Halloween už nezatajíte! České děti o svátku vědí

Ačkoliv je Halloween považován za americký svátek, původně se vyvinul z keltských slavností Samhain, připadajících na noc z 31. října na 1. listopadu. Dnes se Halloween slaví většinou v anglicky mluvících zemích, a to 31. října, v předvečer svátku Všech svatých.

Děti se převlékají do strašidelných kostýmů, chodí dům od domu a koledují o sladkosti. „Do Ameriky se svátek dostal v 19. století společně s irskými přistěhovalci,“ popisuje Lenka Prokopová z Botanické zahrady Praha v Troji.

A protože v Americe měli na dlabání vhodnější plodinu než je řepa, roli svítilny převzala právě dýně. V Česku se začal Halloween postupně objevovat až po sametové revoluci, a dodnes není příliš rozšířený. Češi si stále uchovávají tradici Dušiček, které připadají na 2. listopadu.

Děti by ale bezpochyby Halloween rády slavily, protože karnevalové převleky a koledování sladkostí přinášejí přece jen větší množství zábavy. Podle dětské psycholožky Ireny Beranové není dobré, když rodiče své potomky od Halloweenu odtrhávají úplně.

„Děti o svátku vědí. Často se i těší, že se obléknou do masek nebo že budou mít nějaké soutěže. Proto není dobré, když k Halloweenu a všemu kolem něho rodiče zaujímají výrazně negativní postoj. Často mají mnohem větší strach rodiče, že se dítě vyděsí. Děti samotné pak reagují spíše na chování dospělých,“ přibližuje psycholožka Beranová.

Dýňové lucerny zářící do podzimního večera se dají vytvořit snadno. Na jejich výrobu je lepší použít tykve s měkčí slupkou. Vydlabanou dužinu určitě nevyhazujte a schovejte si ji na nějaký z dýňových receptů. Vnitřek svítilny potřete vazelínou, aby se stěny od svíčky příliš nevysušovaly. Děti pak můžou do dýně vyřezat nejrůznější veselé i děsivé obličeje.

Kdo nemá dýně z vlastní zahrádky, může se za nimi vydat třeba na Vysočinu na dýňovou farmu u Pipků. Halloweenský víkend na farmě ukončí měsíční akci Dýňový svět.

„Halloweenskou dýni si tady mohli návštěvníci vydlabávat po celý říjen. Akce cílí hlavně na děti. Máme tady pro ně připravené prolézačky, zvířata, bludiště z dýní nebo bazén ze slámy. Rodiče si tu vyberou ze všech druhů dýní a ochutnají domácí dýňovou polévku,“ vyjmenovává pan Josef Pipek, který na rodinné farmě pěstuje s manželkou dýně už osm let. A zájem je podle jeho slov stále větší. „Dopoledne ve všední dny je farma otevřená pouze pro školy. Jezdí k nám z celé republiky, dokonce i ze Slovenska,“ doplňuje pan Josef.

Dýňovou výstavu si můžou užít i návštěvníci v botanické zahradě v Praze. Na sobotní odpoledne je pro ně připravený Halloween v Troji, kdy si budou moci nejen vyřezat dýni, ale také posedět u ohně, zazpívat si a opéct špekáčky. „Zájemcům představíme kolem čtyřiceti druhů dýní společně s nejrůznějšími recepty. Dýně, které zůstanou v dobré kondici, nakonec nabídneme zoologické zahradě ke krmení zvířat,“ doplňuje paní Prokopová.

Dýňovou výzdobou a strašidelným rejem ožívají také zoologické zahrady a mnoho památek po celé ČR, například zámky Zbiroh, Zvíkov nebo Bouzov. Příležitost bude mít i ten, kdo chce zažít spíš atmosféru oslav keltského Nového roku. Například v archeoparku Prášily na Klatovsku si pro návštěvníky připravili na sobotu nejrůznější historické zážitky spojené s poznáváním keltských tradic.

Ještě donedávna znala většina Čechů pouze dýni Hokkaidó. Informovanost se v posledních letech zvyšuje. Lidé se už vyznají nejen v druzích, ale i v možnostech jejich využití. „Dýně si lidé začali kupovat pro využití v kuchyni. To se změnilo. Ze začátku znali maximálně dýňový kompot a tykve si kupovali na dekoraci. Teď za námi jezdí už jako odborníci,“ popisuje pěstitel. On sám na rodinné farmě nabízí až stovku druhů dýní všech velikostí i barev. „Letos jsme vyseli 40 tisíc semínek, takže je možné, že sklízíme kolem sto tisíc plodů.“

Mezi nejznámější dýně na jídlo patří již zmíněná Hokkaidó. Ta může být buď červená, nebo zelená a je jediným druhem, který se před tepelnou úpravou nemusí loupat. Zajímavá je taky špagetová dýně. Jak už její název napovídá, dužina tvoří malé špagety, které se výborně hodí jako náhrada za nudle do polévky i jako zdravější příloha k masu či zelenině.

Máslová dýně tvarem připomíná velkou hrušku a na rozdíl od ostatních její vnitřek tvoří z větší části dužina, a ne semena. Stále známější jsou i patizony, známé jsou i dýně žaludová, muškátová, nebo velkoplodná dýně Goliáš, které jsou výborné na zavařování a k výrobě džemů.

I dekorativní dýně jsou poživatelné, ale je s nimi zbytečně moc práce. Děti si z tykví můžou vytvořit kromě svítilen i nejrůznější zvířátka pomocí kaštanů, listí, šípků, jeřabin nebo lýka. Doplnit podzimní náladu pomohou i klasy kukuřice. Menší druhy dýní se dají aranžovat do květináčů, košíků i na stůl. Mezi ozdobné druhy patří například dvoubarevné žlutozelené Pear Bicolor, Sweet Dumpling nebo Andělská křídla.

Dýně pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky a patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Díky kolumbovským výpravám se dostala nejdříve do Španělska, Francie a následně do Středomoří. Na Moravu tykev přišla s tureckými taženími do Evropy, proto se místy dýni říká turek.

Dříve se strašidelné tykve využívaly i 4. prosince na svatou Barboru. Barborky, které chodily po domech, nosily vyřezávané dýně se svíčkou na tyči nebo v rukou a strašívaly s nimi zlobivé děti.

Ještě donedávna musela dýně o své postavení mezi českými pěstiteli bojovat. Dlouhou dobu ji využívali pouze jako krmivo pro zvířata. Tykve nebyly příliš oblíbené, protože lidé si s jejich úpravou nevěděli rady.

„V zahraničí jde o běžnou zeleninu s rozmanitostí barev. Například ve Švýcarsku mají spoustu dýňových farem, pořádají nejrůznější akce. Ostatní farmáři pěstují dýně jako běžnou zeleninu. Tradice jedení dýní je tam úplně jiná než u nás,“ popisuje farmář.

Kromě známého kompotu se dýně dá skladovat ve formě marmelády. Ta může mít jen lehce sladkou zemitou, skořicovou chuť. Osladit ji ale můžeme tak, že bude připomínat rozpuštěné gumové medvídky.

Z dýně se pak dá připravit celá škála sladkých zákusků, ať už to jsou dýňové řezy, koláč, muffiny, nebo rovnou dýňový dort. Děti určitě ocení i domácí jogurtovodýňovou zmrzlinu.

Taky ve slaných jídlech může mít dýně nejrůznější využití. Špagetovou dýni už jsme zmiňovali, dýňovou polévku netřeba ani připomínat. Kousky tykve se můžou přidávat při pečení pod maso. S bramborami je dobrá i samotná pečená tykev. Dýně se přidává do omáček na těstoviny nebo do italského rizota. Dá se z ní vykouzlit i vynikající dýňové zelí.

Kromě výborné chuti dýně nabízejí také hodně vitamínů, vlákniny i minerálů, a dosahují tak vysokých výživových hodnot. Jsou bohaté na hořčík, draslík, selen, železo, zinek, vitamín A, beta-karoten a alfa-karoten. Dále obsahují bílkoviny nebo omlazující kyselinu nukleovou. Snižují krevní tlak a mají protirakovinné účinky.

Protože obsahují jen malé množství tuků, jsou vhodné při redukční dietě. Díky vysokému obsahu antioxidantů pomáhají posílit imunitu, vylučovat hleny z plic, průdušek a hrtanu. Šťáva z dýně upravuje potíže s vyměšováním.

Ačkoliv na vaření se používá jen dužina, ani semena se nemusejí hned vyhazovat. Po usušení se dají bez problémů konzumovat, mají příjemnou oříškovou chuť a navíc obsahují spoustu cenných látek. Například zinek, železo, vápník či vitamíny E, A, B, D.

Pomáhají regenerovat kůži, léčit záněty močového měchýře a při únavě dodávají energii. Stejně působí i dýňový olej, který má blahodárné účinky při vypadávání vlasů a lámavosti nehtů.

Semínka se výborně hodí i ve chvíli, kdy byste si chtěli dýni vypěstovat na zahrádce sami. Pro začátek je ale lepší si koupit originální semínka v obchodě s osivem, aby nedošlo k takzvanému sprášení. „Například když je vedle dýně cuketa, můžou se rostlinky sprášit dohromady a vznikne kříženec,“ popisuje pan Josef.

Pěstování dýně je velmi snadné, pokud se nechcete věnovat její produkci ve velkém. V průběhu dubna je třeba ji předpěstovat, v polovině května pak vysadit tak, aby každá rostlinka měla dostatek prostoru.

Dýně má ráda hodně vláhy a živin, nejlepší proto je vysadit ji přímo na kompost. Ideální počasí pro její růst jsou vysoké teploty a déšť. V letošním suchu se jim tudíž příliš nedařilo. „Letos je produkce menší asi o třetinu. Mysleli jsme, že vůbec nebudeme moci Dýňový svět pořádat,“ líčí farmář.

Dýně se sklízí na podzim v průběhu září a října, a to ve chvíli, kdy stopka zaschne. Některé druhy lze skladovat dlouho a ve vhodných sklepních podmínkách vydrží až do jara.