České památky světového dědictví připomíná výstava ve Staroměstské radnici v Praze

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byla založena po skončení druhé světové války na diplomatické konferenci 4. listopadu 1945 v Londýně. Jejím smyslem je usilovat o udržení míru ve světě, rozvíjet spolupráci v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazovat úctu k lidským právům a právnímu řádu.

Důležitým dokumentem se stalo podepsání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví 16. listopadu 1972 v Paříži. K Úmluvě přistoupilo postupně 189 zemí. Do seznamu se dostávají statky, které mají světovou hodnotu, a jejich ochrana přesahuje národní zájmy.

Do světového dědictví je celkem zapsáno dvanáct českých památek. Poprvé tuto poctu získala v roce 1992 historická jádra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Z Prahy jsou to nejen Hradčany s Pražským hradem, ale i Karlův most, Staré i Nové Město, Josefov, Malá Strana a řada kostelů, klášterů, paláců a zahrad na obou březích Vltavy. V roce 2010 se doplňkem pražských památek staly Průhonický park a zámek, který prošel před rokem velkou obnovou, zejména fasády.

Státní hrad a zámek v Českém Krumlově patří k nejrozsáhlejším památkovým areálům na území České republiky. Od počátku 90. let se věnovala velká péče obnově zámeckého areálu. V posledních dvou letech se velké pozornosti těší nově otevřená expozice zámeckého muzea. Nachází se v obnovených interiérech dříve dlouho chátrajícího Hrádku.

Jedno z nejkrásnějších českých měst, Telč, si poctu získalo pro své náměstí obklopené domy se štíty a podloubím propojeným s vodním opevněním a též pro jedinečný gotický kostel sv. Jakuba a renesanční radnici.

Nelze opomenout zámek s nádhernými sály a kaplí s hrobkou Zachariáše z Hradce a renesanční zahradou. Obnova dalších památek v Telči nadále probíhá, k posledním patří Lannerův dům v Hradecké ulici, kde mimo jiné sídlí Národní památkový ústav.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou byl vysvěcen roku 1722. Při požáru v roce 1784 oheň pohltil jeho střechu i ambit. Verdikt zněl, že celý poutní areál se má zbourat. Zachránil ho nápad stavbu opravit s podmínkou, že území poutníků bude nově sloužit jako hřbitov. Stalo se tak v roce 1802.

Do Seznamu světového dědictví byl areál zapsán v roce 1994 se závazkem české strany ho obnovit. V letech 1996 až 2001 proběhla renovace celého ambitu, ale trampotám nebyl konec. Letní vichřice v roce 2008 strhla část střechy chrámu a poškodila střechu brány a jedno křídlo ambitu. Nyní už je vše opět v pořádku.

V roce 1995 se do seznamu památek dostalo historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci.

Připomeňme, že v roce 1961 byla Kutná Hora vyhlášena městskou památkovou rezervací, na dlouho jedinou ve středních Čechách a vlastně dodnes jedinou památkou zapsanou do světového dědictví v tomto regionu.

Na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska se rozkládá Lednickovaltický areál. Tvoří ho unikátní rozsáhlý park, který byl budován především v 18. a 19. století za vlády knížecího rodu Lichtenštejnů. Hlavní centra představují zámky Lednice a Valtice. Do Seznamu světového dědictví byly zapsány v roce 1996.

V současnosti probíhají stavební práce na zámku Lednice a projekt počítá mimo jiné s tím, že barokní jízdárna se promění ve společenský sál, z malé jízdárny neboli kočárovny se stane kavárna a obě konírny budou sloužit výstavním účelům. S dokončením prací se počítá na podzim 2013. V zámku Valtice probíhají obnovy od roku 2000. Nyní se dokončují rekonstrukce barokního divadla a obnova jízdárny a domku zahradníka.

Rok 1998 vynesl na výsluní světového dědictví zahrady i zámek v Kroměříži a vesnickou památkovou rezervaci Holašovice. Arcibiskupský zámek v Kroměříži se dočkal velké úpravy zejména v letech 2003 až 2006. Interiér místností získal podobu, jakou měl zhruba v polovině 19. století. Přiléhající Podzámecká zahrada se dočkala rozsáhlé obnovy po roce 1997, kdy byla zasažena ničivou povodní.

Jihočeská vesnice Holašovice upoutala pozornost pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty. Jde o dochovaný soubor hospodářských usedlostí upravených v 19. století do podoby tzv. selského baroka.

Litomyšl máme spojenou s řadou osobností. Jistě by je potěšilo pomyšlení, že místní renesanční zámek je od roku 1999 počítán ke světovým skvostům.

V posledních dvaceti letech pokračovaly v interiérech průzkumy, odkryvy a restaurování malířské výzdoby, byla obnovena a obohacena interiérová instalace. V současnosti se realizuje ambiciózní projekt revitalizace celého zámeckého návrší včetně vedlejších budov zámku a ploch v okolí.

V historickém centru Olomouce se do výše třiceti dvou metrů na kruhovém půdorysu o průměru 17 metrů tyčí sloup Nejsvětější Trojice. Zdobí ho řada nádherných kamenných soch. Výjimečnost sloupu tkví i v tom, že uvnitř je kaple.

Tato stavba byla dokončena v roce 1754 a zařadila se k nejpozoruhodnějším památkám baroka ve střední Evropě. V roce 1995 byla prohlášena za národní kulturní památku, o pět let později se dostala na Seznam světového dědictví.

Vila Tugendhat v Brně se v posledním období stala, obrazně řečeno, mediální hvězdou. Je to proto, že v březnu letošního roku byla opět otevřena veřejnosti. Její obnova trvala dva roky a hrazena byla převážně z prostředků získaných z fondů EU v rámci Integrovaného operačního programu.

Tato rodinná vila, postavená v letech 1929 až 1930, je považována za klíčovou stavbu světové architektury 20. století a nejlepší předválečné dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Od roku 2001 patří ke světovému kulturnímu dědictví.

V roce 2003 se do prestižního Seznamu světového dědictví dostaly židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Staly se tak dvanáctou zařazenou českou památkou a od té doby už se další nedočkaly.

Osud židovské čtvrti byl svého času nejistý. Podle asanačního plánu centra Třebíče z roku 1975 měla být tato zástavba zbourána a nahrazena panelovými domy. Jen nedostatek peněz zabránil zkáze. Po roce 1989 prošla židovská čtvrť jednou z nejzásadnějších proměn ve své staleté historii.

Památky, které na své uznání ještě čekají

Indikativní seznam a obsahuje statky, které každý členský stát plánuje nominovat k zápisu na Seznam světového dědictví během příštích let. Česká republika má připraveno téměř dvacet objektů a míst. V roli čekatele je kupodivu stále hrad Karlštejn. Dále připomeňme třeba horský hotel a televizní vysílač Ještěd nebo industriální soubory v Ostravě či lázně v Luhačovicích, pevnostní město Terezín či Třeboňské rybníkářské dědictví, Skalní města Českého ráje a další. Snad se někdy dočkají.