Do Bechyně za romantickou Duhou

Naši prohlídku po Bechyni začínáme u Zářečského mostu. Nalezneme tu například velmi hezký obchůdek s keramikou. Co nás ovšem zaujme, je na zídce sedící babka s kohoutem na klíně a za ní vlajka s vyobrazením rovněž kohouta, tentokrát s čertem. Po přečtení informační tabule se dozvíme, že se k místu váže jedna čertovská pověst.

Vypráví nám o majiteli bechyňského zámku, jenž chtěl panství ochránit vysokou zdí. Zavolal si na pomoc čerta, který mu slíbil, že zeď postaví za jedinou noc. Jako odměnu za odvedenou práci si vybral duše zářečských poddaných (Zářečí je část Bechyně - pozn. aut.). Dohodli se.

Pekelník se však ze strachu z kohoutího zakokrhání rozhodl všechny kohouty do jednoho pochytat. Nepočítal s tím, že před ním jistá bába jednoho kohouta ukryje. A tak byly ve chvíli kohoutího zakokrhání čertovy plány zhaceny. Ďábel zmizel, zeď zůstala nedokončená a zářečské duše byly zachráněny.

Na druhé straně silnice si pak můžeme všimnout pamětní desky, která nám říká, že se v těchto místech natáčelo drama Karla Kachyni z roku 1979 Zlatí úhoři, i když bychom exteriéry tohoto filmu natočeného na motivy povídek Oty Pavla očekávali spíše někdo v okolí Berounky.

Pohled z mostu nám nabídne výhled na Lužnici, klášter i zámek. A naše další kroky povedou právě k zámku. Na klikaté cestě přímo nad jezem si můžeme prohlédnout dochovanou část městského opevnění. Jedná se o bývalou strážní věž (hlásku), jež umožňovala přehled o provozu na Lužnici. Říká se jí také Katovna.

Zámek se vypíná na nejjižnějším skalním výběžku nad soutokem říček Smutná a Lužnice. Je bezpochyby dominantou města. Historie zámku sahá hluboko do 13. století, kdy ho z majetku pražských biskupů získal král Přemysl Otakar II., který v těchto místech vybudoval kamenný hrad.

Za vlády krále Jana Lucemburského bylo v roce 1323 založeno v předhradí město obehnané hradbami. K jeho mohutnému opevnění pak došlo v 15. století. V dalších letech se zde majitelé střídali. Bechyně patřila například pánům ze Šternberka, Švamberka či Petru Vokovi z Rožmberka. Všichni patřili k nejvyšší české šlechtě a díky tomu se mohla Bechyně stavebně rozvíjet.

Její nejslavnější majitel Petr Vok koupil Bechyni v roce 1569 a brzy poté se stal z gotického hradu reprezentační renesanční zámek. Dokonce je po šlechtici pojmenován jeden ze sálů jako Vokův svatební sál.

Nástěnné malby v tomto reprezentačním sále u nás nemají obdoby. Představují zasedání Nejvyššího soudu Království českého. Svatební proto, že se zde Vok v roce 1580 oženil se svou ženou Kateřinou z Ludanic.

Dnešní podoba zámku je především Vokovou prací. Avšak náročná renesanční výstavba i Vokův společenský život přispěly k postupnému zadlužování. Postupně byl nucen prodávat řadu panství, a to i Bechyni, kterou následně opět koupili Šternberkové.

Zámek spolu s pozemky prochází od roku 1994 různými úpravami, v roce 2007 se uskutečnila rekonstrukce za více než 210 milionů korun. Nejnákladnější opravy zahrnovaly především prohlídkové trasy zámku jako například nástěnné malby Vokova sálu či jízdárnu. Do rekonstrukce byla zahrnuta také kašna, Lesní dům a zámecká věž.

Většinu zámeckých prostor lze využít pro různé kulturní a společenské akce. Je zde možné uskutečnit i svatební obřad.

V zámku nalezneme i jednu unikátnost, a to pozdně gotický Stromový sál. Specifickou atmosféru sálu vytváří pískovcový sloup představující kmen stromu nesoucí klenbu s žebry podobné větvím.

Na skále nad řekou Lužnicí stojí přímo v centru města vedle zámku i klášter Bechyně. Původní stavba z konce 13. století zanikla během husitského dobývání města v roce 1422 a na konci 15. století byl v duchu pozdní gotiky znovu vystavěn. Dnes je majetkem františkánského řádu.

Klášter ukrývá skutečný architektonický klenot středověku, a to nejrozsáhlejší soubor sklípkových kleneb. Součástí areálu je klášterní zahrada s vyhlídkovou plošinou, kde je možné posedět a pokochat se romantickým výhledem na údolí Lužnice spolu s bechyňským mostem Duha. Součástí je i kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie.

I samotná kaple nabízí pěknou podívanou. Díky přestavbě má barokní kaple neobvyklý osmiboký půdorys a kostel je opět zaklenutý obdivuhodnou sklípkovou klenbou.

Součástí kostela jsou také tzv. zázračné sošky, které za války přestály řádění vojáků a v dobách míru zázračně uzdravovaly věřící nemocné. Mezi nejstarší památky patří pozdně gotická nástěnná malba z roku kolem 1520 znázorňující Poslední soud. V části kláštera je dnes umístěná základní umělecká škola.

Přesuňme se za touto stavbou na bechyňské náměstí T. G. Masaryka. Kostel pochází z přelomu 13. a 14. století a byl několikrát přestavován. Dnes prezentuje mnoho slohových prvků z období baroka.

Nejvýznamnější přestavba se konala počátkem 17. století v době raně barokní, kdy byla přistavěna jeho hranolová věž. V roce 1740 byla v době vrcholného baroka zastřešena cibulovitou bání. Má výšku 36 metrů a nabízí výhled nejen na celé náměstí, údolí Lužnice, ale i na klášter, zámek a Bechyňský most. Ve věži kostela se také nachází dobová světnička věžníka.

Bechyňský neboli Duhový most dostal svou přezdívku právem. Svým obloukem duhu skutečně připomíná. Tato krásná stavba rozpínající se nad hlubokým údolím řeky Lužnice byla dokonce roku 2014 prohlášena národní kulturní památkou.

Do roku 1928 měla Bechyně pouze jeden most, proto řada návštěvníků musela tehdy pěšky až k mostu v Zářečí, nebo dolů k řece k přívozu, kde jsou dodnes patrné kamenné schody. Kvůli narůstající dopravě i velkému počtu lázeňských hostů však bylo tuto skutečnost nutno změnit.

Most byl vystaven podle projektu Eduarda Viktory. Jeho dokončení bylo naplánováno na 10. výročí republiky 28. 10. 1928 a z toho důvodu se dříve most nazýval také Jubilejní. Tehdy se jednalo o nejvyšší železobetonový oblouk v Československu. Most má výšku 50 metrů, délku 203,38 metru a rozpětí jeho oblouku činí 90 metrů.

Stavba trvala tři roky a pracovalo na ní cca 400 osob z různých oborů. Spotřebovalo se na 2200 m³ dřeva pro skruže a bednění, 2500 tun cementu a 500 tun železa. Pro výrobu betonu se použil písek přímo z Lužnice a štěrk byl dovezen z nedalekého kamenolomu Čermák.

Most je určen nejen pro silniční, ale i železniční dopravu. Pokud při návštěvě města stihneme i projíždějící vlak, je to opravdu zážitek. Elektrická dráha Tábor - Bechyně byla dokonce první elektrifikovanou tratí v Čechách navrženou Františkem Křižíkem. Trať má 24 km a je v provozu od června 1903. V případě, že zrovna projíždí vlak, je silniční doprava v jednom směru zastavena. Vlak zde jede pouze malou rychlostí 10 km/h.

Bechyňskou Duhu si je možné prohlédnout hned z několika vyhlídek. Z klášterní zahrady, kostelní věže sv. Matěje, ze zámku či údolí Lužnice. Nalezneme tu však ještě jednu vyhlídku, Náprstkovu.

Most je určen i pro pěší a z Bechyně přes něj vede rovnou k této vyhlídce zelená turistická značka. Za Duhou odbočíme vpravo na lesní cestu, která nás k výhledu zavede. Přece jen si most chceme prohlédnout také z jiné strany.

A můžeme navštívit i sousední vyhlídku architekta Pasovského, která se nachází blíže k centru a je též turisticky označena. Z té si sice již most neprohlédneme, ale vidět je z ní například střed Bechyně a klášter se zahradou.

Bechyně je opravdu krásná a doporučujeme si ji vychutnat ze všech možných úhlů.