České a moravské zámky: Tipy kam vyrazit na výlet

Zámek v Hluboké vyrostl ve 13. století, současnou podobu získal přestavbou v 19. století. V té době jej vlastnil rod Schwarzenbergů. Předlohou pro novogotický vzhled se stala anglická královská rezidence Windsor.

Zdejší okruhy seznamují s životem šlechty, zavzpomínat si zde můžete i na řadu českých filmů. Natáčely se zde mj. snímky Pyšná princezna či Tři bratři.

Vranovský barokní zámek se rozkládá nad tokem řeky Dyje na okraji Národního parku Podyjí. Nejprve se zde snad od 11. století nacházel hrad, součást obrany země před nepřátelským vpádem z jihu. V 17. století jej však poškodilo obléhání za třicetileté války, a poté ještě požár, načež byl komplex přebudován.

Mezi hlavní lákadla patří strážní věž ze 14. století s vyhlídkovým ochozem a exponáty skvostů z místní proslulé továrny na kameninu.

Valašskou obec nedaleko Zlína si spíše lidé spojují se slivovicí či zdejším rodákem Bolkem Polívkou. Na zdejší zámek z 18. století by však byla škoda zapomínat. Návštěvníkům je zde představována rozsáhlá obrazová sbírka, za strávený čas stojí i zámecká zahrada.

Duchcovský zámek získal současnou podobu při přestavbě a rozšíření na počátku 18. století. Posledních třináct let svého života zde strávil Giacomo Casanova jako knihovník, na zámku sepsal své paměti. Další expozice se zaměřují na Valdštejny, kterým zámek po více než 200 let patřil.

Krásy renesančního zámku ze 16. století jej v roce 1999 vynesly na seznam památek světového dědictví UNESCO. Jako své sídlo jej dal v 16. století vybudovat nejvyšší kancléř Českého království Vratislav II. z Pernštejna.

V soukromém vlastnictví (tehdy rodu Thurn-Taxisů) zůstal až do roku 1945, kdy jej zabavil stát. Na zámku se v současnosti koná operní festival Smetanova Litomyšl.

Zámek vystavěný na konci 13. století je spjat s osobou arcivévody a později zavražděného následníka rakousko-uherského Františka Ferdinanda d'Este. Zakoupil jej v roce 1887. Dal ho přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Rovněž sem umístil své rozsáhlé sbírky.

V roce 1921 byl zámek i s parkem konfiskován a připadl československému státu. Na zámku má dlouhou tradici chov medvěda ušatého, první medvědy zde začal chovat rod Lobkoviců v polovině 19. století.

Zámkem se stal na konci 16. století, původní gotický hrad dali přestavět majitelé z rodu Žerotínů. Region se však nejvíce rozvíjel, když panství v polovině 18. století získali Haugwitzové. Zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jej museli opustit na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Poté krátce sloužil jako prezidentovo moravské letní sídlo, v roce 1949 byl zpřístupněn veřejnosti.

Návštěvníci si mohou prohlížet apartmány vlastníků, místnosti určené pro hosty či bývalou prezidentskou pracovnu. Nachází se zde rovněž rozsáhlá kolekce tapisérií.

Zámek v obci Javorník získal svůj název jako poctu Janu Křtiteli, patronu vratislavského biskupství (od roku 1930 arcibiskupství). Právě tomu Jánský Vrch patřil s několika přestávkami přes 600 let. V roce 1959 byl zapůjčen Československu, v 80. letech zestátněn.

Turistům se nabízí prozkoumání hospodářského zázemí zámku a jeho půdy či prohlídka jedné z největších sbírek dýmek v České republice.

Barokní zámek Loučeň nacházející se nedaleko Benátek nad Jizerou prošel na počátku 21. století výraznou rekonstrukcí. Na návštěvníky zde čeká anglický park i 12 labyrintů a bludišť.

Zámecká expozice se zaměřuje zejména na rod Thurn-Taxisů, kterému zámek po více než 100 let patřil. Jeden ze salonů je věnován Bedřichu Smetanovi, který strávil poslední roky života v blízkých Jabkenicích a jehož příbuzní byli správci zdejších lesů.

Pozdně renesanční zámek na Klatovsku vyrostl zkraje 17. století. Pro jeho z dálky viditelnou červenou střechu se prodloužil název obce z původního Poříčí. Přibližně od poloviny 18. století již nebyl trvale osídlen, namísto pořádání plesů získal význam jako správní středisko.

Návštěvníci zde mohou nahlédnout do života šlechty, seznámit se s výstavbou zámku a častou změnou majitelů. Za strávený čas stojí i zdejší zámecká zahrada.

Slavkovský zámek je nejvýrazněji zapsaný do českých dějin podle tzv. Bitvy tří císařů, která se odehrála nedaleko něj v roce 1805. Rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I. na zámku pobývali před bojem. Poté se zde utábořil vítězný Napoleon a rovněž tu bylo podepsáno příměří Francie s Rakouskem.

Panství patřilo od počátku 16. století po více než 400 let rodu Kouniců. Na konci 16. století začal růst renesanční zámek, v 18. století byl výrazně přestavěn. Návštěvníky vítají zdejší honosné prostory, mohou se ale také vydat do podzemí a seznámit se s praktikami mučení.

Komplex ve městě u hranic s Polskem skýtá vedle zámku také hrad. Ten zde stojí pravděpodobně od první poloviny 13. století, měl chránit hranici a obchodní cesty. Stavba zámku započala v závěru 16. století.

Rod Clam-Gallasů, který zámek obýval od 18. století, již v roce 1801 zpřístupnil část hradu s rozsáhlými sbírkami zbraní, obrazů a knih. Frýdlant se tak stal prvním veřejnosti otevřeným hradním muzeem ve střední Evropě. Po druhé světové válce byl komplex zkonfiskován a v 60. letech celý zpřístupněn veřejnosti.

Jako řada jiných českých zámků začínal i tento v blízkosti Opavy původně jako hrad. Přestavba příhraniční pevnosti na sídlo započala na přelomu 16. a 17. století, pokračovala po jejím poškození během třicetileté války. Poslední zbytky hradu zmizely na konci 18. století po přestavbě značně požárem poškozené obce.

Zámek se nachází ve stejnojmenné obci v Plzeňském kraji při hranici s Karlovarským krajem. Na konci 16. století vznikl přestavěním a rozšířením středověké tvrze. V roce 1712 jej poškodil požár, což vedlo k další přestavbě. Kvůli vysokým finančním nákladům však nebyla dokončena zcela podle původních plánů.

Manětín tak ale získal svou dnešní podobu. Od 17. století jej více než 300 let vlastnili Lažanští z Bukové, vytvořili z něj významné centrum barokní kultury v západních Čechách. Touto dobou a jejich životem provází i prohlídka zámku.