Hlavní obsah

Co rozvalilo michalovickou Putnu, zůstane asi nevyřešenou záhadou

Na vysokém pískovcovém ostrohu nad pravým břehem Jizery se tyčí zbytky mohutného hradu. Zaujme hlavně podivně roztržená válcová obranná věž, nazývaná kvůli charakteristickému tvaru Putna.

Foto: Vratislav Konečný

Do nitra Putny se dostanete po schodišti.

Článek

Na zarostlém kopci najdete zbytky hradu, po roce 1270 ho založil zřejmě Jan z Velešína z rodu Markvarticů. Byl zakladatelem větve, jež se poté psala z Michalovic, hrad drželi do roku 1468, kdy vymřeli po meči.

Na hrad můžete vystoupat z obce, dnes místní části Mladé Boleslavi, nebo sejít od parkoviště na návrší, kolem letního divadla. Zpět můžete tedy klesat, nebo stoupat. Jelikož je areál oplocen, nezbývá než zaplatit skromné vstupné u pokladny, která je zároveň prodejnou pitiva, cuců na špejli i bez dřívka, jakožto drobných suvenýrů.

Foto: Vratislav Konečný

Věž michalovického hradu zvaná Putna

Od pokladny vede cesta podle ohniště, je tu připravené palivové dřevo, vzhůru pod Putnu. Teprve zblízka je patrné, jak je věž poničená. Hrad se po vymření pánů z Michalovic přestal využívat, připojili ho k boleslavskému panství a od roku 1513 je uváděn jako pustý.

Foto: Vratislav Konečný

Na vrcholu Putny je vyhlídková terasa.

Věž slouží jako vyhlídka, nejprve se dostanete z vnějšku po schodech dovnitř, tady vás čekají kamenné různě vysoké stupně, v mírném točení na vedoucí na plošinu.  Z ní je nádherný výhled, na jedné straně Mladá Boleslav, pod vámi Jizera, druhá strana směřuje k Ještědu. Věž se v minulosti rozštěpila, horní část sjela o patro níž. Kdy to bylo, není nikde zaznamenáno, zato verzí o příčině je několik.

Možná za to mohla pověst o pokladu, který tu měl být ukryt. Pochází z dob Rudolfa II. kdy tu měli kutat jacísi dobrodruzi. Při hledání prý použili jakýsi prášek, střelný prach v té době byl dostatečně znám, a po náhodném velkém výbuchu se mohla Putna naklonit a roztrhnout.

Foto: Vratislav Konečný

Zbytek gotické pevnosti

V 19. století se pátralo intenzívněji, domněnkou je, že kutači věž natolik podemleli, že v důsledku nestability sjela část dolů. I když i nyní vypadá nestabilně, je důkladně vyspravena a zabezpečena.

Nepravděpodobná verze praví, že se věž roztrhla a naklonila při práci na železnici, která v údolí pod ní vede. To by se muselo stát v letech 1863 až 1865. Ale v té době už měla být Putna rozkotána.

Hornické muzeum v Podkrušnohoří láká na světový unikát

Tipy na výlety

Naopak Československé dráhy nechaly v roce 1935 ruinu zpevnit, takže jim můžeme být vděčni, že se z ní můžeme radovat dodnes. Když dělnici věž zpevňovali, narazili přece jen na poklad. V měšci u paty věže nalezli 483 mincí z dob Vladislava II. a Rudolfa II.

Foto: Vratislav Konečný

Z mohutného hradu toho moc nezbylo

Ale už tu nepátrejte, nic tu nenajdete. Na zdi Putny je připevněna pamětní deska na Karla Hynka Máchu, který se tu v roce 1835 zastavil. Navštívil i blízkou rozvalinu Zvířetice.

Jan z Michalovic byl jedním z předních českých šlechticů, známý svou statečností a odvahou. O jeho putování Evropou, kdy se účastnil i rytířských turnajů, kdy téměř vždy zvítězil, píše ve své kronice Dalimil. Na dvoře Václava II. zastával funkci nejvyššího královského číšníka. Zemřel v roce 1306.

Foto: Vratislav Konečný

Pod hradem teče Jizera směrem k další ruině, ke Zvířeticím.

Související témata:

Výběr článků

Načítám