Článek
Starý hořovický zámek se nachází na místě bývalé gotické tvrze ze 13. století asi 300 metrů od zámku nového. Nejspíše se jednalo o královský hrad. Majiteli byli pánové ze Žerotína a koncem 14. století král Václav I.
V zámek se tvrz proměnila koncem 15. století a z této doby zůstaly zachovány zbytky ostění pozdně gotických portálů ve sklepě. Od roku 1525 se majiteli stali pánové z Říčan a v roce 1626 panství zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic. Již ve druhé polovině 17. století však starý zámek přestal vyhovovat nárokům šlechty, která se proto rozhodla pro výstavbu zámku nového. Starý byl využíván už pouze jako úřední budova a v roce 1929 jej prodali státu. Dnes zde sídlí Policie ČR a muzeum.
Na počátku 18. století tedy nechali noví majitelé, pánové z Vrbna a z Bruntálu, vystavět rozlehlý zámek v barokním stylu. Svou současnou podobu zámek získal díky přestavbám ve druhé polovině 19. století v době, kdy panství koupila hesenská knížecí rodina pánů z Hanau.
Sezení na zámeckém nábytku povoleno. Obnovený klášter v Plasích láká na novou prohlídku
Knížata z tohoto rodu se řadila ke staré německé šlechtě a Friedrich Wilhelm byl posledním kurfiřtem hesenským. Oba rody na Hořovicku rozvíjely výrobu litiny, jejíž význam dosahoval evropské úrovně již v 19. století.
Zámky v Hořovicích najdete dva, starý a nový (na snímku).
Posledním majitelem se stal hrabě Jindřich z Hanau–Schaumburgu. Za 2. sv. války bojoval v německé armádě, kde padl do zajetí v severní Africe a na Hořovice se již nikdy nevrátil. V červnu roku 1945 byl na základě Benešových dekretů majetek zkonfiskován. Následně nový zámek zabral oddíl sovětské armády, který jej vyraboval a zdevastoval. Trvalo dlouho, než se z této události památka vzpamatovala. Dnes je ve vlastnictví státu.
Park se Sluneční bránou
V Hořovicích nás čeká nejprve procházka v hezkém parku. Nejvíce nás zaujme pozdně barokní Sluneční brána, která je zasazená do pilířů nesoucích sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Je ozdobou celého parku a nelze ji, ani velké slunce s paprsky přehlédnout.
I veškeré další sochy v parku jsou Braunovým dílem. Třeba ty s Herkulovou branou, kterou návštěvník projde jako první u vstupu. Uprostřed parku stojí jedna zcela nepřehlédnutelná vysoká socha Bedřicha Viléma Hesenského.
Sluneční brána je skutečně nepřehlédnutelná.
Kolem roku 1800 byl za Rudolfa z Vrbna francouzský park upraven na přírodně krajinářský, přičemž zachována zůstala hlavní lipová alej i ostatní cesty. Za posledního majitele Jindřicha Schaumburka byl v letech 1939-1940 na jižní straně parku vybudován bazén, ve kterém dnes vidíme plavat pár oranžových rybiček. V jeho blízkosti se nachází také pěkný altán a grotta.
Jelikož nás při návštěvě zastihl déšť, posloužil altánek jako příjemné útočiště. Na zámku je k dispozici i útulná kavárna. Posedět lze nejen uvnitř, ale za dobrého počasí i venku v parku.
Příběh prince Tassila
Zámek nabízí zajímavé historické interiéry a pokoje zařízené tak, jak vypadaly za posledních šlechtických majitelů. Nechybí panské místnosti ani pokoje pro služebnictvo.
Rozlehlý zámecký park byl několikrát upraven.
V parku se nachází altán, ale i grotta.
Na výběr máme hned ze tří okruhů. Základní okruh Život na panském sídle nám dovolí nahlédnout do reprezentačních prostor, jako jsou Hlavní sál, herna či Zlatý salonek a lázně kněžny. Vstoupit smíme i do významné knihovny, kterou si pro své studium vybral třeba František Palacký.
Co nám jistě utkví v paměti, je pokoj prince Tassila, hraběte ze Schaumburka a bratra posledního majitele Jindřicha. V pokoji si lze prohlédnout vak padáku a trosky z letadla, ve kterém zahynul. Vystavena je tu přístrojová deska a pilotní sedačka. Tassilo se věnoval letecké akrobacii a svoje letadlo prý často parkoval na louce pod zámkem. Neštěstí pádu se odehrálo u Klecan v květnu 1932.
Zámek Kratochvíle sálá renesancí na každém kroku
Druhý prohlídkový okruh je zaměřen na další život na panském sídle. Zde si můžeme prohlédnout apartmány knížat, kapli či pokoj služebnictva. Seznámíme se s osudy prvních majitelů zámku. Zajímavá je například mapa v Habsburském salonku, jež zobrazuje hořovické panství z roku 1756.
Zámek Hořovice potěší také děti.
Hračky, kam se podíváš
Nic nepotěší malé děti tak jako hračky. A právě na hořovickém zámku je připravená výstava s názvem Hry a hračky malých aristokratů, která se nachází v prostorách bývalé zámecké kuchyně. Malí návštěvníci si tu mohou prohlédnout hračky z dob od 17. do 20. století určené nejen pro šlechtu, ale i pro běžné měšťanské děti.
Nás například uchvátil domeček pro panenky pocházející z rodiny Valdštejnů ze 17. století. Dále tu nalezneme plyšáky, lokomotivy či venkovní a deskové hry. Na své si zde přijdou jistě i dospělí, kteří na zámku mohou zavzpomínat na své dětství.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní zámek Hořovice