Je Klenová hradem z Jiráskových Starých pověstí českých?

Jedním z význačných majitelů byl Přibík z Klenové (zemřel roku 1465), významný válečník, který za husitských válek obsadil Stříbro, zásoboval obleženou Plzeň, podílel se na mnohých válečných akcích.

Úspěšný byl i při výpadech do Bavorska, tam škodil velmi, zrovna jako na majetcích Rožmberků. Jako jeden z prvních vnikl do vozové hradby radikálů v bitvě u Lipan. Byl i politikem, jeho věhlas stoupal, zrovna jako majetky. Po zvolení Jiřího z Poděbrad králem se stal členem jeho rady.

Jejich přátelství ale skončilo, když král udělil očekávané pozemky jinému. Píše se o tom ve Starých letopisech českých: „A proto hned Přibík Klenovský proti králi Jiřímu vzal jest zlú vuoli a jednal proti němu všecko zlé. A skrze toho zbožie zbytie veliká jest příčina válek v Čechách, neb jest proti němu pány před svou smrtí velmi nadýmal.”

V noci je prý na hradě slyšet nářek mnichů dominikánů, které Přibík nechal zaživa zazdít do hradeb.

Na Klenové se zřejmě narodil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 až 1621), politik, spisovatel, cestovatel a hudební skladatel. Klenová jeho rodu patřila od roku 1533. Zprvu katolík, někdy mezi roky 1615 až 1618 přestoupil Kryštof k protestantismu. Aktivně se zapojil do protihabsburského povstání v letech 1618 až 1620.

Habsburkové mu nezapomněli, že v čele stavovského dělostřelectva ostřeloval císařský palác ve Vídni. Po porážce na Bílé hoře byl s dalšími pány a měšťany popraven roku 1621 na Staroměstském náměstí.

Byli to Harantové, kteří nechali Klenovou mohutně opevnit. Po Bílé hoře se tu střídali cizáci, kteří k hradu neměli žádný vztah. Klenová pozvolna upadala, až je v roce 1737 jmenována v listinách jako zřícenina.

Když vystoupáte od barokní sýpky, která je galerijním objektem, projdete pod hradbami do vnitřního nádvoří. Tady stojí patrový zámek zbudovaný v novogotickém stylu.

Z hradu se zachovala hranolovitá věž nazývaná Harantova, trojkřídlý palác s arkýřovou kaplí, v renesančním křídle je brána do předhradí, vše obklopují hradby a bašty. Z věže je hezký výhled po kopcovitém okolí.

Uvnitř i vně hradu uvidíte řadu velkých plastik, od roku 1963 je hrad i zámek velkou galerií, částečně pod širým nebem, obrazy najdete v zámku. V salónu jsou fresky od Josefa Navrátila.

Své si Klenová prožila za vlastnictví hraběte Eduarda Stadiona z Thannhausenu, ten koupil ruinu v roce 1832 a nechal ji romanticky upravit. Obnovil velkou věž, zbudoval spodní příchozí bránu, na místě jižního opevnění nechal postavit nový zámek. Jenže ho to stálo tolik peněz, že už roku 1838 musel milý hrabě milovanou Klenovou prodat.

Hrad koupil z romantických pohnutek. Pomohl mu k tomu „nález“ rukopisu zelenohorského na zámku Zelená hora nad Nepomukem. Ve falzu údajně pocházejícímu z 8. až 9. století, o něž se vedly vášnivé až nenávistí oplývající spory, je i báseň Libušin soud.

Obsahuje popis pře bratří Štáhlava s Chrudošem, kde se píše: „Vadíta sě kruto mezu sobú lútý Chrudoš na Otavě krivě, na Otavě krivě, zlatonosně, Stiaglav chraber na Radbuzě chladně, oba bratry, oba Klenovici…“ (Hrady a jejich záhady, strana 74)

Text je v podivné rádoby staročeštině, je málo srozumitelný, ale Stadionovi to stačilo, aby si usmyslel, že si kupuje jeden z nejstarších českých hradů spojených s pradávnou historií. Ale ti Klenovicové byli příčinou, proč se Stadion domníval, že by mohl být vlastníkem praprahradu.

Vše se točí kolem existence či neexistence postav, jak je představil čtenářům Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Jsou to hezké vyprávěnky, ale…

To ale nebrání navštívit jeden z hradů, které byly součástí hraničních pevností hlídajících obchodní stezku od Klatov přes Šumavu do Bavor.

Janovice nad Úhlavou měly v minulosti velmi silnou vojenskou posádku. Vojáci občas cvičili i na hradě.

Klenovské panství zestátnili v roce 1948, při kolektivizaci v roce 1951 připadlo místnímu JZD. Předtím patřil zámek rodině Vrbových, do roku 1978 tady bydlela malířka Vilma Vrbová-Kotrbová (1905-1993). Objekt pod vedením družstva chátral, rozvalu zabránil malíř Vladimír Levora, kterému se podařilo v roce 1963 iniciovat vznik galerie pod širým nebem a instalaci obrazů v zámku (Okresní galerie Klenová byla založena v roce 1964).

K dalšímu se váže řada peripetií, do roku 1989 tu byla galerie s expozicí děl národní umělkyně Vrtbové-Kotrbové. Hrad byl kvůli různým haváriím z velké části uzavřen. Důležité je to, že malířka Vrbová-Kotrbová dostala v restituci majetek zpět, poté ho věnovala Klatovské galerii.