Článek
Podle legendy mocnému jihočeskému vladykovi utekla dcera za svou láskou - urozeným, ale chudým pážetem. Otec své dítě nejdříve proklínal, potom bědoval, až se ji vydal v přestrojení za starého muže hledat. Již se vzdával naděje, když se vyčerpaný dostal ke tvrzi a požádal o vodu.
S překvapením zjistil, že dívka, která se ho ochotně ujala, je jeho dcera, v té době již šťastně provdaná za majitele tvrze, mladé páže. Otec se usmířil s dcerou i jejím mužem a šťastný, že své dítě našel, strhl si z tváře nalepené umělé vousy. A tak přišla tvrz ke svému jménu: Voustník se postupem času přeměnil na Choustník. Méně romantická verze zní, že hrad (původně Chustník) přišel k názvu od kopce křovím (chustem) porostlým.
Po žebříku k erbu
Hrad byl založen okolo roku 1260, kdy toto území věnoval pánům z Poděbrad (později zvaným z Choustníka) král Přemysl Otakar II. výměnou za Poděbrady. Ve znaku měli páni z Choustníka žebřík na modrém poli. Traduje se, že pocházel od jejich předka Jindřicha, kterému ho daroval první český král Vladislav I. Dobývali spolu Milán a Jindřich údajně jako první (právě díky žebříku) přelezl zeď.
Prvním jménem spojovaným s hradem je Beneš z Choustníka. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové, kteří ho zpočátku spravovali společně, avšak později (zřejmě kvůli ekonomickým neshodám) přistoupili k řešení v Čechách ojedinělému - hrad si mezi sebou rozdělili a rozšířili každý po svém. Vznikl tak jediný „dvouhrad“ u nás, šlo vlastně o dva paláce se společnými obrannými hradbami.
Roku 1322 Choustník koupil Petr I. z Rožmberka, který tak rozšířil své rozsáhlé panství na severovýchod. Rožmberkové zde sice nesídlili, hrad spravoval jejich purkrabí, avšak na přestavby a úpravy se nezapomnělo. Zvláštní pozornost jim věnoval hlavně Oldřich z Rožmberka, který se věnoval hlavně opevnění. Za husitských válek zde věznil kněží vyznávající kališnickou víru.
Přes balvany do muzea
V roce 1597 prodal poslední Rožmberk Petr Vok hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zchátrat a už od roku 1614 byl veden v záznamech jako pustý.
Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do roku 1932, kdy tehdejší majitelé postoupili hrad Klubu čsl. turistů. V současné době je v majetku obce Choustník, což je v naší zemi poměrně neobvyklé.
Okolo hradu panuje atmosféra plná tajemství. Vypráví se, že sklepení jsou plná pokladů, že kachna, kterou vpustili do místní studny, vyplavala na rybníce Jordán u Tábora. Další „povídačka“ tvrdí, že balvany, které se válejí na úpatí kopce, na němž hrad stojí, valil Žižka na své protivníky.
Když byly na zámku dole v obci nalezeny vysoké okované boty, byly okamžitě přejmenovány na Žižkovy a přemístěny do Soběslavského muzea. Ačkoliv historikové dokázali, že Žižka na Choustníku nikdy nebyl, je to příjemný cíl výletu a jistě si zaslouží naši pozornost.
Krajina mládí ušlechtilé hraběnky |
---|
V choustnickém zámku, který se nachází ve vesnici dole pod hradem, prožila své dětství hraběnka Eleonora Kounicová. |
Božena Němcová jí věnovala svou Babičku a hraběnka, veliká vlastenka a žena soucítící s chudými, ji i její rodinu finančně podporovala v období jejich největšího strádání. |
Za první „nástin“ Babičky spisovatelce poslala 50 zlatých s tím, že za každou novou stránku knihy dostane 20 zlatých jako honorář. |
Královna české literatury o štědré a milosrdné šlechtičně napsala: „To je dáma, která umí dávat, aniž by tím člověka ponížila.“ |
Otevírací doba:
duben, květen, září, říjen - soboty, neděle, svátky 9-17 hod
červenec, srpen - denně 9-17 hod
Vstupné: dospělí 20 Kč, děti 5 Kč