Článek
Jeden z nejmohutnějších a nejvýznamnějších moravských hradů ze 13. století, vypínající se ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, tak máte na dosah.
Hrad patřil mocnému rodu Pernštejnů a doznal mnohých úprav i významných dostaveb. Byl skvěle opevněn, takže nebyl nikdy dobyt. Práce na něm byly ukončeny v 16. století a tak ho vlastně známe dodnes. Výjimkou jsou snad jen interiéry hradu, které připomínají svým stylem spíš prostory zámecké.
Nechybí ani bílá paní
Návštěvník se může rozhodnout pro některou z více či méně náročných tras. Zvolit může výklad o historii interiéru a jeho změnách do 19. století nebo jiný, seznamující se stavebním vývojem hradu, či prohlídku příkopů, hodinové věže s kaplí a zákristií. Jako každý „slušný“ hrad má i tento svou hlubokou hladomornu.
Na Pernštejně nesmí chybět ani obligátní bílá paní. Navíc se může pochlubit dalšími neobyčejnými „nástrahami“ v podobě zrcadel, kam není radno hledět, pokud si návštěvník nechce zahrávat se svým zjevem. Dále není dobré sahat na kámen v mohutné zdi označený tajemným nápisem, neboť jde o život. V jednom z výklenků na hradě má prý být dokonce ukryt poklad.
Pernštejn figuroval také v četných filmech, jako třeba Kam čert nemůže nebo Jak se budí princezny atd. Pokud chcete poznat další zajímavé místo, zajeďte do tři kilometry vzdáleného Vítochova.
Poutní kostel sv. Michaela leží ve výšce 626 m n. m. u vesnice Vítochov na Vysočině. Obec je součástí města Bystřice nad Pernštejnem. Původně nesla tato sakrální stavba název Kostel sedmi borů. To proto, že kolem stály krásné borovice. Několik vzrostlých zdobí blízké okolí kostela dodnes.
Historii kostela nelze opřít o žádné dokumenty. Pouze ze svědectví stavby se historici domnívají, že kamenný románskogotický kostel pochází ze 13. století. Podle pověsti byl postaven na základech ze století jedenáctého.
Sv. Michael patří k nejstarším na Moravě a není divu, že působí překvapivě a ojediněle, vždyť jemu podobný bychom v republice těžko hledali. Navíc na místě, kde stojí, se našlo pohanské pohřebiště a pravděpodobně jsou zde pohřbeny oběti z doby třicetileté války.
Záhadné gotické fresky
Záhadné gotické fresky zobrazují hvězdnou oblohu, na svou dobu netradičně, a to z pohledu z vesmíru na Zem. Tyto neobvyklé fresky přitom vznikly kupodivu ve 14. století. Vzácný kostelík má i svou pověst o vzniku, která pochází z doby Velkomoravské říše. Svatý Metoděj tehdy vyjížděl se svou družinou do okolních vesnic, kde vedl diskuse o víře. Navštívil tak i Vítochov, kde byl přijat zdejším významným mužem.
Protože ho Metoděj zaujal, nechal na jeho počest postavit kapli a přestoupil na křesťanskou víru. Z té doby prý pochází i současný oltář a křtitelnice. Působivý kostel sv. Michaela má neobyčejné kouzlo, které navíc umocňuje okolní úchvatná krajina Vysočiny.
Neopakovatelná atmosféra tohoto místa jistě oslovila i herce Luďka Munzara, který nedaleko kostela vysadil v roce 2002 v rámci cyklu Paměti stromů malou borovici. U ní je pak umístěna kamenná deska vypovídající o této události.
