památky vstup zakázán.

Výhledů si zde přesto užijete ažaž – z vyhlídku u paty Pravčické brány nebo ze dvou dalších vyhlídek z okolních skal. Na místě se navíc můžete po výšlapu občerstvit ve výletním zámečku Sokolí hnízdo, zaparkovat můžete dole na parkovišti a od Hřenska nebo z Mezní Louky vystoupat nahoru. Výlet navíc můžete spojit s Hřenskem a projet se na pramicích po řece Kamenici, kterou lemují skalní soutěsky. Na obec i Labský kaňon se navíc můžete podívat i z Janovské vyhlídky.

Pravčická brána i Hřensko jsou součástí národního parku České Švýcarsko, jež nabízí mnoho dalších vyhlídkových míst. Během výletu a prozkoumávání zdejší krajiny si ji tak můžete prohlédnout pěkně z výšky. V Jetřichovských skalách je to Mariina vyhlídka nebo Vilemínina stěna, na Labské stráni vyhlídka Belvedér, u obce Srbská Kamenice vyhlídka nad Jezírkem nebo kousek od Děčína vyhlídku do Labského kaňonu z Růžového hřebene.

V létě 2022 je nicméně vstup k Pravčické bráně a do Českého Švýcarska omezen či zcela zakázán z důvodu vzniku lesních požárů.

Vyhlídky v Ústeckém kraji najdete i mimo oblast Českého Švýcarska. Kousek od národního parku krajinu jako na dlani nabízejí i Tiské stěny na okraji chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Na Českou Kamenici a široké okolí dohlédnete ze skalní vyhlídky Jehla, na Děčín a okolí zase z vyhlídek Labská stráž, Kvádrberk a Pastýřská stěna. Ústí nad Labem s okolní krajinou i Labem pak z vyhlídky Vysoký Ostrý. Nelze opomenout ani horu Milešovku a Říp.

Svatošské skály jsou oblíbenou destinací na odpolední procházku nejen obyvatel Karlových Varů, procházku lze prodloužit až do Lokte a spojit s návštěvou stejnojmenného hradu. Již méně lidí však ví, že po cestě se dá odbočit a vystoupat kopec až na vrchol skal k jeskynní vyhlídce, odkud je nádherný výhled na okolní lesy i koryto řeky Ohře. Výhled navíc zkrášluje dřevěný kříž zasazený do kamene. K vyhlídce se dostanete po zelené značce k samotě Wildenava, poté se vydáte po lesní cestě.

Po výšlapu na Andělskou horu ve stejnojmenné obci pár kilometrů od Karlových Varů vám bude odměnou nejen pěkný výhled do okolí, ale také zřícenina zdejšího hradu. Výlet si také můžete prodloužit a vydat se odtud až k novodobým ruinám karlovarských lázní Kyselka, nebo si můžete výlet prodloužit o návštěvu Šemnické skály vzdálené šest kilometrů po naučné stezce Andělská hora - Šemnická skála - Kyselka.

U hranic s Německem, ve výšce 773 m n. m., se na vrcholu křemencových skal Vysokého kamene rozprostírá nádherný výhled na okolní lesy na české i německé straně. Ze zdejší vyhlídkové plošiny dohlédnete na Slavkovský les, vrch Dyleň s věží, Krušné hory se Špičákem i německé pohoří Smrčiny. K vyhlídce se dostanete nejlépe od nedalekých obcí. Pěšky se vydáte po červené značce, cyklisté mohou využít cyklistickou magistrálu č. 36, z obce Kostelní dojet k obci Kámen a poté pokračovat až ke skalám.

Za výhledy se můžete vydat také k národní přírodní památce Křížky mezi obcemi Prameny a Nová ves nebo na již zmíněnou horu Dyleň u Mariánských lázní. Další tipy na rozhledny a vyhlídky i výlety v přírodě jsme podrobně zpracovali zde.

Pohled na město Plzeň a okolí nabízí vyhlídka Švábiny a koterovská vyhlídka Na Horizontu. Švábiny za dobrého počasí lákají na výhled až na daleké kopce Šumavy a Českého lesa. Přímo u ochozu je parkoviště, dobrá je i dostupnost MHD. Můžete sem vyrazit i s kočárkem. Koterovská vyhlídka nabízí pohled na velkou část Plzně i řeku Úslavu, i sem se dá dojet autem nebo na kole. Můžete také dojít na nedaleký plácek u svahu nad Úslavou, které primárně funguje jako paraglidingové startoviště. Méně navštěvovaná je vyhlídka ze Sylvánského vrchu, odkud za dobrého počasí dohlédnete až na vrcholky Šumavy.

Zaručené výhledy poskytují mnohé hradní zříceniny. Pravděpodobně tou nejznámější je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách, hrad Rabí. Byl terčem častých útoků, husitského válečníka Jana Žižky nevyjímaje. Ten se Rabí pokusil dobít hned dvakrát a přišel zde o své druhé oko. Z jeho věže se nabízí pěkný výhled do okolní krajiny i malebné stejnojmenné městečko. Nádhernou krajinu si z výšky prohlédnete i z věže hradní zříceniny Radyně i ze známého hradu Kašperk.

Vyhlídka Havlova skála je jakousi berounskou verzí středočeské vyhlídky Máj. Nachází se poblíž obce Horní Liblín v přírodním parku Horní Berounka. Výhled ze skály odkrývá pohled právě na meandry řeky Berounky sevřené okolí lesy. Vedle řeky je z 30 metrů vysokého skalního ostrohu vidět také Liblín a hrad Libštejn. Cesta k vyhlídce není nijak značená, za obcí Liblín je třeba odbočit na nenápadnou lesní cestu a konec dojít pěšky.

V první zóně Národního přírodního parku Šumava leží Dračí skály, asi pět kilometrů od Rejštejna. Je z nich nádherný výhled do údolí řeky směrem k Čeňkově pile a okolní zalesněné vrchy. Zaparkovat můžete na parkovišti přímo pod skalami. Pěkný pohled na Šumavu i hrad Kašperk je zase ze zříceniny Pustý hrádek, jehož původ a historie je opředena tajemstvím. Vznikl pravděpodobně v 15. století a fungoval jako samostatný hrad, nebo jako předsunuté opevnění hradu Kašperk. Ke zřícenině se dostanete po žluté značce z Kašperku.

Jasným tipem je výlet na horu Plechý, nejvyšší vrchol české části Šumavy. Na vrchol se můžete vydat po červené značce z osady Nové Údolí, během hřebenové trasy projdete Trojmezím, tedy místem, kde se spojují státní hranice tří států. Druhá možnost je po zelené značce z Nové Pece a poté po žluté od Plešného jezera. Na něj je hezký výhled od Stifterova památníku, který se nachází na úpatí při stezce. I z vrcholu Plechého se dočkáte výhledů do širokého okolí. Obě trasy jsou nicméně náročné fyzicky i časově. Snazší přístup je nicméně z německé strany, kam lze až do nadmořské výšky 1200 metrů vyjet autem a poté váš čeká pohodlná hřebenovka s krásnými výhledy, které za příznivých podmínek sahají až k Alpám.

Asi dva kilometry od Hluboké nad Vltavou, na levém břehu Vltavy se ukrývá vyhlídka Baba s krásným výhledem na kopyto řeky a zalesněné břehy. Autem se dostanete nejdále k parkovišti u přístavu Hamry, poté už musíte pěšky – a hledat. Při cestě z Hluboké se vydáte po cyklostezce vedoucí podél řeky a poté z ní odbočíte na červenou turistickou značku. Po ní se vydáte vzhůru do mírného travnatého kopce až dojedete k plotu obory. Podél něj se budete držet až na vrcholek kopce. Poté odbočíte vpravo a kolem převisu se vydáte cestičkou dolů – tím se budete přibližovat k řece. Po několika metrech narazíte na skalní útvar, ze kterého se dočkáte kýženého výhledu.

Vyhlídek v Jihočeském kraji, a především pak v okolí či přímo v Národním parku Šumava, je nesčetně. Nemusí se přitom jednat o jakousi „oficiální“ vyhlídku, malebná krajina se rozprostírá na odiv doslova na každém kroku. Zmiňme nicméně například Alpskou vyhlídku u Borových Lad, odkud dohlédnete na Plechý a Trojmeznou pahorkatinu, za dobrého počasí jsou vidět i Alpy.

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je oblastí krásné přírody, řek i rybničních soustav. Jejich nejvyšším vrchem je Devět skal, skalní labyrint tvořený třemi dlouhými hřebeny s devíti věžemi a třemi malými věžičkami. Dostanete se k ní od obce Křižánky, kde můžete zaparkovat (nebo také na malém parkovišti před lesem), a dále pěšky po modré turistické značce. Skalní útvary budete pozorovat již po cestě k vyhlídce, ze které je rozhled do okolní krajiny. Zdejší stromy však stále více dorůstají velikosti skalní vyhlídky.

Na Devět skal pak dohlédnete z přírodní památky, skalního vrcholu Malinská skála. Vyrazit lze od obce Milovy nebo Blatiny. Výšlap je to poněkud náročnější, odměnou vám ale bude nádherný výhled, za dobrého počasí uvidíte Krkonoše nebo Králický Sněžník. Ve Žďárských vrších můžete navštívit i Milovské perníčky, Čtyři palice nebo skálu Prosíčka u Jimramova.

Litovat nebudete ani pokud se vydáte na Michovskou skálu u obce Řasná. Tu tvoří dvě skalní věže vysoké asi 13 metrů a uvidíte odsud na vysílač Javořice nebo věž Rokštejna. A právě cestu za výhledy můžete spojit i s návštěvou hradní zříceniny. Hrad Rokštejn se vypíná na skalním ostrohu v údolí říčky Brtnice, ve 14. století byl přestavěn namísto původního, gotického hradu. Od hradních zdí je decentní výhled do okolí.

Poblíž hranic s Polskem je hned několik vyhlídek do okolní přírody ze zdejších kopců, například v přírodním parku Suchý vrch – Buková hora a okolí. Pokud nicméně toužíte po „zaručených“ výhledech, nedalo se nacházejí hned dvě rozhledny: Suchý vrch a Křížová hora.

Do okolní krajiny se můžete rozhlédnout také z několika hradních zřícenin. Zřícenina hradu Lichnice u Třemošnic, jež pochází z poloviny 13. století, leží na kopci Světlíku v Železných horách. Byla zde vybudována 13 metrů vysoká kovová rozhledna, ze které za pěkného počasí dohlédnete na vrchy Říp, Milešovku či Sněžku, hrad Bezděz, ale i města Kolín a Kutnou Horu. Výhledy nabízí také zřícenina hradu Cimburk u Trnávky, který byl postaven kolem roku 1300 nebo zřícenina hradu Košumberk pocházející ze 14. století.

Jeseníky přirozeně nabízejí nesčetně krásných výhledů na nedaleké vrchy a okolní krajinu, často ani nemusíte vystoupit z auta. Samozřejmostí je Praděd, kudy prochází hranice Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Jednou z vyhlídek, na kterou se můžete vydat, je vyhlídka Rysí skála na Medvědí hoře. Ta z výšky nabízí nádherný rozhled do krajiny, po cestě k ní se přitom příliš nezapotíte, od úpatí na vrchol stoupat nemusíte. Stačí využít lanovky v areálu Kouty. Hned vedle její horní stanice se nachází Rozhledna u Tetřeví chaty, pokud však preferujete přírodní vyhlídky, vydejte se nahoru po asfaltové cestě, ze které po pár minutách odbočíte na stezku vedoucí k vyhlídce. Cesta je přehledně značena ukazateli i turistickou značkou.

Místní trasy jsou navíc jako dělané pro cyklisty, oblíbené je i sjíždění na koloběžkách nebo in-linových bruslích. K vyhlídce navíc vede naučná stezka, kterou ocení především děti. Stezka využívá pověsti o rysnici a mladých, děti po cestě provází skřítek „Koutík“ a další mnohé pohádkové postavy. Načerpané znalosti navíc projdou „testem“ prostřednictvím otázek na jednotlivých zastaveních.

V této oblasti je samozřejmě mnoho obdobně krásných míst, ale sluší se zmínit i jiná zákoutí Olomouckého kraje, kde najdete pěkné výhledy. Kopec Bradlo, nejvyšší bod Úsovské vrchoviny, skýtá pohled na Sv. Kopeček u Olomouce, Mírov i sv. Hostýn. Dostupnost je dobrá od železniční tratě Olomouc–Šumperk, na vrchol směřuje několik turistických tras. Ze Zelené budky u Šternberku severně od Olomouce zase dohlédnete na město Šternberk a okolí, dostanete se k ní po zelené turistické značce. Výhledy jsou také z hradu samotného.

Hardeggská vyhlídka svůj název nese podle stejnojmenného malebného rakouského městečka. Nachází se v Národním parku Podyjí na vrcholu skály a výhled je z ní nejen na Hardegg, ale i údolí řeky Dyje a okolní zalesněné vrchy.

Také v Jihomoravském kraji hradní zříceniny dobře poslouží i jako místa pro pěkné vyhlídky. Zřícenina Nový hrádek v Podyjí u Lukova zde byla vybudována po roce 1358 markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským, ze kterého dnes dohlédnete do širého okolí na vrchy, koryto řeky Dyje i hrad samotný. Právě Dyje zde tvoří přírodní hranici s Rakouskem, můžete tak odsud nahlédnout i k sousedům.

Na zříceniny je tento kraj bohatý, zklamaní nebudete ani při návštěvě zřícenin Děvičky, Sirotčí hrádek nebo Cornštejn. Více o tipech nejen na zříceniny, ale i vyhlídky a další místa v přírodě k výletování jsme psali také zde.

Vrchovina Chřiby, známá také jako Buchlovské hory na středovýchodní Moravě rozkládající se částečně také v Jihomoravském kraji, je jednou z oblastí, kam v kraji Zlínském vyrazit za výhledy. Těm se vám dostane už při návštěvě některé z hradních zřícenin, Chřiby jich skrývají hned několik: Buchlov, Cimburk, Střílecký hrad. Oblíbeným vyhlídkovým místem je skalní útvar Kazatelna s železným křížem, odkud dohlédnete přes údolí Kyjovky na protější hřeben Chřibů, pod Kazatelnou pak zříceninu hradu Cimburk. Dostanete se k ní po zelené a červené značce od Cimburku. Chřiby zaujímají rozlohu přes 330 km², vede jimi mnoho turistických tras a možností, jak tyto bukové lesy, je tedy vskutku hodně.

Krásná příroda je i podél hranic se Slovenskem. Užijete si je například při návštěvě Památníku Amerických letců u Přírodní památky pod Hřibovou, v oblasti u Zítkova a Zítkovských vrchů nebo v oblasti u Bylnice. Příjemný výlet můžete podniknout i do pískovcového labyrintu Pulčínské skály na úbočí vrcholu Hradisko nad valašskou obcí Pulčín, který je národní přírodní rezervací s obrovskými balvany, jejichž výška dosahuje až dvaceti metrů. Během procházky je z vrcholů skrze stromy pěkný výhled do okolí, nejsnáze se sem dostanete po červené značce z Pulčína nebo po modré značce z Lidečka.

Také vrchy Hostýnsko-vsetínské hornatiny skýtají pěkné výhledy. Z vrcholu Soláň je krásný výhled na masiv Radhoště, Smrk, Kněhyni, Lysou horu a hřeben Javorníků, za dobrého počasí dohlédnete také na Jeseníky, hřebeny Malé Fatry, Súľovské skály a Martinské hole. Autem vyjedete serpentinami buď od Velkých Karlovic, nebo z druhého údolí od Hutiska-Solance až nahoru, odbočíte k horskému hotelu Čartak a turistickému centru Zvonice a pak stačí urazit jen pár set metrů po hřebeni, aby se před vámi otevřela krajina v celé své kráse.

Přírodní výhledy v Moravskoslezském kraji pak samozřejmě poskytují Beskydy. Zprostředkovávají je z většiny rozhledny, během výletů a procházek však narazíte i na mnoho přírodních vyhlídek. Altán Cyrilka z roku 1893 leží na vrcholu skály Podstupně nad Pustevnami a je z něj výhled na Pustevny, Radhošťské Beskydy (například Čertův Mlýn a Lysou horu), Frenštát pod Radhoštěm, Palkovické hůrky i Štramberskou Trúbu. Na pěší túru se můžete poté vydat po modré turistické značce z Pusteven na vrchol hory Radhošť. Nádherné výhledy do širokého okolí vás za námahu odmění nejen na vrchu, ale i během cesty, kdy minete několik vyhlídkových míst. Sportovní výlet na horských kolech pak můžete podniknout do okolí skiareálu Opálená. Ten leží na svahu Ondřejníku v předhůří Moravskoslezských Beskyd a je odtud krásný výhled, občerstvení zde zajišťuje místní hospůdka Opálená.

Spojit návštěvu zámku společně s vyhlídkou můžete v Hradci nad Moravicí. Stejnojmenný zámek stojící poblíž Opavy byl původně gotickým hradem, odtud tedy jeho název. Přestavba příhraniční pevnosti na sídlo započala na přelomu 16. a 17. století. Bezručova vyhlídka se nachází v zámeckém parku, asi 2 kilometry od Bílé věže a dohlédnete z ní kromě zámeckého areálu na řeku Moravici, kopec Hanuši, část Podolí a na širokou rovinu táhnoucí se až za Opavu do Polska. Preferujete-li spíše hrady a zámky, společně s obdivováním výhledů můžete poznávat historii hradu Štramberk a zámku v Hradci nad Moravicí.

A pokud byste raději zavítali mimo Beskydy a zámek ani hrad vás příliš nenadchne, procházku si můžete udělat na návrší Ostrá hůrka u města Chabičov. Nachází se zde Památník odboje slezského lidu, jež zde byl vybudován v toce 1929. Dostanete se k němu například od nádraží Háj ve Slezsku po zelené turistické značce, od památníku je výhled na město a jeho okolí.

A kam vyrazit na výlet, pokud máte raději rozhledny? O nejkrásnějších rozhlednách v ČR jsme již dříve psali zde: