Do Dobrušky za malířem světového jména Františkem Kupkou

Do Dobrušky se rodina přistěhovala, když bylo Františkovi třináct měsíců, a nejdříve bydlela v domku čp. 254 ve Školní ulici. V roce 1882 otec Václav, který pracoval jako tajemník městského úřadu, zakoupil číslo popisné 323, v němž Kupkovi žili do roku 1892.

Tento, v posledních letech opuštěný a neudržovaný objekt, změnil nedávno majitele. Nový vlastník ho nejen zrekonstruoval k obrazu svému, ale navíc inicioval realizaci smělého plánu souvisejícího s odkazem světoznámého malíře. Tak vznikla nová muzejní expozice nazvaná Dům Františka Kupky, která byla slavnostně otevřena 11. září 2021.

Moderně pojatá stálá výstava se nachází ve dvou autentických místnostech a provází návštěvníka celým životem a dílem mimořádné osobnosti výtvarného umění. Vznikla ve spolupráci s pražskou Galerií KODL – její úvodní část přibližuje Kupkův život v Dobrušce a Opočně, zmiňuje studia v Jaroměři, na výtvarné akademii v Praze i ve Vídni, také začátek života ve Francii.

Nápaditým odkazem na cenné Kupkovy prvotiny, jež lze zhlédnout nedaleko – v minigalerii, nacházející se v reprezentačních prostorách renesanční radnice na náměstí  F. L. Věka –, je porovnání jeho obrazu Panorama Dobrušky z roku 1889 s fotografií současné podoby města pořízenou ze stejného místa.

Méně známou, ale pozoruhodnou část Kupkova života a tvorby nabízí druhá místnost. Jedná se o období první světové války, umělcovo působení v legiích a aktivní účast na vzniku samostatného Československa. Závěr patří vrcholnému období tvorby a přechodu k abstrakci. Informace doplňují dobové časopisy a drobné předměty.

Moderní trendy nově vznikajících expozic reflektuje třetí místnost se zábavně-vzdělávací zónou, která návštěvníkům poskytuje možnost aktivního přístupu k nabytým dojmům a informacím – mohou tu kreslit, psát, hledat v knihách, ale i relaxovat. Jednotlivé prvky přímo vybízejí ke kreativnímu myšlení.

Dům Františka Kupky spravuje vlastivědné muzeum Dobruška a to se snaží expozici otevřít veřejnosti i mimo hlavní turistickou sezonu. Jedna z možností se naskýtá už v sobotu 15. ledna, kdy je na 16. hodinu připravena komentovaná prohlídka.

Než se ovšem rozhodnete k návštěvě, zmiňme ještě historii domu čp. 323, kde František Kupka strávil důležitou část života a který se nachází v ulici nesoucí malířovo jméno. Historické prameny uvádějí, že první písemná zmínka je datována rokem 1685. Tato stavba byla součástí tzv. Horského předměstí Dobrušky, které vzniklo rozšiřováním města v 17. a 18. století.

Přestože v květnu roku 1806 zachvátil město hrůzný požár, jádro tohoto domu zůstalo původní, což dokládají silné kamenné obvodové zdi na severní a východní straně. Díky místnímu malíři a písmákovi Aloisi Beerovi, jenž se mimochodem stal jednou z „předloh“ postavy Járy Cimrmana, je znám i vzhled – na kresbě z roku 1895 má objekt sedlovou střechu a štít do Svatodušské ulice.

Informace o vnitřní dispozici stavby se nedochovaly. Velkou zajímavostí byl ovšem objev šablonového květinového vzoru na původních prknech záklopového stropu, pravděpodobně z doby, kdy zde Kupkovi bydleli. Díky umění výtvarnice Adély Rúčkové zdobí nyní strop repliky vzoru na nových deskách. Zkrátka zajímavostí tu během prohlídky najdete opravdu hodně.

Nelze pochybovat, že nejznámějším rodákem Dobrušky byl F. L. Věk, Františka Kupku však lze jistě považovat za nejslavnějšího obyvatele města v podhůří Orlických hor. Vydat se po jeho stopách proto určitě stojí za to.