Historie Náchodska ožívá v expozici místního muzea

„Zatímco zámecká expozice představuje vývoj šlechtického bydlení, historii majitelů zámku, muzea mají širší záběr. Jejich úkolem je ukázat vývoj lidské společnosti v daném regionu. S náchodským zámkem však bylo naše muzeum těsně spojené. Od roku 1951 tu totiž sídlilo,“ zavzpomínal ředitel náchodského muzea Václav Sádlo. Jedním dechem však připomněl, že to nebylo nejšťastnější řešení.

„Turistům většinou stačila prohlídka zámecké expozice a do muzea už nešli. Místním se zase zejména v zimě asi nechtělo šlapat těch 298 schodů, které k zámku z města vedou. Byli jsme tam takoví zastrčení,“ zaspekuloval ředitel. Obrat nastal roku 1991, kdy muzeum získalo ve městě první prostor, výstavní síň v budově dnešní umělecké školy. Stěhování do centra však trvalo dvacet let a dokončeno bylo až loni.

„Důležité pro nás bylo získání domu v rohu Masarykova náměstí, kde byla roku 2000 otevřena stálá expozice Dějiny Náchoda a Náchodska. Později jsme získali ještě sousední objekt staré radnice,“ přibližuje stěhování muzea ze zámku do centra města ředitel Sádlo a vrací se k vlastní historii Náchoda.

„Už ve jménu Náchod objevujeme to, co je pro něj určující, tedy chození. Náchod totiž vyrostl v místě, kudy průsmykem táhla už v paleolitu zvěř, na kterou pravěcí lovci v těchto místech čekali. Dokládají to nálezy pazourků, ale i v roce 1980 objevený mamutí kel u Žernova. Ten však není uložen v našem muzeu, ale v Muzeu východních Čech v Hradci Králové,“ upozornil na nejstarší osídlení regionu Václav Sádlo.

O mnoho tisíc let později tudy vedla kupecká stezka, což dokládají nálezy mincí z římské říše. „První písemná zmínka o Náchodě je z roku 1254,“ dodal historik s tím, že mezi významná období náchodské historie patří například roky vlády Jana Lucemburského, za něhož bylo město obehnáno hradbami, nebo přelom 16. a 17. století, kdy panství vlastnil rod Smiřických.

„Rád bych ale upozornil například i na vitrínu věnovanou období husitství. Náš soubor neohromuje množstvím, zato kvalitou. Téměř všechny zbraně jsou totiž originály. Vystavujeme také poklad pražských grošů nalezených v budově, kde dnes sídlí Komerční banka,“ upozornil ředitel.

„Expozice je dovedena až do 90. let 20. století. Vzhledem k tomu, že jsem býval pedagogem, snažil jsem se při její koncepci spojit odborné i pedagogické hledisko. Tak aby byl spokojený odborník i laik, rodiče i jejich děti,“ prozrazuje.

Výstavní prostor je proto provzdušněný, prosvětlený a kromě muzejních exponátů, fotografií, map a popisků je zaplněn pětadvaceti figurínami a sedmi dioramaty. „I jejich prostřednictvím chceme návštěvníkům zprostředkovat průřez regionálními dějinami. První je proto žena doby bronzové, poslední pak dvanáct metrů dlouhý model hraničního opevnění z 30. let minulého století,“ pokračoval ředitel. Oblíbený je model středověkého města i s tamním zámkem.

Perličkou je, že model stojí v místnosti, jejíž okna směřují do náměstí. Lidé tak mohou na vlastní oči porovnat minulost se současným stavem. Profilová historická expozice je umístěna v historickém domě na rohu Masarykova náměstí.

Samo muzeum spravuje i další přístupné expozice. Jsou jimi pevnost Dobrošov, muzeum v budově bývalého kláštera v Polici nad Metují a muzeum v Hronově. „Na rozdíl od naší hlavní budovy v Náchodě, která je přístupná celoročně, se tato místní muzea otevřou až na jaře. Určitě ale stojí za návštěvu,“ zve Václav Sádlo.

Pevnost Dobrošov je součástí prstence vojenského opevnění, které mělo v předvečer druhé světové války chránit hranice Československa proti napadení, muzeum v Hronově je logicky spojeno zejména s nejvýznamnějším rodákem tohoto města, spisovatelem Aloisem Jiráskem. „Muzeum je umístěno v budově hronovského divadla. Přístupný je i spisovatelův rodný dům."