Článek
Nejdříve zde začátkem 14. století stával hrad Skála, který založil Hynek z Valdštejna. V pozdější době se mu začalo říkat Hrubá Skála, aby se svým názvem odlišil od blízké Malé Skály nad Jizerou. Místo bylo pro výstavbu vybráno pro nové panství velmi dobře, jelikož přírodní podmínky skvěle splňovaly obrannou funkci. Hynkovi potomci hrad vlastnili do roku 1416, kdy přešel do rukou pánů z Jenštejna. Od roku 1460 pak patřil Zajícům z Házmburka.
Jan Zajíc z Házmburka byl toho času členem Zelenohorské jednoty a postavil se proti králi Jiřímu z Poděbrad. Z toho důvodu byla Skála spolu s jinými hrady v roce 1469 obležena a dobyta královským vojskem. V roce 1492 připadl hrad do vlastnictví Svojanovských z Boskovic, za jejichž držení dosáhlo skalské panství rozsahu 54 vsí nebo jejich částí. Přišlo však zadlužení Jana Svojanovského a ten byl nucen panství postupně odprodat Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic.
Zikmund se svými potomky přestavěl gotický hrad na trojkřídlý renesanční zámek. Další z rodu Albrecht Jan se v roce 1618 postavil proti císaři Ferdinandovi, za což by ho jistě čekal trest smrti. Zemřel však dříve, než se tak mohlo stát, a jeho panství přešlo následně do rukou Albrechta z Valdštejna.
Letohrádek Belveder u Kutné Hory shořel o čarodějnicích
Měl být zničen
Albrecht byl v roce 1634 zavražděn v Chebu a novým majitelem Skály se stal Maxmilián z Valdštejna. Za třicetileté války zámek velice utrpěl a řada obcí byla vypálena a opuštěna. Hrubá Skála měla být podle rozhodnutí z roku 1658 zbourána, aby nemohla v případě války sloužit jako opěrný bod nepříteli. Díky Arnoštovi Josefovi z Valdštejna, vnuku Maxmiliána, a jeho protestům bylo však rozhodnutí odvráceno.
Turisté mohou vystoupat na místní vyhlídkovou věž.
Na zámku dokonce dvakrát propukl požár, a to v letech 1710 a 1804. V obou případech se však zámek povedlo opravit. Poslední z rodu Valdštejnů, František Adam, prodal Skálu roku 1821 Janu Lexovi z Aehrenthalu. Tento rod nechal Hrubou Skálu přestavět v novogotickém slohu. V roce 1945 zabral zámek stát a zanedlouho poté objekt získaly komunistické odbory, které jej předělaly na rekreační zařízení. Tím došlo k nenapravitelným škodám na zámeckých interiérech.
K zámku se dostaneme po kamenném mostě zdobeném barokními sochami. V současné době zámek slouží převážně jako hotel. Vystoupat můžeme na vyhlídkovou věž, z níž je opravdu krásný výhled na Hruboskalsko a okolí. V prostorách zámku lze též uspořádat svatbu. V areálu se vpravo za mostem nachází romantický altánek s lavičkami a malé jezírko. To vše podtrhává atmosféru ideálního místa pro takovouto slavnostní událost. Svatební pár čeká dobová hostina a na obřad může dokonce přijet v kočáře.
Kromě obhlídky zámku se zastavíme i v kostele sv. Josefa z roku 1812 ve stylu romantické gotiky, v němž je ukryt cenný barokní obraz Svaté rodiny ve stylu Petra Brandla. Ten najdeme hned před vstupní branou. Navštívit lze i zámeckou restauraci.
Adamovo lože
Cestou z prohlídky se rozhodně stojí za to zastavit na dvou vyhlídkách, a to na Zámecké a Mariánské, z níž je úchvatný výhled na zámek Hrubá Skála, hrad Trosky či vrch Kozákov. Pod Mariánskou vyhlídkou objevíme symbolický hřbitov horolezců, kteří tu zahynuli na svých výpravách.
Opomenout nelze ani Adamovo lože, což je reliéf vytesaný do pískovce připomínající pohovku. V 18. století ho dal zhotovit maltézský rytíř František Adam z Valdštejna. Jednalo se o oltář lásky se sochou milenecké dvojice s Amorem a velkou pohovkou se lvy. Kromě lavice se však nic z toho nedochovalo.
Čertova stopa
Na Hruboskalsku se vypráví pověst o hradním pánovi, který si za krásného letního podvečera vyšel do skal. Najednou mezi nimi spatřil plápolat oheň, u něhož seděla tajemná postava. Přiblížil se, aby neznámému viděl lépe do obličeje a třeba s ním prohodil i pár slov. Zhrozil se však, když zjistil, že u ohně sedí pekelník.
Ten se hradního pána zeptal, zda by si s ním nezahrál karty. A tak si zahráli. Jak jinak než o jeho lidskou duši. K čertově nelibosti ale hradní pán vyhrál. Čerta popadl vztek a začal běsnit. Narážel do skal, v nichž tak zanechal své otisky. Do jedné z nich zaťal drápy natolik silně, že je v ní jeho otisk vidět dodnes.
Právě u Hrubé Skály začíná jedna z nejoblíbenějších výletních tras v Českém ráji. Vede Hruboskalským skalním městem s řadou vyhlídkových plošin ke skalnímu hradu Valdštejn a dál až ke skalní vyhlídce Hlavatice nad Turnovem. Zmínit musíme samozřejmě i nedaleký oblíbený autokemp Sedmihorky.
Hruboskalsko nabízí únik před ruchem měst.
Zámek se díky svým krásným skalním siluetám objevil například v pohádce Princ Bajaja. Natáčelo se třeba na nádvoří zámku nebo ve skalách, kam se princ jezdil ukrývat se svým přítelem, mluvícím bílým ořem. V pohádce S čerty nejsou žerty, která byla též natáčena v Českém ráji, můžeme poznat Hruboskalsko například v záběru, kdy se princeznám Karolíně a Adélce kvůli Petrovi splaší kočár.
I oblíbená komedie Marie Poledňákové Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) zavítala s kamerou právě sem. Konkrétně zde můžeme poznat Skautskou věž, kterou ve filmu nazývají Dračí zub. Scéna, kdy bere tatínek (František Němec) syna Vaška (Tomáš Holý) i přes zákaz maminky (Jana Preissová) lézt na skálu a Vašek poté dostane výprask za porušení slibu, je nezapomenutelná.