Kam pro novou energii? Do Panenského Týnce

Náš cíl se nachází přibližně půl hodinky od Kladna, v Panenském Týnci. Najdeme tu úchvatnou vrcholně gotickou stavbu nedostavěného chrámu Panny Marie. Založení chrámu pravděpodobně v roce 1316 inicioval Plichta ze Žerotína, což byl nejznámější český rytíř a slavný válečník. Bojoval například po boku římského krále Jindřicha VII., českého krále Jana Lucemburského či anglického krále Eduarda II.

Svou uměleckou hodnotou se tato stavba řadí k nejdokonalejším českým památkám. Patrně se jedná o dílo pražské parléřovské huti, jež vybudovala také Karlův most či katedrálu svatého Víta.

S historií místa je také spojována svatá Anežka Česká. V areálu chrámu najdeme totiž bývalý františkánský klášter klarisek, který tu pro Anežku nechal v roce 1280 postavit Habart ze Žerotína, otec Plichty. Učinil tak jako poděkování za to, že zbavila jeho manželku neplodnosti.

Traduje se proto, že by v těchto místech mohly ležet ostatky světice, po kterých se do dnešních dnů pátrá. Jakmile byl klášter postaven, dostal Týnec přídomek Panenský. V roce 1382 jej ale postihl požár a z toho důvodu zůstala stavba chrámu nedokončena.

Vraťme se ale zpět k chrámu. Původně byla zamýšlena koncepce trojlodního dvouvěžového klášterního kostela. Dodnes se dochovalo pouze 21 metrů dlouhé a devět metrů široké kněžiště, tři klenební pole trojlodí s hodnotným portálem u vstupu a novější barokní zvonice. Nedokončené stěny mají na výšku 20 metrů.

Za husitských válek byla stavba přerušena a objekt pobořen. Po Bílé hoře se bohužel již ve stavbě nepokračovalo a nedostavěný klášterní chrám zůstal torzem. Klášter klarisek poté v roce 1782 definitivně zrušil Josef II.

Dnes je bývalý klášter ve správě městyse, je rekonstruován a opatřen žlutou fasádou. Využíván je úřadem, který zde má své kanceláře, obecní knihovnu či obřadní síň.

Pověst praví, že se ve zdech chrámu stále zdržuje Plichtův duch, jelikož jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky u kláštera. Pochovat ho zde jako svého nejlepšího bojovníka nechal přímo Jan Lucemburský. Duch brání nedostavěný chrám z toho důvodu, aby na jeho místě nemohla být postavena žádná jiná další stavba. Mohlo by se totiž stát, že by jakékoliv stavební zásahy narušily účinky zdejší pozitivní energie, díky které je místo tak výjimečné.

Chrám je postaven na silné energetické zóně, která kladně působí na deprese, úrazy hlavy a mrtvice. Známý český psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda prý v místech chrámu dokonce naměřil nejsilnější pozitivní zónu, která je označovaná číslem osm. Energetický bod je, jak zde můžeme vidět, označen na dřevěném plánku u vstupu do chrámu, ale najdeme ho i bez něj. Bod je totiž od návštěvníků již dostatečně vyšlapaný.

Pro místní zázrak si do Panenského Týnce ročně jezdí stovky lidí. Ať je to, jak je to, pravdou je, že chrám má své kouzlo a cítíme se tu dobře. A co vy? Už jste vyzkoušeli toto místo s léčivými účinky? Působilo na vás místo pozitivně? Chrám v Panenském Týnci bývá označován za vůbec nejmagičtější u nás. Ať na podobné věci věříte, či ne, nebo se jen chcete podívat na krásnou památku, neváhejte. Na své si tu přijde každý.

Areál je mimo jiné oblíbenou lokací pro svatby či natáčení filmů. Záběry z Panenského Týnce jsme mohli vidět třeba ve snímku Juraje Jakubiska Post Coitum či ve filmech Svědek umírajícího času a Balada o pilotovi.