Kam v Karlových Varech? Tipy na výlety ve městě i do přírody

Karlovy Vary jako město vznikalo postupně a zásluhu na tom mělo objevení teplých pramenů, jež byly označeny za léčebné samotným králem Karlem IV., který také Varům ve 14. století udělil privilegia královského města. Díky léčebným pramenům zde vznikly první lázně a spolu s postupně se rozvíjejícím lázeňstvím se rozvíjelo i město samotné a začalo díky nim bohatnout. Přestože během uplynulých staletí čelilo několika neštěstím v podobě ničivých povodní a požárů, proslulost lázeňského města si uchovalo dodnes.

Dnes jsou Karlovy Vary oblíbenou turistickou destinací, popularitu lázní a léčivých pramenů doplňuje mezinárodní filmový festival. Město je bohaté na nádherné historické budovy, ať už se jedná o lázně, hotely, městské budovy či obytné domy. Centrem města se můžete vydat podél řeky Teplé, projít si zdejší kolonády a zkusit ochutnat jeden z teplých pramenů nebo proslulé lázeňské oplatky.

Karlovy Vary jsou jakožto lázeňské město také městem turistickým. A pacienty a turisty je třeba někde ubytovat. Ve Varech je několik desítek hotelů a pensionů, kde se můžete ubytovat. Mnoho z nich však můžete obdivovat, aniž byste si v nich zaplatili pokoj, a to díky jejich unikátní architektuře. Z těch nejznámějších to jsou například hotely Imperial, Bristol Palace, Romance, Parkhotel Richmond, SPA Hotel Anglický dvůr, Carlsbad Plaza nebo ten úplně nejznámější – Grandhotel Pupp, jenž navíc nedávno prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Vedle hotelů při procházce městem můžete narazit také na několik kostelů, například anglikánský kostel sv. Lukáše, chrám a evangelický kostel sv. Petra a Pavla nebo kostel sv. Anny v Sedlci. Nejznámějším kostelem a dominantou lázeňské kolonády Karlových Varů je pak kostel svaté Máří Magdaleny, jež byl vystaven ve 30. letech 18. století v barokním slohu v historické části města.

V Karlových Varech si můžete prohlédnout také několik soch. Jsou tu hned tři sochy sv. Jana Nepomuckého – s andílkem u Staroboleslavského palladia, na nábřeží Osvobození a u kostel sv. Máří Magdaleny. Dále jsou zde i sochy sv. Bernarda z Clairvaux, socha Panny Marie neposkvrněného početí či sloup Nejsvětější Trojice.

Karlovy Vary, lázeňské město, je proslulé léčivými účinky svých termálních pramenů po staletí. Ač lidé zdejším pramenům přisuzovali léčivou moc ještě před samotným založením města, první historicky dochovaná léčba pochází ze 14. století. A kdo jiný by měl být tímto prvním pacientem než Karel IV., jenž se o založení Varů zasloužil.

Termální prameny Karlových Varů mají rozličné teploty od 30 do 72 °C a každý má své blahodárné účinky. I kdybyste tedy lázeňské město navštívili z jiných důvodů a s jinými cíli, ochutnat vodu z pramenů, třeba z tradičního karlovarského pohárku, byste si neměli nechat ujít.

Kolonády v Karlových Varech jsou dnes stejně proslulé jako léčivé prameny. První dřevěná kolonáda byla vystavěna již v letech 1792-1793, aby lázeňským hostům zpříjemnila pobyt u pramenů a mohli se zde zdržovat i za nepříznivého počasí. Dnes je v Karlových Varech celkem pět kolonád, které jsou dnes oblíbené pro svou architekturu, ale i malebnost a fotogeničnost.

Podnikatel Jindřich (Heinrich) Mattoni, jehož jméno nese dodnes minerální voda, je úzce spjat s Karlovými Vary. Mattoni byl vlastníkem panství v Gießhübl-Sauerbrunn, obcí dnes nesoucí název Kyselka. Malá obec ležící 10 kilometrů od Karlových Varů rovněž dostala své jméno podle minerální vody a památka na Mattoniho je zde zastoupena hned v několika podobách.

Historii minerální vody i život Mattoniho přibližuje muzeum Mattoni, navštívit můžete i honosnou novorenesanční Mattoniho vilu v zaniklých lázních Kyselka. Ve zdejším parku také naleznete Mattoniho vodopád, který si Mattoni nechal za svou vilou postavit. Výlet po stopách Mattoniho můžete zakončit naučnou stezkou „Po stopách skřítků“. Stezka je dlouhá tři kilometry a návštěvníci se během procházky dozvědí o historii Kyselky i o bývalých budovách zdejších lázní. Trasa vede z velké části po původních promenádách z doby Mattoniho, kdy byly hojně využívány tehdejšími lázeňskými hosty a turisty.

Nejen na povrchu, ale i pod ním jsou Karlovy Vary zajímavé. Pokud vás láká více informací o vřídelní vodě, vydejte se na exkurzi do podzemí Vřídelní kolonády. Prohlídka začíná u geologického modelu, který seznámí s prazákladem Vřídelní kolonády, v podzemí je pak k vidění proces pokamenování suvenýrů vřídelní vodou. Je zde sbírka sintrů a vřídlovců nebo zanesené potrubí z počátku minulého století.

Vše, co byste si přáli vědět o lázeňském městě, se dozvíte v Muzeu Karlovy Vary. Multimediální stálá expozice muzea návštěvníkům odhalí historii města včetně založení lázní a vývoje lázeňské léčby, architekturní proměny budov, společenský a kulturní život až po historii proslulého filmového festivalu. Vedle města samotného se expozice ve druhém patře věnuje přírodě a historii regionu.

Lázeňské město je rovněž kolébkou oblíbené Becherovky. Obchodník Josef Vitus Becher recept na nový, léčebný likér získává v roce 1805 – kde jinde než v Karlových Varech. Likér si lázeňští pacienti a návštěvníci rychle oblíbili a již ve 30. letech proniká na světový trh. Podrobné informace o historii Becherovky skýtá Návštěvnické centrum Becherovka.

Stovky exotický motýlů z celého světa si můžete prohlédnout v Motýlím domě Papilonia Karlovy Vary. A to bez omezení a pěkně z blízka – Papilonium nevytváří bariéry mezi krásnými motýli a návštěvníky, volně lze také fotografovat. Tzv. letová zóna o rozloze 100 metrů čtverečních je doplněná o informační cedule.

Na významné osobnosti uplynulých sta let, některé přímo spjaté s městem, jiné z řad královských rodin, politiky i kultury láká Muzeum voskových figurín nacházející se v kostele sv. Lukáše.

O luxusním a světoznámém křišťálovém skle i jeho historii se dozvíte ve Sklárně Moser. České umění 20. století ve stálých expozicích, krátkodobých výstavách, publikační činnosti a kulturně vzdělávacích programech nabízí Galerie umění. Umělecká díla pak můžete zakoupit v Městské galerii Karlovy Vary, na umělecká díla současných umělců i tradiční výtvarné umění se můžete těšit v Galerii BM.

Moderní galerií je pak Galerie Supermarket wc, která vznikla přestavbou bývalých veřejných wc a úschovny zavazadel v centru města. Vedle kavárny je zde i designový obchod, možnost vytvořit si vlastní výrobek nebo se zúčastnit workshopu či přednášky. Umění je i v přilehlém podchodu.

Karlovy Vary jsou malebným městem obklopeném krásnou přírodou, ve které se ukrývá hned několik vyhlídek a rozhleden. Výhled na lázeňské město nabízí hned několik vyhlídek v přilehlých kopcích, na které můžete dojít pěšky přímo z centra, nebo se svézt místní lanovkou. Ty od Karlových Varů o něco vzdálenější zase nabízejí krásné výhledy na severozápadní přírodu včetně Krušných hor.

Vyvést se lanovkou až k rozhledně Diana, čtyřboké cihlové stavbě slavnostně otevřené již v roce 1914, můžete po celý rok přímo z kolonády v Karlových Varech. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1914 a nabízí výhled z ochozu ve výšce 35 metrů na Karlovy Vary, vrcholky Krušných hor, Slavkovský les i lázeňské lesy pod rozhlednou. Od roku 1981 je rozhledna Diana zapsána do seznamu kulturních památek.

Nejstarší vyhlídkovou stavbou Karlových Varů je dřevěný altán na skalním suku Mayerův gloriet, známý také jako Jelení skok, který zde byl postaven již v roce 1804. Ze skalky dolů na celé lázeňské město shlíží kovová socha kamzíka sochaře Kisse z roku 1851. K vyhlídce a altánku se můžete vydat buď pěšky lesními cestičkami přímo z centra města, nebo se svézt lanovkou Diana a vystoupit v mezistanici, odkud je cesta o něco snazší. Jen o pár metrů dál se nachází také vyhlídka Petra Velikého.

Dřevěný vyhlídkový altán, vyhlídka Tři kříže, je dalším z oblíbených míst, ze kterých si můžete užít výhled na město. Na vyhlídku se můžete vydat přímo z centra města po žluté turistické značce, která vede od Vřídla a je dlouhá asi dva kilometry. Po padesáti minutách chůze přes lázeňské lesy dorazíte do cíle.

Jen nedaleko Tří křížů je další možnost krásného výhledu na město, vyhlídka Camera Obscura. Dřevěný altán zde vyrostl v roce 1997, kdy nahradil původní oblíbené místo s výletní restaurací a původním altánem, který byl zničen během vichřice. Cesta k altánu je obdobná jako ke Třem křížům, tedy pěšky z centra po žluté turistické značce.

Nejstarší vyhlídka a rozhledna v Karlových Varech Goethova vyhlídka vyrostla na vrchu Věčného života koncem 19. století. Vznikla na popud belgické princezny Stefanie, která místo objevila při procházce do okolí města a byla uchvácena místními výhledy. Honosná rozhledna byla zároveň výletní restaurací, jejím nedostatkem však byla poměrně velká vzdálenost od města (cca 3,5 kilometru). Dnes sem můžete zavítat buď autem k nedalekému parkovišti nebo pěšky opět po žluté značce.

Kamenná rozhledna Bučina u Kyselky se nachází asi 16 kilometrů od Karlových Varů nad Lázněmi Kyselka. Vybudována byla v roce 1880 slavným Jindřichem (Heinrichem) Mattonim. Z rozhledny a jejích 62 schodů je krásný výhled na řeku Ohři až ke Karlovým Varům. Cesta k ní je však náročnější, z centra obce Kyselka vede 1,5 kilometru po kamenitých cestách s velkým převýšením.

Výhled na chodovské údolí nabízí vyhlídka Chodaublick na skláním výběžku pod Liščím vrchem, někdy nazývaným také kopcem Föllerberg. K vyhlídce lze dojít po žluté turistické značce z obce Tatrovice.

Výhled na Krušné hory a jejich nejvyšší horu Klínovec i horu Fichtelberg na německé straně, Doupovské hory, Slavkovský les i Dyleň v Českém lese si můžete vychutnat po zdolání 66 schodů rozhledny Plešivec. Ta stojí na stejnojmenném vrchu od roku 1895, něco málo přes 30 kilometrů vzdáleného od Karlových Varů. K rozhledně můžete dojet autem, pěšky se k ní dostanete po modré značce z Jáchymova nebo po zelené z Abertam nebo Merklína. Asi deset kilometrů odtud se nachází také krásná kamenná rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu, nedaleko se nachází také rozhledna Blatenský vrch.

Autem můžete dojet přímo také až k rozhledně Klínovec, nebo se můžete svézt nahoru lanovou dráhou. Krušné a Doupovské hory můžete spatřit také z rozhledny Krásno na Krásenském vrchu, která leží oproti Plešivci jižně od Karlových Varů. Kamenná rozhledna byla postavena ve třicátých letech se 120 točitými kamennými schody po obvodu rozhledny.

Kousek přírody si můžete vychutnat přímo ve městě prostřednictvím několika veřejných městských parků. Těmi jsou Divadelní náměstí, Dvořákovy sady, Japonská zahrada, Mozartův park, Sady Jeana de Carro, Sady Karla IV., Skalníkovy sady a Smetanovy sady. Za další zelení se můžete vydat pěšky, na kole nebo autem dle vzdálenosti.

Ideálním místem, kam vyrazit do přírody v blízkosti města, jsou Lázeňské lesy objímající Karlovy Vary z jihu a výhodu. Lesy skrývají nejen vyhlídky a rozhledny, ale také naučné stezky, přírodní lanové centrum především pro děti (je zde i parkoviště), zříceninu kostela Svatý Linhart, přehradu a vodní nádrž Březová i Oboru sv. Linhart. Obora se dělí na tři části a můžete zde spatřit v bezprostřední blízkosti jeleny, daňky a divoká prasata. Jen krmení je zakázané, suché pečivo nebo kaštany a žaludy pro zvířata však můžete zanechat ve sběrné nádobě u kavárny na Linhartu.

Projít si můžete Stezku siluetami zvířat, siluet zvířat v životní velikosti je 25 a hledat je můžete pomocí slepé mapy. Dendrologická stezka, určená především pro děti, zase zábavnou formou představuje hlavní dřeviny, které se v oblasti nacházejí. V lázeňských lesech je nicméně mnoho dalších cest, po kterých se můžete vydat ne delší nebo kratší procházku.

Svatošské skály, geomorfologicky ojedinělé žulové skalní útvary vytvořené řekou Ohří vysoké až 50 metrů, jsou dalším oblíbeným výletním místem v okolí Karlových Varů. Místo je opředené pověstmi a skalní útvary inspirovaly například básníka J. W. Goetha, objevuje se i v pohádce bratří Grimmů. Dostat se k žulovému masivu můžete pěšky, na kole nebo po vodě a řeku překročit po známém „houpacím“ mostě. Na druhém břehu se můžete občerstvit v restauraci.

Velmi oblíbenou trasou na výlet kolem Svatošských skal je cesta podél břehu řeky Ohře z Karlových Varů až do města Loket, kde můžete výlet završit návštěvou zdejšího hradu. Po celou dobu je cesta dlouhá asi 10 kilometrů ve velmi dobrém stavu a je vhodná i pro kočárky a kola. Pěšky pak cesta z městské části Karlových Varů Doubí do Lokte zabere v průměru tři hodiny. Od roku 2007 jsou skály národní přírodní památkou Jan Svatoš. Na lokalitě jsou zachovány fragmenty původních borů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin.

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les je rozsáhlým lesním komplexem spolu s rašeliništi nacházející se na rozhraní tří lázeňských měst – Karlových Varů, Františkových a Mariánských Lázní. V celé oblasti je několik značených turistických cest, naučných stezek a přírodních zastavení.

Z míst blíže Karlovým Varům se zde můžete vydat na výlet po již zmíněné turistické trase z Karlových Varů přes Svatošské skály do Lokte nad Ohří. Z těch od Varů vzdálenějších pak po turistických trasách Bečov nad Teplou – Prameny nebo okolí Lázní Kynžvart.

Slavkovský les nabízí také několik cyklostezek, jako třeba z Karlových Varů přes Kyselku, Andělskou horu a zpět do Varů. Zde se můžete po cestě zastavit u Šemnické skály, která skýtá výhled na údolí Ohře, Doupovské či Krušné hory. Jedná se o neobvykle utvářená skaliska s dalšími geomorfologickými jevy, od Karlových Varů vzdálená 11 kilometrů. Na vrchol ve výšce 645 metrů vede žlutá turistická trasa z Andělské Hory, která rovněž nabízí krásné výhledy a na jejím vrcholu je navíc hradní zřícenina.

A pokud vám větší zajížďka není překážkou, navštivte přírodní rezervaci Soos nedaleko Františkových Lázní, přezdívanou také jako český Yellowstone. Vede tudy 1,2 kilometru dlouhá naučná stezka po dně vyschlého jezera, které bylo kdysi zatopené slanou vodou. V rezervaci vyvěrá velké množství minerálních pramenů, tvoří ji rozsáhlé rašeliniště a slatiniště. Soos je často označován za evropskou raritu, nejdete tu například také křemelinový štít (nahromaděná křemelina z řas na dně jezera). V areálu je také přírodní geologický park, muzeum a geopark Soos.

Jedním z oblíbených míst v okolí Karlových Varů je také Hadí hora za Jáchymovem. Nejlepší cestou k hoře a vyhlídce na ní je vydat se po žluté značce z Božího daru. Hora leží v Krušných horách nedaleko Klínovce a výhledy z jejího vrchu na široké okolí jsou opravdu nádherné, známá je rovněž rozlehlým šedým kamenným mořem.

U Hlinek, asi 20 kilometrů od Karlových Varů, leží Čedičové varhany. Stěna bývalého lomu je chráněná kvůli čedičovým sloupům (čedič je tmavá vyvřelá hornina) a dosahuje výšky 20 metrů, dlouhá je 60 metrů. Přírodní památka vznikla po erupci z nedaleké sopky na Hůrce. Rozžhavený čedič ztuhl a několik milionů let byl až do 19. století skrytý pod zemí, dokud se zde nezačal těžit kámen. Těžba však byla včas zastavena a zůstala tak odkrytá vnitřní struktura kopce.

Nedaleko Karlových Varů u obce Dubina se skrývá chráněný přírodní výtvor Skalky skřítků. Jedná se o asi 60 válcovitých dutin (o průměru několika centimetrů až po metr a půl) na skalní kótě. Geologická lokalita je národní přírodní rezervací Skalky a ze vsi Dubina se k ní dostanete po dvou kilometrech po červené a žluté značce.

Pro mnoho lidí je ideálním výletem v přírodě cesta po naučné stezce, během které mohou nejen obdivovat okolní zeleň či industriální prostředí, ale také se dozvědět nové informace o daném regionu. Trasy navíc z většiny vedou po asfaltových nebo zpevněných cestách a jsou tak vhodné pro pěší, cyklisty i kočárky a děti. Z Karlových Varů si můžete udělat výlet na několik naučných stezek.

Poznávat hornictví, historii a život krušnohorských obcí i zajímavosti o železniční trati z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu můžete v Krušných horách kousek od Nových Hamrů, asi 25 kilometrů od lázeňského města, v rámci naučné stezky Ruperta Fuchse. Fotograf a rodák Fuchs byl v regionu proslulý svými historickými pohlednicemi s krajinářskými motivy. Stezka je dlouhá 3,5 kilometru a vede po zpevněných lesních cestách a silnicích, je zde však poměrně velké převýšení.

U Božího Daru, asi 30 kilometrů od Karlových Varů, se nachází technická kulturní památka Blatenský příkop. Příkop je dlouhý 12 kilometrů a vznikl ve 40. letech 16. století pro účely zásoby vody krušnohorských dolů a později průmyslových závodů, využíván byl také pro těžbu cínových rud a k dopravě stavebního a palivového dříví. Příkop lemuje naučná stezka s 23 zastaveními a zaměřuje se na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití kanálu.

Jen nedaleko Blatenského příkopu je další naučná stezka vedoucí národní přírodní rezervací Božídarské rašeliniště, jenž celkově zabírá rozlohu 930 hektarů. Tato naučná stezka je oproti té u Blatenského příkopu výrazně kratší, je dlouhá 3,2 kilometrů dlouhá s celkem 12 zastaveními. Převážná část stezky vede po povalových chodnících, které zajišťují jak bezpečnost turistů, tak i rašeliniště a vzácných druhů živočichů a rostlin, které se v něm nachází. Informační tabule jsou zaměřené na prostředí a zvláštnosti rašeliniště a historii těžby rašeliny v Krušnohoří.

Stezka začíná a končí v Božím daru. Ve městě se tak můžete rozhodnout, zda zvolíte delší stezku Blatenského příkopu, či tuto kratší. A pokud by vás nezaujala ani jedna z nich, nebo se na výlet chystáte s malými i většími dětmi, z Božího Daru vede další naučná stezka Ježíškova cesta. Zvolit můžete malý okruh (5,6 kilometrů) nebo velký okruh (12,9 kilometrů). V infocentru města si můžete zakoupit notýsky, do kterých si děti budou zapisovat plnění nejrůznějších úkolů, které je na cestě potkají. Na obou okruzích jsou malé domečky s atrakcemi pro děti, cesta je značená, má celkem třináct zastávek a patnáct orientačních tabulí. Po absolvování jednoho z okruhů děti v infocentru dostanou od Ježíška malé dárky.

Naučná stezka o Radonu vznikla v roce 2010 kde jinde než v Jáchymově, od Karlových Varů vzdáleného dvacet kilometrů. Právě zde v roce 1898 polská vědkyně poprvé Marie Curie Sklodowská poprvé izolovala z jáchymovského smolince rádium. Jak radon působí v lidském těle, kde se vyskytuje i jak se proti jeho škodlivým účinkům bránit prozrazuje naučná stezka dlouhá 3,6 kilometru s devíti zastaveními. Stezka vede zapomenutými uličkami a lesními pěšinkami, kolem místních dolů (dolu Svornosti, Josef i Štoly č. 1) a vyhlídky, ze kterých budete mít celý Jáchymov jako na dlani.

Pokud by vás nezaujala tématika radonu a dolů, město nabízí i další naučnou stezku Jáchymovské peklo připomínající život tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech. Stezka měří 8,5 km a má 12 zastávek, kde se dozvíte informace o uranových dolech, lágrech i o krušnohorské přírodě a ekologii.

Z dalších naučných stezek stojí za návštěvu dále například Krušnohornická naučná stezka (cca 30 kilometrů od Karlových Varů), Siadrův pramen a naučná stezka (cca 25 kilometrů od Karlových Varů) nebo naučná stezka Uranová Golgota u Horního Slavkova (cca 20 kilometrů od Karlových Varů).

Poznávat krásy Karlových Varů a okolí je na kole ideální. Můžete tak urazit více kilometrů za kratší dobu a naplánovat si hned několik výletních zastávek. Například již zmíněná trasa Karlovy Vary – Loket přes Svatošské skály, nebo třeba na Andělskou horu s krásnými výhledy a zdejší zříceninou.

V Karlovarském kraji i přes lázeňské město samotné vede také několik cyklostezek. Vyjeďte si například na trasu dlouhou 26 kilometrů z Karlových Varů do Bochova. Cestou můžete udělat několik menších zastavení po přírodě i památkách. Oblíbenou je pak cyklostezka Ohře, jejíž celková délka je 110 km a vede přes Chebsko, Sokolovsko, Karlovarsko a Ostrovsko. Délku i směr si samozřejmě zvolíte dle vlastních sil. Cyklotras v lázeňském městě a okolí je však více, jejich kompletní seznam najdete zde.

V parných dnech je ideální zchladit se u vody. Karlovy Vary a okolí nabízí bazény i přírodní koupaliště. Venkovní i krytý bazén, oba s kapacitou 200 osob, poskytuje Bazénové centrum Karlovy Vary. Vedle venkovního dětského hřiště a vnitřního tobogánu je zde k dispozici také sauna, vířivka a občerstvení. Součástí areálu jsou i sportovní haly a parkoviště. Krytý bazén je také v budově Alžbětinských lázních, který je za příznivé ceny přístupný nejen lázeňským hostům.

Hotel Thermal zase láká na venkovní bazén s plaveckými dráhami a relaxační částí i bazén menší, plněný pouze karlovarskou vřídelní vodou s teplotou kolem 38°C. Resort dále nabízí výhledy na kolonádu, saunový svět (od června 2022) i občerstvení v bistrech a restauraci.

Nejen koupání, ale především sportovní vyžití a relaxaci si můžete užít v přírodním koupališti Rolava. Je zde in-line dráha na bruslení, několik dětských prvků pro menší i větší děti, pískoviště, trampolína, především pro seniory prvky na cvičení pro dospělé, hřiště pro plážový volejbal, travnaté odpočinkové plochy, písečné pláže a přírodní koupaliště včetně dvou ostrovů. Kousek od Varů ve městě Ostrov (asi 15 km) je pak oblíbeného venkovní koupaliště Ostrov.

Z přírodních míst ke koupání je to pak oblíbený zatopené lomy Jimlíkov a Dasnice, dále Děpoltovický rybník nebo jezero Medard.

Asi patnáct kilometrů od Karlových Varů leží středověký hrad Loket, ze tří stran obklopený řekou Ohří. Byl založen nejpozději v roce 1234, ze kdy o hradu pochází první písemné prameny. Členové královského rodu pobývali na hradě hlavně v době lucemburské. Během staletí prošel hrad několika stavebními úpravami od románského slohu, gotiku až renesanci, současná podoba hradu je z 19. století. Hrad obstál obléhání za husitských válek, během války třicetileté však už takové štěstí neměl. V 17. století byl vypleněn Švédy, o století později ztratil svou obrannou funkci po vypuknutí městského požáru a město i hrad začal upadat.

Dnes si můžete na hradě kromě krásných výhledů do okolí prohlédnout také expozici historických zbraní, gotické nástěnné malby, dokumenty, porcelán i exponáty loketské sbírky – nábytek, starou lékárnu, dřevěné sochy i loketský meteorit (na nádvoří hradu měl dopadnou v roce 1422), který lákal dokonce i básníka J. W. Goetha. V prostorách sklepního vězení pak za audiovizuálního doprovodu křiků a nářků trestanců a pohyblivých figurín zjistíte vše o středověkém útrpném právu – mučení.

Navštívit zámek ze 17. století a krásnou zámeckou zahradu můžete v nedalekém městě Ostrov. V současnosti v zámku Ostrov sídlí městský úřad a veřejnosti je přístupná Dvorana s expozicí o historii zámku a ostrovského porcelánu.

Po výšlapu na Andělskou horu ve stejnojmenné obci pár kilometrů od Varů vám bude odměnou nejen pěkný výhled do okolí, ale také zřícenina zdejšího hradu. Hrad Andělská hora byl postaven ke konci 14. století, svou největší roli sehrál během husitských válek. Od roku 1428 jej totiž držel husitský vojevůdce a podnikal odsud vojenské výpady do širokého okolí. Hrad poté přestál vypálení Švédy v roce 1635, oheň mu však byl osudným v roce 1718, kdy vyhořel i s městečkem v podhradí.

A pokud chcete výlet na zříceninu spojit s dalšími zastaveními, podívejte se náš tip na výlet z Andělské hory až k novodobým ruinám karlovarských lázní Kyselka, nebo si můžete výlet prodloužit o návštěvu Šemnické skály vzdálené šest kilometrů po naučné stezce Andělská hora - Šemnická skála - Kyselka.

Necelých dvacet kilometrů od centra Karlových Varů, ve městě Bochov, leží hradní zříceniny Hartenštejn a Hungerberg. Ptáte-li se co zapříčinilo fakt, že se v malém severním městě nacházejí hned dvě zříceniny ani ne dva kilometry od sebe vzdálené, důvod je prostý. V první polovině 14. století zde byl vystavěn gotický hrad Hungerberg (první zmínky jsou z roku 1349), který byl zcela zničen v roce 1469 po obléhání vojsk krále Jiřího z Poděbrad.

O pár let později, počátkem 70. let 15. století, nechal proto nedaleko od Hungerbergu vystavět Jindřich II. z Plavna hrad nový s názvem Hartenštejn. Ani tento „náhradní“ hrad se však velké slávy nedočkal, již v roce 1573 je uváděn jako zpustlý. Z původního hradu Hungerberg se dodnes zachovaly zbytky valu a příkop, z hradu Hartenštejn se dochovalo mnohem více částí včetně tří věží a zřícenina je postupně rekonstruována.

Výlet na hrad a zámek Hauenštejn, známý také jako Horní hrad, zabere z centra Varů asi dvacet minut cesty autem. Počátky vzniku hradu nejsou dodnes plně objasněny; mohl být vystavěn ve druhé polovině 13. století jako královský hrad za Přemysla Otakara II. či Václava II., nebo jej mohl založit jeho první známý majitel, loketský purkrabí Mikuláš Winkler někdy kolem roku 1320. Hrad vystřídal mnoho majitelů, od králů Jana Lucemburského a Karla IV., rod Šliků, za jejichž vlády v 17. století hrad doznal značného zvelebení až po rod Buquoyů. Po 2. světové válce byl majetkem státu a chátral, dokonce se uvažovalo o demolici. V současnosti je však objekt udržován a neustále se pracuje na jeho obnově.

Dnes zde můžete v rámci celého areálu hradu navštívit patrová gotická sklepení, zamířit do zámecké kaple, přilehlého arboreta a botanické zahrady, projít se rozlehlým zámeckým lesoparkem nebo se pokochat výhledy z hradní věže nebo vyhlídkového altánku v lesoparku. Je zde možnost také nočních prohlídek, a dokonce i ubytování v podkroví hradního paláce.

Hrad, který přežil od svého založení na přelomu 12. a 13. století mnohé rány, těch největších se dočkal paradoxně až ve století dvacátém. Řeč je o hradu, později zámku Hartenberg, od Varů vzdáleném necelých 30 kilometrů. Hartenberg si prošel obléháním husitů i Švédů v 15. a 17. století, rozsáhlým požárem a na druhou stranu i mnoha přestavbami. Po 2. světové válce byl ale vyrabován a poté obsazen čs. armádou a v 50. letech státními statky. Ze starobylého hradu se stal sklad brambor a prasečák. V roce 1985-1991 bylo dílo zkázy dokonáno úmyslnými požáry.

Záchrana objektu však přišla s novým soukromým majitelem na konci tisíciletí, který společně se Sýpkou ze 17. století a bývalým zámeckým pivovarem o objekty pečuje. I přes všechna úskalí je gotická zřícenina velmi zachovalá a na místě je i několik expozic.

Dalším z tipů je státní hrad a zámek Bečov nad Teplou, od Karlových Varů vzdálen necelou půl hodinu autem. Hrad byl založen na počátku 14. století za vlády Jana Lucemburského jako královské léno. První spolehlivá zmínka o hradu je z roku 1349 na listině vydané bratry z Rýzmburka, prvními známými majiteli hradu. Nejstarší část hradu, kruhová obranná věž, však mohla být postavena už na konci 13. století. Po ní následovala obvodová hradba a obytná část.

Největší rozmach hrad zažívá na počátku 16. století, kdy jej v majetku drží Pluhové z Rabštejna, během té doby byl hrad přestavěn v renesančním duchu. Sláva hradu však končí třicetiletou válkou, po ní je využíván na hospodářské potřeby až do 20. století. V těsné blízkosti hradu byl dvoupatrový, pozdně barokní zámek vybudován v polovině 18. století.

Dnes hrad a zámek nabízí k vidění mnoho zajímavostí a několik stálých okruhů. Nejvzácnějším klenotem je relikviář svatého Maura, na kterém lze nalézt gemy (rytiny) pocházející z 1. až 3. století našeho letopočtu. Samozřejmostí je prohlídka zámeckých interiérů, Bečov ale myslí i na nejmladší návštěvníky. Pro děti od 4 do 8 let má připravenou Procházku minulostí, pro starší do 12 let pak onen relikviář, o kterém se dozví informace zábavnou formou prostřednictvím modelu, na který si mohou i sáhnout. V Bečově můžete po prohlídce hradu a zámku navštívit i místní botanickou zahradu.

A pokud vás zříceniny zajímají natolik, že si za nimi uděláte o něco delší výlet, vyjeďte se na severovýchod od Karlových Varů za zříceninami Šumburk, Perštejn, Egerberk a Hasištejn. Šumburk byl založen v první polovině 15. století, Perštejn byl založen nejpozději roku 1344. Na počátku 14. století vznikl hrad Egerberk, stejně tak jako hrad Hasištejn. Ze všech čtyř hradů se dodnes dochovaly mohutné zříceniny, které potěší nejen historické nadšence. Zříceniny se navíc nacházejí nedaleko od sebe, výlet tedy můžete koncipovat jako cestu po hradních zříceninách.