Jednu z nejkrvavějších bitev české historie připomínají dva monumentální památníky

Během dnešního výletu se vydáme na Kolínsko, konkrétně pět kilometrů západně od Kolína, kde se nachází malá obec Křečhoř. Touto cestou jsme již párkrát projížděli a pokaždé nás lákalo vypravit se k vysokému památníku s okřídlenou sochou, která je vidět již zdáli. Na návsi zaparkujeme u kostela sv. Václava a Božího Těla ze 14. století. U něj pak zabočíme po levé straně na polní cestu.

Památník byl zhotoven dle návrhu V. Weinzettela v roce 1898. Připomíná krvavou bitvu, jež se odehrála 18. června v roce 1757 u Kolína. Za tzv. sedmileté války v ní zvítězilo rakouské vojsko nad pruskou armádou vedenou králem Fridrichem II. Konflikt mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. trval od roku 1756 do roku 1763. V bitvě u Kolína vedl rakouské vojsko maršál Leopold hrabě Daun a pruské armádě velel osobně sám král.

Bitevní pole se rozprostíralo mezi obcemi Kelský dvůr (dnes Vítězov), Kutlíře, Chocenice, Bříství, Křečhoř a Břežany. Vojsko hraběte Dauna postupovalo od Kutné Hory. Prusové, kteří se původně stáhli z Kolína ke Kouřimi, mu vyšli vstříc. Vojska se setkala u Křečhoře, kde na vyvýšině za obcí zaujalo rakouské vojsko obranné pozice.

Přibližně kolem osmé hodiny ranní vydal Fridrich II. povel k útoku. Po třinácté hodině již pruská armáda zaujala výchozí postavení v prostoru Křečhoře a asi o hodinu později zahájila útok pěchota. Štěstí se střídavě drželo obou protivníků a bitva stále nebyla rozhodnuta.

Po sedmé hodině večerní bitva vrcholila. Poslední pruské zálohy, zbytek jednotky pěší divize a zbytek jednotek s podporou jízdy, již poněkolikáté zaútočily. V tento rozhodný okamžik poslal maršál Daun do protiútoku tři jízdní pluky.

Rakouská pěchota společně s jízdou rozbila pruský postup a přinutila protivníka k ústupu. Král Fridrich II. ujel z bojiště k Nymburku bez toho, aniž předal velení svým generálům, a tak v nastalém zmatku velitelé pruské armády ustupovali se svými lidmi podle vlastního uvážení.

Ztráty na životech byly na obou stranách opravdu veliké. Daunova armáda čítala asi 359 důstojníků a 8629 mužů. Pruská armáda ztratila přibližně 396 důstojníků a 13 398 mužů. Hrůznost bitvy dokládají nejen tato čísla, ale též četné hromadné hroby u okolních vesnic, kde byli padlí pohřbíváni.

Již 22. června 1757 založila císařovna Marie-Terezie na počest bitvy u Kolína nový vojenský řád jménem Kolín. Jeho prvním nositelem se nestal nikdo jiný než vítěz bitvy – polní maršál hrabě Leopold Josef Daun.

Památník je opravdu monumentální. Na jeho vrchu sedí mohutný dvojhlavý orel korunovaný císařskou korunou s rozpjatými křídly, jenž v drápech drží palmu vítězství.

Pod nápisem Kolín 18. VI. 1757 byl dříve umístěn bronzový medailon s portrétem císařovny, zasazený ve vavřínové kartuši s válečnými trofejemi a hradební korunou. Ten si již bohužel prohlédnout nelze, neboť byl v posledních letech odcizen.

Součástí areálu je také nedaleký strážní domek, který obýval vojenský vysloužilec, jenž pečoval nejen o samotný pomník, ale také o jeho okolí. Návštěvníkům poskytoval kromě informací i občerstvení.

Ani pomník nebyl během minulých let ušetřen politických konfliktů a v říjnu 1918 jej ohrozilo revoluční obrazoborectví. Konkrétně právě na Křečhoři děsili tehdejšího strážce pomníku, vojenského invalidu Václava Krejčího, výrostci, kteří se dožadovali odstranění mohutného císařského orla. Tehdy zasáhl Okresní národní výbor v Kolíně.

Socha byla ale sejmuta až v dubnu následujícího roku a orel byl pak dlouhá léta uložen v Městském muzeu v Kolíně.

Tímto náš výlet ale nekončí. Z Křečhoře se přesuneme zpět přes silnici do obce Vítězov, odkud se projdeme ke druhému památníku. Cesta k němu vede uprostřed polí, kde najdeme schované kouzelné místo s malými lomy zaplavenými vodou. V létě tu kvetou lekníny, všude zeleň a zpívající ptáci. Je to příjemné místo k relaxaci.

Samotná Bedřichova vyhlídka je umístěna na vrcholu Bedřichova, 279 m n. m. a je, kromě rozhledny „Vodárna“, umístěné na věži bývalé vodárenské věže v nedalekém Kolíně, jedinou rozhlednou v okolí.

Celková výška vyhlídky je 14 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede 66 schodů. Z jejího vrchu se nabízí krásný pohled na Kolín, Velim, Cerhenice, Poděbrady nebo Krkonoše. Je přístupná celoročně a vstup na ni je zdarma.

U rozhledny se nachází další památník bitvy u Kolína, a to ve tvaru obelisku. Vznikal v letech 1841 a dal jej vytvořit majitel kolínského panství Václav Veith. Právě na toto místo se v závěrečné fázi bitvy přesunul Fridrich II., aby ji řídil. Dle vzpomínek současníků měl v době, kdy již bitvu prohrával, pronést k přihlížejícím vesničanům: „Koukejte, koukejte, sedláci, jak královna vyhrává.“ U rozhledny stojí kromě památníku i malý odpočinkový altán.