Bludiště i vyhlídky. Benešův okruh nabízí tři kilometry skalních útvarů

Přibližně za čtvrthodinu vás na okruh pojmenovaný po druhém československém prezidentovi přivede z Malé Skály na Jablonecku červená značka. Pohodlnější variantou je nástup z osady Besedice, kde lze nechat auto na parkovišti za padesát korun na den. Po pár minutách chůze mezi domy se odtud dostanete na okraj lesa k rozcestí U Kalicha, kde trasa začíná.

Téměř celá kopíruje naučnou stezku Besedickými skalami, lemovanou deseti informačními tabulemi.

Už na první pohled není pochyb, že se nacházíme v geologicky mimořádné části české přírody, kde se horniny formovaly od starších prvohor až po čtvrtohory. I když terén není úplně jednoduchý, na rozdíl od některých jiných lokalit tohoto typu je schůdný bez žebříků, takže na výlet můžete vzít i čtyřnohého kamaráda.

Vydáte-li se nejdříve po modré značce, čeká vás jako první Besedická vyhlídka, ze které spatříte nejbližší okolí. Daleko atraktivnější je však na této části cesty pobyt v nesmírně členitém skalním bludišti Kalich, kde by bylo snadné se bez turistických značek - mnohdy namalovaných přímo na skalách - ztratit. Poté, co po levé straně minete památník odboje a obětem okupace v letech 1938 až 1945, dorazíte k Modlitebně českých bratří, kteří se tady podle pověsti schovávali po bitvě na Bílé hoře.

Na skále objevíte vyrytý kalich s letopočtem 1634, úryvek z Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské od Jana Amose Komenského, verše o Kralické bibli a verše trutnovského mnicha. Stezka skalami byla vybudována na počátku třicátých let minulého století jako turistická atrakce ve vlasteneckém duchu. Z přírodovědného hlediska je na tomto místě vhodné zmínit kámen, který se zřítil z vrcholu a zaklínil ve skalní průrvě ústící do Modlitebny.

Jedná se o typický projev eroze ve skalních městech, kterou můžeme pozorovat doslova i pod nohama, když jdeme po cestičce pokryté rozdroleným pískovcem. Dalším typickým projevem působení atmosférických vlivů jsou takzvané voštiny - důlky a „hříbky“ na povrchu skal, které vznikají odpařováním vody z pískovce. Informační tabule upozorňují i na železivce, což jsou rezavě hnědé plochy železitého pískovce nejrůznějších tvarů.

Od údajné skrýše českých bratří pokračujeme po žluté. Krátký úsek vede po schůdkách vytesaných do skály, někdy je zase třeba protáhnout se úzkou rozsedlinou nebo se přikrčit pod skalní „brankou“. Člověk má místy pocit, že se pohybuje na jakési opičí dráze, na které si protáhne celé tělo. Na mokrém nebo zledovatělém povrchu to musí být vyloženě adrenalinová záležitost.

To už se nacházíme v jiném skalním bludišti. Jde o Chléviště, které svůj název získalo pravděpodobně podle toho, že v době válečných nájezdů sem vesničané ukrývali dobytek. Tady nás také čeká série vyhlídek na Ještědský hřeben včetně vysílače, do údolí Jizery a na Malou Skálu. Nejhezčí je Hořákova, pojmenovaná podle předsedy Okrašlovacího spolku v Besedicích, z jehož iniciativy stezka vznikla.

Jako na dlani budete mít i zříceninu středověkého hradu Vranov vypínající se nad Malou Skálou na protějším břehu Jizery. Na troskách stavby z počátku 15. století o čtyři staletí později vznikl romantický Pantheon - letohrádek v podobě kaple. Podobný výhled se vám naskytne i z vedlejší, o něco níže situované plošiny, Husníkovy vyhlídky, která nese jméno někdejšího ředitele továrny Aero v pražských Vysočanech. Ten daroval železo na stavbu zábradlí k zajištění bezpečnosti vyhlídek.

Po nedaleké vyhlídce Kde domov můj a dosti zarostlé Kinského vyhlídce (pojmenované podle jednoho z budovatelů stezky) následuje oproti předchozím úsekům poněkud „hluchá“ část cesty. Tu vám za tři čtvrtě kilometru vynahradí vrch Sokol (562 m n. m.) s panoramatem Suchých skal, národní přírodní památky a nejstarší chráněné lokality Českého ráje, které se také říká Kantorovy varhany nebo české Dolomity.

Na rozdíl od obvykle zaoblených pískovcových věží mají na české poměry unikátní podobu více než dvaceti skalních jehel spojených do úzkého hřebenu, na který vede stovka horolezeckých cest. Tato dominanta Maloskalska připomínající dračí hřbet nebo varhany se tyčí nad levým břehem Jizery v délce několika set metrů a dosahuje výšky deseti až osmdesáti metrů.

Okruh dr. Edvarda Beneše se nachází v oblasti s nejpestřejší flórou a faunou v Českém ráji. Jde o některé velmi vzácné druhy rostlin, například orchideje, vzácné motýly a brouky. Vrátil se sem i symbol Českého ráje, sokol stěhovavý. V Jizeře a potocích najdete vzácné druhy obojživelníků a ryb. Zříceniny, kostelíky a staré roubenky zase vypovídají o lidské činnosti minulých sedmi staletí.