Hrabě Harrach Krkonoše miloval, vybudoval rozhlednu, silnice a přivezl lyže

Stopy jeho ušlechtilého vztahu najdeme na mnoha místech západní části hor, tedy na území bývalého Harrachova jilemnického panství.

Lesní hospodářství dosáhlo v jeho éře jednoho ze svých vrcholů. Velkou pozornost věnoval zdokonalování krkonošských komunikací včetně turistických cest. Západní hřebeny výrazně zpřístupnila dnešní Harrachova cesta vedoucí z Harrachova údolím Mumlavy k Labské boudě a do Špindlerova Mlýna–Bedřichova, vybudovaná v letech 1876–79.

Hrabě dbal, aby cesty byly značeny vedle německých i českými informacemi. Roku 1889 stál u zrodu jilemnického Klubu českých turistů (KČT) a o tři roky později byl pro mimořádné zásluhy jako první jmenován čestným členem KČT.

Dobře si uvědomoval, že horskou přírodu je třeba chránit. Roku 1904 zřídil v Labském dole na severním svahu Krkonoš první krkonošskou přírodní rezervaci o rozloze přes 60 hektarů. Rozmach hospodářství a turistiky západních Krkonoš by nebyl myslitelný bez dobrého vlakového spojení. I tady hraběti Janu Harrachovi náleží podstatná zásluha na vybudování místní dráhy z Martinic v Krkonoších do Rokytnice nad Jizerou.

Vědom si významu turistického ruchu nechal postavit na Žalém roku 1890 dřevěnou restauraci. O dva roky později místo nevyhovující železné rozhledny charakteristickou kamennou věž, kterou s oblibou navštěvujeme dodnes. Rozmachu turistiky hrabě bezděky napomohl také tím, že v roce 1892 nechal přivézt na jilemnické panství první lyže, a učinil tak z Jilemnice kolébku českého lyžování.

Doklady o tom přináší expozice „Bílou stopou – kapitoly z dějin českého lyžování“. Je součástí rozsáhlého projektu v památkově chráněném objektu čp. 1 – Jilemnice, v rámci něhož město zrekonstruovalo budovu bývalého zámeckého pivovaru. Projekt byl podpořen grantem Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu ve výši téměř 42 miliónů korun.

Expozice zachycuje vývoj lyžování na území našeho státu od zavedení prvních lyží až do roku 1938. Představuje život prvních „skijáků“, nejstarší dochované české lyže, první lyžařské ceny a medaile.

Návštěvníci se seznámí s vývojem lyžařské výzbroje a výstroje, vznikem prvních lyžařských spolků. Nechybí ani špetka lyžařského humoru či dobový filmový záznam. Expozice je myšlenkově zasazena do evropského kontextu tak, aby dobře vynikla pozice našich lyžařů (českých i německých) v mezinárodních souvislostech.