Informační centrum v Protivíně je současně malým muzeem a galerií

Špitál pro chudinu zde zřídila urozená dáma Maxmiliána Veronika Švihovská z Riesenberka a Sswihowa v 17. století. Později stejně tak objekt poskytoval své služby za časů Schwarzenberků, aby díky knížeti Janovi z tohoto rodu špitál přešel darem na město. Kaplanka tvoří jeden celek s kostelem sv. Alžběty Portugalské, mají společný kameny dlážděný dvorek se vchody proti sobě.

Momentálně hned jako první po vstupu do informačního centra zaujme nedávno instalovaná expozice, věnovaná protivínskému rybářství. Aby ne, v okolí je spousta rybníků a jedním z častých cílů, zejména cykloturistů, je známá soustava rybníků a krajinná oblast, vedená jako přírodní památka Zelendárky.

Část této expozice, kterou je zde možno zhlédnout do konce května a jež je věnovaná 100. výročí rybářské MO Protivín, tvoří fotografie.

Rozmístěné jsou zejména hned u zdroje informací, zprostředkovaných příjemnými pracovnicemi informačního centra, jiné jsou v chodbičce k dalším expozicím, kde je malé akvárium s několika živými rybami tuzemských rybníků, ale i další ryby a preparovaná zvířata.

Přízemí patří stálé expozici zoologického muzea. Z výšky svého skeletu shlíží žirafa, v trojici koster nosorožců je i mimořádný pár Dan a Saša, oba dovezeni z JAR do ČSSR v roce 1980.

Jejich příběh provází vzájemná, u samců nosorožců neobvyklá celoživotní párová partnerská láska, končící smrtí Saši v březnu roku 2008. Její životní partner se odebral do nosorožčího nebe ani ne týden po ní, zlomen steskem.

Dále je zde stálá expozice připomínající zdejšího rodáka, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Světlo světa spatřil v neblahém roce 1914, nepřála mu ani léta padesátá, kdy byl dokonce za svoji tvorbu a postoje roku 1952 zatčen StB a uvězněn, ve vazbě strávil devět měsíců a propuštěn byl jen díky amnestii prezidenta. Vcelku logicky následoval podpis Charty 77 a pozdější emigrace. Jeho rodný dům s pamětní deskou stojí poblíž areálu pivovaru Platan, přímo proti sokolovně.

Ne náhodou je celý název „íčka“ často uváděn jako Infocentrum Protivín – Galerie Kaplanka. V podkroví je pod trámy totiž působivě umístěna galerie. V současné době – do 29. dubna – hostí výstavu Ateliéru „K“ z Nepomuku.

K vidění jsou coby stálá expozice modely našich hradů a zámků ze špejlí, jejich autorem je Ladislav Novák z Myšence, z něhož cesta k Protivínu opravdu netrvá hodinu, jelikož ten je po toku Blanice ještě blíž než Maletice, z nichž chrabrý hrdina písně Na břehu Blanice pocházel a do Mýšence do školy chodil. V Myšenci jsou přímo v zástavbě skromné zbytky přemyslovského hradu a geologická zajímavost zvaná Myšenecká slunce.

Až tedy v Protivíně projdete menší brankou, vlevo od brány s obnoveným erbem Jiřího Vratislava z Mitrovic a jeho manželky a následovnice, zmíněné Maxmiliany Veroniky z Ryzemberka a Sswihowa, můžete nejprve posedět na staré kamenné lavičce na dvorku. A nasát zde atmosféru místa, které pro dobré účely zbudováno bylo a slouží jim dodnes, byť již ne churavé chudině, ale turistům, objevujícím kouzlo jihu vlasti, a zájemcům o přírodu, umění a historii.

A kdo zamíří na Zelendárky, dozví se o nich více ZDE.

Pokud někdo touží vidět krokodýly, právě v Protivíně to umožní krokodýlí zoo, provozovaná tím samým přírodovědcem, který poskytl ze své bohaté sbírky kostry nosorožců Kaplance. Tolik druhů a jedinců těchto plazů pohromadě v Evropě nenajdete.

K vidění jako jedna z nich je kostra Davida, největšího nosorožce této planety, který, jako většina exponátů ze sbírky Miroslava Procházky, byl k nám importován z Afriky Josefem Vágnerem do známého safari parku ve Dvoře Králové.

Kdo před plazy dává přednost pivu, může si domluvit exkurzi v místním pivovaru Platan i ochutnat, jak se zde vyráběnému pivu daří od 16. století, kdy tu zlatavý mok již vařili.