Článek
„Zahrada je otevřená každou sobotu, od května do října, vždycky od 10 do 18 hodin, poslední vstup je v 17:45 před zavřením,“ upřesňuje průvodkyně v objektech Úřadu vlády Alena Hauptmanová.
Vstup do areálu však není přes hlavní vchod z nábřeží Edvarda Beneše, do zeleně se dostanete zadní bránou od Vltavy z Kosárkova nábřeží. U vchodu počítejte s bezpečnostní kontrolou, vstupné do zahrady se neplatí.
Pozemek prošel v nedávné době revitalizací. „Cílem obnovy je odstranit nešetrné zásahy, které zahrada utrpěla při předchozích úpravách, a vrátit areálu reprezentativní charakter a kompoziční podobu, jakou zahrada měla v době svého vzniku na konci 19. století, spolu s moderním ekologickým řešením,“ vysvětlovali před zahájením rekonstrukce zástupci Úřadu vlády.
Jeskyně Býčí skála bývala pravěkou svatyní. Výjimečně je otevřená veřejnosti
„V průběhu 20. století zahrada utrpěla nešetrnými zásahy v podobě kombinace trávníků, asfaltu, betonových ploch, antuky, zámkové dlažby a různých typů dlažebních kostek, které postrádaly nějaké koncepční pojetí. Rovněž technický stav konstrukcí a vybavení je na hranici životnosti a použitá řešení ve značné míře neodpovídají technickým nárokům užívání,“ objasňoval úřad.
Rekonstrukce podle projektu Ateliéru Krejčiříkovi začala v červnu 2021 a trvala zhruba rok. Podle Hauptmanové vyšla na přibližně 40 milionů korun, další úpravy areálu včetně předpolí na nábřeží ale částku ještě navýšily. Obnova parku navázala na předchozí rekonstrukci sídla vlády. Veřejnost se do upraveného zahradního areálu mohla poprvé podívat v polovině minulého roku.
Tisíce květin i vodotrysk
Návštěvníci tu najdou třeba až 15 tisíc nově vysázených květin. „Osázení, které tu dnes vidíte a které je v barvách naší trikolory, tak před rekonstrukcí nebylo žádné, byl tu pouhý trávník. Zahradu zdobily jedině dvě dámy, mramorové sochy Kleopatra a Sibyla,“ popisuje Hauptmanová.
Ke zmiňovaným sochám teď přibyl třeba ještě vodotrysk, který většinou doprovází hudební podkres. V horkých dnech tu návštěvníci najdou nainstalovaná mlžítka k osvěžení.
Lidé se do zahrady chodí projít, relaxovat na lavičkách nebo si číst knížku. K piknikům, jak upozorňuje naše průvodkyně, však tato zahrada určená není. Za dobrého počasí se sem přijdou podívat za den až stovky turistů a obyvatel Prahy.
Úřad vlády využívá zahradu k reprezentaci. „Když přijede nějaká delegace, kterou chce úřad uvítat právě zde, tak automobil s delegátem vjíždí postranním vchodem a přijede na hlavní cestu. Mezi vodotrysky do středu budovy vede červený koberec, na kterém předseda vlády vítá svůj protějšek,“ popisuje průvodkyně, jak to chodí.
O sobotách, které patří návštěvníkům, tu většinou bývá k dispozici i průvodce, který vypráví nejen o samotném parku zabírajícím plochu 17 tisíc m2, ale také o vzniku budovy akademie.
Tajemná Kampa: Nejužší ulička, vodník i zelená oáza
Dnes je to právě Alena Hauptmanová, kdo každou hodinu v půl čeká u zmiňované fontány na zájemce, kteří se o minulosti místa u Vltavy chtějí dozvědět víc. Připojit se může kdokoli, není potřeba se předem nahlašovat.
Kolej pro studenty
Zmínky o zahradě v dnešním areálu jsou už z 15. století. „Zakladatelem zahrady Strakovy akademie, která od roku 1896 sloužila podle přání hraběte Jana Petra Straky jako studentská kolej pro nemajetné syny českých šlechtických rodin, byl František Thomayer, jeden z největších odborníků své doby v oboru zahradní architektury,“ připomíná k historii Úřad vlády.
Vzdělávací instituce ale měla jepičí život. Pro potřeby vlády byla budova vyhrazena po druhé světové válce, sídlem Úřadu vlády ČR je od ledna 1993.
I budova akademie bude letos veřejnosti přístupná, a to na dny otevřených dveří ve státní svátky 28. září a 28. října. Během roku se otevírají i další vládní objekty, například Kramářova vila či Hrzánský a Lichtenštejnský palác.
Anketa
Květiny jsou Slovákův život
Může se vám hodit na Firmy.cz: Úřad vlády ČR