Hrad Kašperk je klenotem šumavských lesů

Hrad Kašperk se pyšní titulem nejvýše položeného královského hradu v Čechách (886 m n. m.) a jeho siluetu lze spatřit z mnoha šumavských vyhlídek. Hrad nechal postavit v letech 1356–1361 český král a římský císař Karel IV. Právě na jeho počest dostal jméno Karlsberg.

Obdélný palác byl postaven na 18 metrů úzkém a 116 metrů dlouhém kamenném ostrohu. Na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, jež je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro je napojeno i hradní nádvoří sloužící jako hospodářské zázemí. Ačkoliv byl hrad královský, spravovala ho šlechta, nikoli královská komora. Králové jej pronajímali tzv. zástavním držitelům věrným koruně.

Karel IV. měl k vybudování na severovýchodním výběžku kopce Ždánova tři důvody. Chtěl střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit část důležité obchodní trasy, tzv. Zlaté stezky. Zlatá se jí říkalo pro její nevšední výnosnost obchodu, jenž na ní probíhal.

Tomu tak bylo v době, kdy byl v českých zemích výrazný nedostatek soli, a právě ta byla základním zbožím dováženým do Čech. Mimo sůl k nám též proudily drahé látky, koření, víno či jižní ovoce. A na oplátku se od nás vyváželo obilí, chmel, slad, med, vlna a české pivo. Jak je vidno, ve 14. a 15. stol. se Kašperku opravdu dařilo.

Byly však i doby, kdy se nad Kašperkem stahovala mračna. I přes svou důležitost začal od 16. století ztrácet význam, postupně chátral a vládci byli nuceni vše rozprodat. Později proto hrad odkoupilo město Kašperské Hory, v jehož vlastnictví zůstává dodnes.

V roce 1655 byl císařem Ferdinandem III. vydán příkaz zbořit některé hrady, mezi nimi měl být i Kašperk. Naštěstí k jeho destrukci nedošlo. Nedobře vypadala také situace v roce 1938, kdy došlo k vysídlení Čechů z pohraničí. Němci totiž hrad jako poděkování za vysvobození darovali samotnému Hitlerovi. Ten však tehdejší zříceninu odmítl.

Přijíždíme na parkoviště, od něhož vede k hradu příjemná a zcela nenáročná 1,5 kilometru dlouhá procházka po zelené. Cesta je schůdná i pro rodiny s dětmi či na kole. My se však nejprve vydáme žlutě turisticky značenou cestou na Pustý hrádek (924 m n. m.), který je o něco výše položený než samotný Kašperk. Slibuje totiž nejhezčí pohled na hrad.

Na rozcestí tedy neodbočíme doprava rovnou k hradu, nýbrž doleva, kde následně vede lesní cesta do mírného stoupání. Po necelých 700 metrech dorážíme do cíle. Jak vidíme, z hrádku mnoho nezbylo. Dnes se jedná spíše o vyhlídkové místo, na které vede pár schodů.

V minulosti ale zastával Pustý hrádek důležitou funkci. Od poloviny 15. století býval předsunutým opevněním hradu, jenž měl v případě vojenského útoku Kašperk z vyšší pozice ochránit. Byl to samozřejmě i strategický krok, protože z tohoto místa byla nejlepší palebná pozice. Místo muselo být tedy obsazeno dříve, než by tak učinil případný nepřítel. Kašperk nebyl nicméně za dobu své existence nikdy obléhán, a tedy ani nikdy dobyt.

Z Pustého hrádku je opravdu dechberoucí výhled na celou Šumavu i na samotný hrad. Člověk se tu cítí opravdu skvěle, a proto souzníme s kašperským mottem, které praví: „Z Kašperku vidíte vše s nadhledem.“

Cesta dále pokračuje směrem dolů k hradu, avšak mnohem strmějším terénem, posetým kameny a kořeny. Po trase potkáváme další turisty, kteří zvolili cestu nejprve ke Kašperku a až poté na vyhlídku. Tato kamenitá cesta je i směrem vzhůru samozřejmě schůdná. Za nás však můžeme doporučit trasu nejprve na Pustý hrádek a poté dolů k hradu.

Kašperk je také spojován s celou řadou tajemných příběhů; prý je tu k vidění nejedno strašidlo. Mezi ty nejznámější a nejstrašnější patří Šplhavec, jenž údajně slézá hlavou dolů po zdech z oken do oken a láká náhodné poutníky. Bílé zjevení má prázdné oční důlky, dlouhé prsty a své oběti trhá na kusy. Po tomto strašidle je dokonce pojmenované hradní pivo.

Další přízrak, který bychom po cestě rozhodně nechtěli potkat, je Swiza. Podle pověsti jde o ženu oděnou do vlčí kůže s jeleními parohy. Říká se, že je předzvěstí pohrom, a při pohledu na ni můžeme dokonce zkamenět.

Nenechme se však zastrašit. Na Kašperku nejsou jen zlí duchové. Vypráví se tu také o skřítcích střežících zlaté doly ukryté pod hradem. Je tedy možné, že nějakého malého ochránce zlata uvidíme. Nebo se rovnou poohlédneme po žlutém třpytivém pokladu?

Kašperk mimo jiné proslavila i pohádka Anděl Páně (2005). Není divu, že kouzlo šumavských lesů a krajina okolo Kašperských Hor okouzlila i režiséra Jiřího Stracha. Kdo by neznal příběh o nešikovném andělu Petronelovi (Ivan Trojan), který je za trest Bohem (Jiří Bartoška) seslán na zem a musí napravit alespoň jednoho hříšníka. Průvodce po světě mu dělá čert Uriáš (Jiří Dvořák), jenž se dobře baví na jeho účet. Osud je zavede právě na hrad, který je sídlem nafoukaného hraběte Maxmiliána, do něhož je zakoukaná služebná Dorotka.

V pohádce se objeví záběry okolních lesů, ale i příjezdová cesta k hradu a nádvoří. Například kostel sv. Mořice, v němž jsou na konci příběhu Maxmilián s Dorotkou oddáni, najdeme také nedaleko, konkrétně na kopci Mouřenec nad Annínem. Hradní interiéry se poté natáčely převážně na Českém Šternberku a záběry z trhu patřily nádvoří hradu Křivoklát.

Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Hrad Kašperk

Mohlo by se vám hodit na Zboží.cz: Anděl Páně