Do Pekelných dolů nejen za čerty

Peklo, kde „lucifeřil“ Karel Heřmánek, se natáčelo v Pekelných dolech, umělých jeskyních, které zbyly po těžbě písku a mlecích kamenů v 15. a 16. století v údolí Svitávky mezi Svitavou a Velenicemi u Cvikova.

Ve skalách jsou vytesány dva komplexy. Pustý kostel, německy Wüste Kirchen, zůstal bez dalších úprav ve své původní podobě, sem se tolik nechodí, od Pekelných dolů je vzdálen asi 300 metrů.

V podzemních prostorách, kam je dobré si vzít baterku, protože světlo proniká jen pár metrů od vchodu, je 16 pilířů a část cihlových zdí, jsou to pozůstatky, z doby, kdy tu byly sklady. Druhé místo je dost známé a velmi živé.

Jméno Pekelné doly dostalo místo, když se sem nastěhovali motorkáři, což bylo v roce 2001, kdy prostor koupil se svými syny a postupně přetvořil „Pekelník“ Miroslav Krejčí. Auta parkují na okraji silnice vedoucí z Velenic do Svitavy. Motorkáři vjíždějí do prostoru po mírně stoupající cestě až k jeskyním. Za pokladnou na place parkují nablýskané stroje, další stojí uvnitř skály.

Venku jezdci musejí dávat pozor, aby při nástupu či sestupu z mašin nemáchli nohou příliš, to by se stroje zaparkované natěsno poroučely k zemi. Jeskyně mají deset vstupů, skála je zahloubená do délky asi 60 metrů. Chodby, kde se mimo jiné nalézají vzorně čisté toalety a občerstvení, se rozprostírají do šířky asi 140 metrů. Najdete tu i symbolický hřbitov motorkářů.

Nemusíte se bát, že si sedřete skalp, strop je ve výši zhruba tři a půl metru. Podobných jeskyní je v okolí několik, písek byl význačnou komoditou, velký odběr byl pro továrnu a brusírnu zrcadel, budova stojí několik set metrů od motorkářského klubu. Ten vede od roku Jaroslav Kříž zvaný Křižák a své peklo stále vylepšuje.

Klub je mezinárodní, je to volná organizace, žádní potížisti. Podzemí je na můj vkus trochu kýčovité, ale budiž, je to volba provozovatele a je to hodně pro děti. Těm se to líbí, je tu i váha hříchů, takže se ratolesti mohou nechat pekelně ohodnotit. Podzemí je propojené chodbou s nedalekou bývalou zrcadlovnou, dvě fabriky tu nechal zřídit majitel panství, hrabě Kinský.

Nynější majitel objektu pořádá řadu kulturních a společenských akcí pro dospělé i děti, populární je Mikulášská. Seznam najdete na klubové stránce www.pekelnedoly.cz.

Klubová kuchyně nabízí teplou i studenou stravu, nesmí chybět smažený sýr, klobásy, řízky, jídla, která pořádný chlap na pořádném stroji rád pojí.

V jeskyních byla za války německá továrna na výrobu leteckých kanonů MK 108 pro messerschmitty, o tom se dočtete na tabuli u vchodu. Měla označení Nautilus. Němci po těžkých náletech spojeneckých bombardérů na území Říše stěhovali zbrojní výrobu do podzemí, podobná továrna se nacházela u Benešova nad Ploučnicí v prostoru Jánské.

Po válce zde byl velkosklad zeleniny. Sovětská dočasně umístěná armáda tu měla sklad brambor, prostor, silně zapáchající, po dobu natáčení po delších jednáních uvolnila.

Lokalita byla v roce 1993 prodána, později ji koupil Český curling klub, ale neměl prostředky na realizaci svých plánů.

Když se začal v roce 1984 natáčet snímek S čerty nejsou žerty, potřeboval režisér Hynek Bočan věrohodně, tedy podle svých představ o podsvětí, vytvořit peklo.

„Chtěli jsme mít v Pekle živý oheň a vůbec tam provádět různé pyrotechnické kousky, proto jsme hledali nějaký nehořlavý objekt: pátrali jsme velmi dlouho, pak jsme objevili nějakou knížku, kde byla rytina lomu. Hned se nám zalíbil, protože měl výhodu, že byl sice přírodní, ale člověkem upravený objekt s uměle vytvořenými klenbami. Byl to relativně malý prostor, použili jsme proto širokoúhlé objektivy, abychom dosáhli zvláštní nadreálné dimenze Pekla,“ vzpomíná režisér v knize Filmová a televizní cestovní kniha (Soukup a David, 2008, strana 100).

V Dolech sídlil Lucifer ztvárněný Karlem Heřmánkem, pro roli arcipekelníka se také uvažovalo o Miloši Kopeckém nebo Jiřím Sovákovi, ale ty si na místě Heřmánka nedovedu představit. Také Dorotu Máchalovou měla hrát Jana Dítětová, ale když si přečetla svou roli ve scénáři, vyžádala si babičku, kterou hrála skvěle, a „mrchu“ zase perfektně vystřihla Jaroslava Kretschmerová.

Další scény se natáčely na hradě Sloup (schody do pekla), u hradu Rotštejn mizí ve skále vůz s knížetem pekel, zámecké scény se točily v průhonickém zámku. Pohádka vznikla na námět Boženy Němcové Čertův švagr a patří i svými hláškami mezi nejoblíbenější.

Tvůrci snímku dlouho řešili, jak by měl vypadat čert. Režisér filmu Hynek Bočan tedy poprosil svého syna (který v té době učil na základní škole), aby jeho žáci nakreslili, jak čert vypadá. Při zhotovování masek a kostýmů se mělo vycházet z dětských kreseb.

Český čert je v podstatě dobrák, někdy až troubovitý, vždy na něj vyzrají, není to žádný ukrutník.

Pekelné doly posloužily jako kulisy i k dalším snímkům: Čertí brko, Kněžna Libuše, Solomon Keane, Princezna a písař, Nejkrásnější hádanka… Krom toho zde natočili řadu reklam a ve svých Šumných městech je zmínil i David Vávra.

Lokalita je v sezoně (duben až říjen) otevřená každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Mimo sezonu je zde zavřeno, to platí i při hodně špatném počasí, je lepší si najít aktuální stav na internetových stránkách.

Pod jeskyněmi vede místní komunikace z Velenic do Svitavy a Lindavy, cyklotrasa má číslo 3055. Autobus tudy nejezdí, na vlak je to do Zákup 6 kilometrů.

V okolí je řada hezkých a zajímavých pískovcových útvarů, krom zmíněného Sloupu stojí za pozornost zbytek skalního hradu Svojkov, Modlivý důl, Kunratické Švýcarsko, Dutý Kámen, skály nad Českou Kamenicí, samozřejmě kultovní Panská skála a méně známý, mnohem mohutnější Zlatý vrch.