Článek
V průběhu dalšího tisíce let se na jeho dvou vrcholech vystřídaly řady keramických kultur a nakonec Hostýn obsadili Keltové. Ti zvýšili hradby a vybudovali na Hostýně doslova vojenskou pevnost. Z Hostýna bylo snadné kontrolovat Jantarovou stezku, která stovky let sloužila jako „dálnice mezi severní Itálií a Baltským mořem".
Pod Hostýnem tak putovaly karavany s jantarem, medem, kůžemi a otroky do Itálie a zpět přinášely bronzové soupravy, sklo a další luxusní zboží. Možná právě díky této stezce na Moravě vzniklo několik prosperujících keltských oppid.
Ve středověku si místní lidé neuměli vysvětlit původ záhadného opevnění Hostýna. Zřejmě Václav Hájek z Libočan vytvořil v 16. století legendu o zázračném vítězství Jana ze Šternberka nad Tatary na Hostýně. Tento příběh se v pobělohorské době proměnil v mariánskou legendu a na vrcholu Hostýna vyrostla poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie.
Pozoruhodné jsou kapličky křížové cesty, která vede mezi oběma vrcholy Hostýna. Počátkem dvacátého století je navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič v secesním slohu kombinovaném s prvky lidové architektury.
Téměř za humny Hostýna začíná Valašsko. Vzniklo tak, že do lesů pod Hostýnem byli po třicetileté válce deportováni valašští rebelové ze Vsetína. Těm po potlačeném povstání hrozila smrt, vrchnost jim ale udělila milost s tím, že se přestěhují do hostýnských lesů a založí tady obec.
Rebelové z Valašska tak pod Hostýn přinesli svoji víru, pastýřskou kulturu a vznikly tak Rottalovice. Ty byly přejmenovány na Rusavu, podle stejnojmenného potoka, který se při deštích zbarvuje do "rusé barvy". Rusava, rozložená v dlouhém údolí, odolávala civilizačním vlivům a po dlouhou dobu si ponechala svůj osobitý charakter. Pod Hostýnem tak vzniklo „ Valašsko v malém“.
